Kunhuta Rakouská
Kunhuta Rakouská (16. března 1465, Vídeňské Nové Město – 6. srpna 1520, Mnichov) byla rakouská arcivévodkyně, manželka bavorského vévody Albrechta IV..
Kunhuta Habsburská | |
---|---|
bavorská vévodkyně | |
Manžel | Albrecht IV. Bavorský |
Narození | 16. března 1465 Vídeňské Nové Město |
Úmrtí | 6. srpna 1520 (ve věku 55 let) Mnichov |
Pohřbena | Frauenkirche v Mnichově |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Původ a mládí
Kunhuta byla čtvrtým dítětem a jedinou dcerou (starší Helena zemřela krátce po narození) císaře Fridricha III. a jeho manželky Eleonory Portugalské. Jméno dostala podle otcovy oblíbené svaté Kunhuty, manželky císaře Jindřicha II. (972/3–1024), jež se podrobila zkoušce ohněm, protože se objevily pověsti, že podvedla svého manžela.
V raném věku přišla o matku – císařovna Eleonora zemřela 3. září 1467. Po její smrti o ní pečovala matčina hofmistryně Elsa Pellendorferová. Jako mladá arcivévodkyně se Kunhuta naučila dokonale ručním pracím, umění jezdit na koni a lovit. Všestranné vzdělání se tehdy pro dívky nehodilo, ale pravděpodobně se naučila číst a psát pod vedením učitelů svého bratra Maxmiliána.
Císař si pohrával s myšlenkou dceru vdát za tureckého sultána Mehmeda (Mohameda) II., jednání mezi císařem a tureckou portou nebyla nikdy potvrzena ani vyvrácena. Císařova dcera byla žádoucí nevěstou a v první řadě stál uherský a český král Matyáš Korvín, byl však odmítnut. Když pak v roce 1477 vtrhl do Rakouska, uzavřel s císařem mírovou smlouvu, podle níž musel císař zaplatit 100 000 zlatých nebo se Kunhuta měla stát manželkou Matyášova švagra, syna neapolského krále. Císař si se smlouvou nelámal hlavu a prostě ji nedodržel. Matyáš pak v roce 1485 vtrhl do Vídně a setrval v ní do své smrti v roce 1490.
Manželství
Kdo však povolení k sňatku dostal byl bavorský vévoda Albrecht IV., který císaři nabídl pro Kunhutu „krvavé věno“. Albrecht bojoval se svým bratrem Kryštofem o vládu v Bavorsku, jejíž obětí se stal jejich společný přítel Niklas z Abensbergu. Jeho majetek pak, na Albrechtův návrh, mohl císař Albrechtovi dát jako dceřino věno. Albrecht mezitím obsadil císařské Řezno a své ženě zakázal, aby se vzdala dědických práv, protože se jednou chtěl po Fridrichovi III. stát císařem[1].
Když se Fridrich dozvěděl o obsazení Řezna, povolení k sňatku zase zrušil, bylo již ale pozdě. Svatba Albrechta a Kunhuty se konala 2. ledna 1487 v Innsbrucku.
Válka mezi Albrechtem a Fridrichem by na sebe nedala dlouho čekat, naštěstí dokázal Maxmilián obě znesvářené strany usmířit. A tak se mohli otec s dcerou ještě naposledy vidět, když v létě 1492 připlula Kunhuta s manželem a dcerami do Lince. Císař rok na to zemřel. Po Albrechtově smrti 18. března 1508 se Kunhuta uchýlila do Püttrichova duchovního útulku. Její manžel před smrtí ustanovil zákon o následnictví, který měl zabránit dělení území, proto má vládnout vždy nejstarší syn. Kunhuta však u svého bratra císaře Maxmiliána prosadila, že vévodou se stane jak její starší syn Vilém, tak mladší Ludvík, s čímž Vilém nesouhlasil. Později se ukázalo, že Ludvík má o vládní záležitosti pramalý zájem a raději vede veselý život.
Bavorská vévodkyně Kunhuta zemřela v pětapadesáti letech v Mnichově.
Potomci
Seznam osmi dětí:[2]
- Sidonie (1488–1505)
- Sibyla (1489–1519) ∞ 1511 falcký kurfiřt Ludvík V.
- Sabina (1492–1564) ∞ 1511 württemberský vévoda Oldřich, od roku 1515 žili odděleně
- Vilém IV. (1493–1550) , vévoda bavorský ∞ 1522 markraběnka Jakoba Marie Bádenská
- Ludvík X. (1495–1545), vévoda bavorský
- Zuzana (1499–1500)
- Arnošt (1500–1560), arcibiskup v Salcburku
- Zuzana (1502–1543)
Vývod z předků
Albrecht II. Moudrý | ||||||||||||
Leopold III. Habsburský | ||||||||||||
Johana z Pfirtu | ||||||||||||
Arnošt Habsburský | ||||||||||||
Bernabo Visconti | ||||||||||||
Viridis Visconti | ||||||||||||
Beatrice Regina della Scala | ||||||||||||
Fridrich III. Habsburský | ||||||||||||
Zemovít III. Mazovský | ||||||||||||
Zemovít IV. Mazovský | ||||||||||||
Eufemie Opavská | ||||||||||||
Cimburgis Mazovská | ||||||||||||
Algirdas | ||||||||||||
Alexandra Litevská | ||||||||||||
Juliana Tverská | ||||||||||||
'Kunhuta Rakouská' | ||||||||||||
Petr I. Portugalský | ||||||||||||
Jan I. Portugalský | ||||||||||||
Teresa Lourenço | ||||||||||||
Eduard I. Portugalský | ||||||||||||
Jan z Gentu | ||||||||||||
Filipa z Lancasteru | ||||||||||||
Blanka z Lancasteru | ||||||||||||
Eleonora Portugalská | ||||||||||||
Jan I. Kastilský | ||||||||||||
Ferdinand I. Aragonský | ||||||||||||
Eleonora Aragonská | ||||||||||||
Eleonora Aragonská | ||||||||||||
Sancho Kastilský z Alburquerque | ||||||||||||
Eleonora z Alburquerque | ||||||||||||
Beatrix Portugalská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- Sigrid-Maria Grössing , Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše, 1. vyd., Praha 2004, ISBN 80-249-0340-7
- http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel9.html#S
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 228–229.
- Leitner Thea, Prodané dcery Habsburků, Praha 1995
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunhuta Rakouská na Wikimedia Commons
Bavorsko-Mnichovská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Anna Brunšvicko-Grubenhagenská |
1487–1508 Kunhuta Rakouská |
Nástupce: – |
Bavorsko-Landshutská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Hedvika Jagellonská |
1503–1508 Kunhuta Rakouská |
Nástupce: – |
Bavorská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Markéta Holandská (1341–1347) |
1503–1508 Kunhuta Rakouská |
Nástupce: Jakobea z Badenu |