Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz

Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz
Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz
	Erb Lobkoviců
Hejtman berounského kraje
Narození	1543
Úmrtí	7. června 1595 (ve věku 51–52 let)
Místo pohřbení	Kostel svatého Michaela archanděla
Choť	1. Magdalena ze Starhembergu ; 2. Alžběta Krakowská z Kolowrat († 1597)
Rodiče	Jan III. Popel z Lobkowicz (1490–1569) ; Anna Žehrovská z Kolowrat († po 1567)
Příbuzní	bratr: Jan V. Popel z Lobkowicz (asi 1527–1590) ; bratr: Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1588) ; bratr: Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609) ; bratr: Jiří starší Popel z Lobkowicz (asi 1551–1607 nebo 1613) ; děd: Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505) ; babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520); děd: Mikuláš Žehrovský z Kolowrat ; babička: Eliška Bezdružická z Kolowrat
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Havel (Gallus) Popel z Lobkowicz (1543 – 7. června 1595 Blšany[1]) byl příslušník chlumecké větve (resp. její zbirožské linie) šlechtického rodu Lobkoviců. Uplatnil se v nižších úřadech, zastával post hejtmana berounského kraje.

Původ a život

Narodil se v roce 1543 jako syn Jana III. Popela z Lobkowicz na Chlumci (1490 – 14. června 1569 Libochovice), pozdějšího dlouholetého nejvyššího hofmistra Českého království (1554–1569), a jeho manželky Anny Žehrovské z Kolowrat († po 1567). Jeho starším bratrem byl Jan V. Popel z Lobkowicz († 1590), který byl postupně prezidentem rady nad apelacemi, prezidentem české komory a hejtmanem německých lén, a Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609), který v letech 1582–1587 zastával úřad prezidenta české komory.

Neprosadil se tolik, jako jeho starší bratři. Zastával jen post hejtmana berounského kraje.[2]

Zemřel 7. června 1595 ve věku 52 let a byl pochován v kostele sv. Michala v Blšanech.

Majetek

Vlastnil Blšany, Opálku a Točník.

Rodina

Oženil se dvakrát, avšak obě manželství zůstala bezdětná. Poprvé vstoupil ve svazek manželský 30. ledna 1570 s Magdalenou ze Starhembergu, dcerou Erasma ze Starhembergu a jeho manželky Anny ze Schaumburgu. Podruhé se oženil po roce 1583 s Alžbětou Krakowskou z Kolowrat († 29. 4. 1597, pohřbena v Blšanech), dcerou Jindřicha Krakowského z Kolowrat na Všesulově († 1596) a jeho manželky Kateřiny Šlikové. Po Bohuslavově smrti zdědila Opálku a Blšany a pravděpodobně se podruhé provdala za Jiřího z Vchynic.

Odkazy

Reference

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Žebrák a Točník, s. 162.
KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 114.

Literatura

KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 114.

Externí odkazy

Rodokmen Lobkoviců (Miroslav Marek)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[sedlacek-1] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Žebrák a Točník, s. 162.

[Lobkowiczové_114-2] KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 114.