Eleonora Aragonská (1402)

Aragonská princezna, dcera Ferdinanda I. a Eleonory z Alburquerque, se za prince Eduarda Portugalského vdala 22. září 1428, ve věku 26 let. Měli spolu devět dětí, z nichž pět se dožilo dospělosti. V roce 1433 se Eduard stal králem. Zemřel po deseti letech manželství, 13. září 1438, a ve své poslední vůli určil Eleonoru jako regentku.

Eleonora však v záležitostech politiky nebyla zkušená a pro svůj aragonský původ byla v zemi neoblíbená. Popularitu si naopak získával bratr zemřelého krále, vévoda z Coimbry Petr. Potvrzení jejího regentství způsobilo v Lisabonu povstání, které potlačil královnin bratr Jan, pozdější aragonský král. Eleonoru podporovala šlechta a vůle jejího manžela, vévodu z Coimbry část šlechty a portugalský lid.

Několik měsíců se hledalo kompromisní řešení. Eleonora mezitím přišla o nejstarší dceru Filipu a porodila nejmladší dceru Janu. Jako regent byl nakonec určen vévoda Petr. Eleonora se v prosinci 1440 uchýlila do kastilského exilu. Zemřela ve městě Toledo v únoru 1445 a byla pohřbena po manželově boku v klášteře Batalha.

• Jan (1429–1433), korunní princ 1429 až 1433
• Filipa (1430–1439)
• Alfonso (1432-1481), nástupce jako Alfons V.
• Marie (1432–1432)
• Ferdinand (1433-1470), vévoda z Viseu, otec Manuela I.
• Eleonora (1434–1467), císařovna Svaté říše římské, manželka Friedricha III.
• Eduard (1435–1435)
• Kateřina (1436–1463)
• Jana (1439–1475), kastilská královna, manžel Jindřich IV. Kastilský