Prezident rady nad apelacemi

Apelační soud organizovaný na základě římského práva byl založen Ferdinandem I. (českým králem 1526–1564) po potlačení prvního stavovského protihabsburského povstání (1546–1547) dne 20. ledna 1548. Jednalo se o královský odvolací soud pro městské soudy a další soudy, proti jejichž rozsudkům se dalo odvolat (u zemských soudů příslušných pro šlechtickou obec možnost odvolání nebyla). Prezident i přísedící soudu (radové) byli placenými úředníky, proto soud mohl zasedat nepřetržitě. Všichni (prezident z panského stavu a 13 radů: dva páni, tři rytíři, 4 měšťané pražští a čtyři doktoři práva) byli jmenováni panovníkem. Radové byli vzdělanými právníky a tvořili plně byrokratický aparát. Prezidenti byli téměř výlučně jmenováni z řad vyšší šlechty, v předbělohorské době především z katolíků nebo alespoň loajálních evangelíků. Zpočátku se nejednalo o prestižní pozici, v pozdějším období hodnost prezidenta mohla znamenat slušné završení aristokratické kariéry.[1] Obnovené zřízení zemské vydané pro Čechy v roce 1627 nahradilo ve sboru nejvyšších zemských úředníků zrušený úřad karlštejnského purkrabí (úřad zanikl v roce 1625) prezidentem nad apelacemi. Prezident rady nad apelacemi byl jmenován po roce 1627 pouze na pět let, přísahal králi, nikoliv také stavům, jak to bylo běžné u nejvyšších zemských úředníků v předbělohorské době. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Ministerským nařízením z 6. dubna 1850 se z apelačního soudu stal vrchní zemský soud a nakonec jen vrchní soud.

• 1548 (20. 1.) – 1570 Ladislav II. Popel z Lobkowicz na Chlumci a Jistebnici (1501 – 18. 12. 1584 Praha-Malá Strana; chlumecká linie)[2][3]
• 1570 (9. 6.) – 1577 Jan V. Popel z Lobkowicz na Točníku (1521 nebo 1527 – 18. 6. 1590; chlumecká linie)[4][3]
• 1577 (22. 11.) – 1585 Jan Bezdružický z Kolowrat na Bystrém († 1604 Bystré)
• 1585 (19. 2.) – 1590 (11. 9.) Jiří mladší Popel z Lobkowicz na Duchcově (1. 3. 1556 – 11. 9. 1590; duchcovská linie)[5][3]
• 1592 (16. 3.) – 1603 Kryštof Popel z Lobkowicz zvaný Tlustý na Pátku a Tachově (28. 4. 1549 Horšovský Týn – 25. 5. 1609 Praha)[6][3]
• 1603–1609 Ferdinand z Donína
• 1609–1616 Jan Zbyněk z Hazmburka († 1616)
• 1616 (21. 10.) – 1619 Bedřich z Talmberka na Vlašimi († 13. 10. 1643) - poprvé
• 1619–1620 Václav Budovec z Budova (+ 21. 6. 1621 Praha, popraven)
• 1621 – (?) 1643 (13. 10.) Bedřich z Talmberka na Vlašimi († 13. 10. 1643) - podruhé
• 1643 (4. 11.) – 1644 Bernard Ignác Jan z Martinic (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha)
• 1644 (23. 8.) – 1650 Jan Hartwig z Nostitz (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň)[7]
• 1650 (28. 9.) – 1651 (13. 5.) Ferdinand Arnošt z Valdštejna (kolem 1622 Vídeň? – 22. 5. 1656 Praha)[8]
• 1651 (15. 7.) – 1667 František Karel Libštejnský z Kolovrat (13. 5. 1620 Innsbruck – 5. 5. 1700 Brno)[9]
• 1667 (23. 7.) – 1683 František Oldřich Kinský (1634 Chlumec nad Cidlinou – 27. 2. 1699 Vídeň)
• 1683 (8. 4.) – 1685 Jan František Bruntálský z Vrbna (3. 11. 1634 – 22. 8. 1705)
• 1685 (24. 3.) Karel Maxmilián Lažanský z Bukové (1639–1695)
• 1688 (17. 3.) – 1690 Václav Norbert Oktavián Kinský (1. 4. 1642 – 3. 1. 1719 Vídeň)[7]
• 1690 (12. 10.) – 1696 Václav Vojtěch ze Šternberka (9. 2 1643 Bechyně – 25. 1. 1708 Praha)
• 1696 (30. 4.) – 1700 (6. 3.) Ignác Karel ze Šternberka († 6. 3. 1700)
• 1700 (3. 9.) – 1704 Maxmilián Norbert Krakovský z Kolowrat (14. 6. 1660 – 25. 3. 1721)
• 1704 (29. 5.) – 1705 František Karel Přehořovský z Kvasejovic (1644–1723)
• 1705 (21. 7.) – 1712 Jan Josef z Vrtby (1669 – 14. 9. 1737)
• 1712 (18. 5.) – 1717 Jan Arnošt ze Schaffgotsche (27. 12. 1675 Dobromierz – 11. 7. 1747 Praha)
• 1717 (5. 9.) – 1749 (24. 9.) Václav František z Kokořova († 24. 9. 1749)
• 1749 (16. 11.) – 1757 Josef Vilém Nostic (27. 7. 1706 Vídeň – 10. 1. 1787 Praha)
• 1757 (10. 10.) – 1762 Karel Fridrich Hatzfeld
• 1762 – 1789 (14. 9.) František Xaver Věžník (1711 – 14. 9. 1789)
• 1789 (21. 9.) – 1804 (25. 2.) Jan Václav Špork († 25. 2. 1804)
• 1804 (5. 5.) – 1805 Josef František z Wallis (31. 8. 1767 Praha – 18. 11. 1818 Vídeň)
• 1805 (9. 3.) František Karg z Bebenburka († 8. 5. 1808)
• 1805 (27. 6.) – 1822 Jan Kazimír Deym
• 1822 (12. 6.) – 1832 Heřman Hess

• 1627 (30. 9.) – 1628 Jiří Adam Bořita z Martinic (1602 Smečno – 6. 11. 1651)
•  ?
• 1659 (1. 2.) – 1667 Adolf Vratislav ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky)
• 1667 (15. 11.) – 1683 Jan František Bruntálský z Vrbna (3. 11. 1634 – 22. 8. 1705)
• 1690 (26. 3.) Ignác Karel ze Šternberka († 6. 3. 1700)
• 1700 (28. 8.) – 1725 (14. 8.) František Maxmilián Hartmann z Klarštejna († 14. 8. 1725)
• 1725 (8. 4.) – 1736 Filip Josef Kinský
• 1736 (20. 2.) – 1744 (21. 10.) Karel Josef Novohradský z Kolowrat († 21. 10. 1744)
• 1747 (9. 3) František Karel Vratislav († 25. 2. 1759)
• 1757 (7. 11.) – 1759 (11. 4.) Alexander z Mnichu († 11. 4. 1759)
• 1759 (17. 5.) – 1764 Jan Václav Špork
• 1765 (19. 2.) – 1781 František Arnošt z Wallis
• 1782 (1. 10.) – 1792 František Václav Kager ze Štampachu
• 1792 (5. 7.) František z Běšín
• 1793 (21. 1.) – 1804 František Karg z Bebenburka
• 1804 (7. 7.) – 1820 Leopold Ottmar Günther ze Šterneka († 18. 6. 1823)
• 1821 (23. 9.) – 1824 Leopold Špork
• 1824 (21. 7.) – 1826 Kryštof Herman Šindler z Rottenhaag
• 1826 (19. 8.) – 1830 Rafael Nell z Nellenburka
• 1830 (11. 12.) – 1832 Jan Lexa z Ährentalu