Hugo Kálnoky

Zámek Letovice, hlavní sídlo rodu Kálnokyů

Narodil se na zámku v Letovicích jako jedenáctý ze čtrnácti dětí hraběte Gustava Josefa Kálnokyho (1799–1884) a jeho manželky Isabely, rozené hraběnky Schrattenbachové (1809–1875). Hugovým kmotrem byl kníže Hugo Karel Salm-Reifferscheidt.

Po dětství stráveném na zámku v Letovicích studoval na jezuitské koleji ve Vídni a v roce 1863 vstoupil do armády. Za prusko-rakouské války byl již nadporučíkem (1866), poté nadále postupoval v hodnostech (rytmistr 1876, major 1885, podplukovník 1888, plukovník 1891), mezitím několik let působil jako pedagog na vojenské jezdecké škole, od roku 1875 byl též c. k. komořím.

Při odchodu mimo aktivní službu byl povýšen do čestné hodnosti generálmajora (1897). Po starších bratrech Alexandrovi a Gustavovi zdědil statky na Moravě (Brodek 1898, Letovice 1905), k nimž připojil ještě dědictví v Uhrách po sestře Marii Adéle, ovdovělé Valdštejnové (Číčov). V roce 1908 byl jmenován c. k. tajným radou[4] a v roce 1909 se stal dědičným členem panské sněmovny. Po odchodu do výslužby střídal pobyty na zámku v Letovicích a ve Vídni, kde rodina vlastnila dům na Maxingstraße. Po zániku monarchie se trvale usadil v Letovicích, kde také zemřel.[4]

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil 23. října 1887 ve Vídni s hraběnkou Marií Gabrielou Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein (29. 1. 1858 Vídeň – 17. 7. 1889 Krakov), dcerou bývalého rakouského ministra zahraničí knížete Alexandra z Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly (1813–1871) a jeho manželky Alexandriny Marie z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1824–1906).[3][5] Marie Gabriela zemřela krátce po porodu druhorozeného syna Felixe (1889–1928). Podruhé se Hugo oženil v roce 1892 s hraběnkou Marií Herbersteinovou (1857–1943), která byla zároveň sestřenicí jeho první manželky. Obě Hugovy manželky byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.[6] Z obou manželství pocházelo osm dětí, pokračovateli rodu byli synové Alexandr (1888–1965) a Hugo (1900–1955).