Leopold III. Habsburský

Narodil se jako nejmladší potomek vévody Albrechta Chromého a Johany, dcery Oldřicha III. z Pfirtu. Vévodkyně zemřela krátce po porodu a roku 1358 po úmrtí otce Leopold osiřel zcela. Poručníkem se stal jeho nejstarší bratr Rudolf, který jej oku 1365 oženil s Viridis, dcerou milánského vévody Bernaba Viscontiho. Leopold je společně s manželkou zobrazen v pokorné pozici donátorů na zadní straně otevíracího oltáře z hradu Tirol.[1]

Po Rudolfově smrti se rozdělil o vládu nad rakouskými zeměmi s bratrem Albrechtem, tyrolské hrabství však po celou dobu spravoval sám. Roku 1379 uzavřel s Albrechtem v Neubergu smlouvu o novém rozdělení rakouských zemí a jejich vzájemném dědění a poručnictví nad nezletilci z obou linií. Rozšířil rodové državy o Horní a Dolní Švábsko, území Feltre a Belluno, město Treviso (které roku 1384 prodal Františkovi I. z Carrary) a Terst, který zůstal pod habsburskou vládou až do roku 1918. Zemřel v boji proti švýcarskému spříseženství v bitvě u Sempachu. Pohřben byl v klášteře Königsfelden v Aargau. Jeho ostatky byly roku 1770 uloženy v St. Blasienu a od roku 1809 jsou v St. Paulu v korutanském Lavanttalu.