Ladislaus Hoyos

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Hoyosů španělského původu[1], narodil se jako druhorozený syn hraběte Jndřicha Hoyose (1804–1854), matka Felicie (1809–1880) patřila k významné uherské rodině Zichyů, byla dcerou prezidenta uherské dvorské komory hraběte Karla Zichyho. Díky sňatkům dalších příbuzných měl Ladislaus rodové vazby také na rodiny Lambergů, Lažanských nebo Wallisů. Do diplomatických služeb v roce 1856, svou kariéru zahájil jako atašé v Mnichově, poté působil v Paříži, Berlíně a Darmstadtu. V roce 1875 krátce působil na ministerstvu zahraničí ve Vídni, v letech 1875–1878 byl rakousko-uherským vyslancem ve Spojených státech amerických. V letech 1878–1882 byl vyslancem v Rumunsku, poté se vrátil do Vídně, kde byl jmenován prvním sekčním šéfem na ministerstvu zahraničí (1882–1883), zároveň byl jmenován tajným radou. V letech 1883–1894 byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii, odkud byl odvolán na vlastní žádost, v roce 1896 byl penzionován.

V roce 1875 se oženil s hraběnkou Františkou Herbersteinovou (1850–1920), dcerou salcburského místodržitele Jana Bedřicha Herbersteina (1810–1861) a Terezie Herbersteinové(1822–1895), jedné z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů. Měli spolu šest dětí. Díky svému sňatku byl Ladislaus Hoyos mimo jiné švagrem knížete Nikolause Wrede, rakousko-uherského vyslance v Bavorsku a generála Huga Kálnokyho, který byl mladším bratrem dlouholetého rakousko-uherského ministra zahraničí Gustava Kálnokyho.

Jeho starší bratr hrabě Ernst Karl Hoyos-Sprinzenstein (1830–1903) byl dědicem statků v Rakousku a dědičným členem rakouské panské sněmovny.[2]. Vzdálený příbuzný hrabě Alexander Hoyos (1876–1937) z mladší rodové linie byl též diplomatem a sehrál důležitou úlohu těsně před první světovou válkou.