Kunhuta Rakouská

Kunhuta byla čtvrtým dítětem a jedinou dcerou (starší Helena zemřela krátce po narození) císaře Fridricha III. a jeho manželky Eleonory Portugalské. Jméno dostala podle otcovy oblíbené svaté Kunhuty, manželky císaře Jindřicha II. (972/3–1024), jež se podrobila zkoušce ohněm, protože se objevily pověsti, že podvedla svého manžela.

V raném věku přišla o matku – císařovna Eleonora zemřela 3. září 1467. Po její smrti o ní pečovala matčina hofmistryně Elsa Pellendorferová. Jako mladá arcivévodkyně se Kunhuta naučila dokonale ručním pracím, umění jezdit na koni a lovit. Všestranné vzdělání se tehdy pro dívky nehodilo, ale pravděpodobně se naučila číst a psát pod vedením učitelů svého bratra Maxmiliána.

Císař si pohrával s myšlenkou dceru vdát za tureckého sultána Mehmeda (Mohameda) II., jednání mezi císařem a tureckou portou nebyla nikdy potvrzena ani vyvrácena. Císařova dcera byla žádoucí nevěstou a v první řadě stál uherský a český král Matyáš Korvín, byl však odmítnut. Když pak v roce 1477 vtrhl do Rakouska, uzavřel s císařem mírovou smlouvu, podle níž musel císař zaplatit 100 000 zlatých nebo se Kunhuta měla stát manželkou Matyášova švagra, syna neapolského krále. Císař si se smlouvou nelámal hlavu a prostě ji nedodržel. Matyáš pak v roce 1485 vtrhl do Vídně a setrval v ní do své smrti v roce 1490.

Kdo však povolení k sňatku dostal byl bavorský vévoda Albrecht IV., který císaři nabídl pro Kunhutu „krvavé věno“. Albrecht bojoval se svým bratrem Kryštofem o vládu v Bavorsku, jejíž obětí se stal jejich společný přítel Niklas z Abensbergu. Jeho majetek pak, na Albrechtův návrh, mohl císař Albrechtovi dát jako dceřino věno. Albrecht mezitím obsadil císařské Řezno a své ženě zakázal, aby se vzdala dědických práv, protože se jednou chtěl po Fridrichovi III. stát císařem[1].

Když se Fridrich dozvěděl o obsazení Řezna, povolení k sňatku zase zrušil, bylo již ale pozdě. Svatba Albrechta a Kunhuty se konala 2. ledna 1487 v Innsbrucku.

Válka mezi Albrechtem a Fridrichem by na sebe nedala dlouho čekat, naštěstí dokázal Maxmilián obě znesvářené strany usmířit. A tak se mohli otec s dcerou ještě naposledy vidět, když v létě 1492 připlula Kunhuta s manželem a dcerami do Lince. Císař rok na to zemřel. Po Albrechtově smrti 18. března 1508 se Kunhuta uchýlila do Püttrichova duchovního útulku. Její manžel před smrtí ustanovil zákon o následnictví, který měl zabránit dělení území, proto má vládnout vždy nejstarší syn. Kunhuta však u svého bratra císaře Maxmiliána prosadila, že vévodou se stane jak její starší syn Vilém, tak mladší Ludvík, s čímž Vilém nesouhlasil. Později se ukázalo, že Ludvík má o vládní záležitosti pramalý zájem a raději vede veselý život.

Bavorská vévodkyně Kunhuta zemřela v pětapadesáti letech v Mnichově.

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 228–229.
• Leitner Thea, Prodané dcery Habsburků, Praha 1995

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunhuta Rakouská na Wikimedia Commons

Bavorsko-Mnichovská vévodkyně
Předchůdce: Anna Brunšvicko-Grubenhagenská	1487–1508 Kunhuta Rakouská	Nástupce: –

Bavorská vévodkyně
Předchůdce: Markéta Holandská (1341–1347)	1503–1508 Kunhuta Rakouská	Nástupce: Jakobea z Badenu