Kunětická hora (hrad)

Na počátku husitských válek svolali Aleš Vřešťovský z Rýzmburka, Beneš z Mokrovous a Jiří ze Chvalkovic ke Kunětické hoře tábor lidu. Uskutečnil se 25. června 1420. Kázání vedl kněz Ambrož z Hradce a v noci se shromáždění husité vydali na pochod k Hradci Králové, který vzápětí snadno dobyli. V dubnu 1421 se orebité vedení Divišem Bořkem z Miletínka zmocnili Opatovického kláštera.[6] Diviš Bořek z Miletínka s využitím zřícenin nechal založit nový hrad, ze kterého učinil své sídlo a centrum bývalého klášterního panství. Sám se na hrad uchýlil již v roce 1423 poté,[5] co prohrál střet o Hradec Králové s Janem Žižkou.[7]

Průčelí páté brány

Věž šesté brány

Diviš Bořek z Miletínka se přiklonil na stranu umírněných husitů a v roce 1434 stál v čele vítězné panské jednoty v bitvě u Lipan.[8] Za své služby získal Kunětickou horu s rozsáhlým panstvím od císaře Zikmunda do zástavy. Po Divišově smrti v roce 1437 Kunětickou horu krátkou dobu spravoval jeho bratr Jetřich, který hrad předal Divišovu nejstaršímu synovi Soběslavovi.[9] Král Jiří z Poděbrad mu potvrdil vlastnictví hradu až do konce života, ale přestože Soběslav zemřel roku 1468,[9] přenechal hrad králi, který jej v roce 1456 převedl své syny Viktorína, Jindřicha, Hynka a Bočka. Po smrti krále Jiřího v roce 1471 se synové roku 1472 rozdělili o majetek, a Kunětická hora připadla Jindřichovi.[10] Koncem osmdesátých let patnáctého století se o správu hradu starali purkrabí Duchoň z Rybitví a hejtman Kryštof Návoj ze Starohlivic. Zadlužený kníže v té době již zastavil řadu vesnic z kunětického panství, ale splácet dluhy se mu nedařilo. Když se dluhy staly neudržitelnými, přistoupil k prodeji celého panství za tři tisíce kop grošů. Kupcem se roku 1491 stal Vilém z Pernštejna.[11]

Horní předhradí s kaplí svaté Kateřiny

Kunětická hora před obnovou (pohlednice z roku 1911)

Vilém z Perštejna zahájil rozsáhlou přestavbu, která z hradu učinila reprezentativní rezidenci s kvalitním dělostřeleckým opevněním.[5] První část přestavby byla podle letopočtu nad branou hradního jádra ukončena v roce 1509, ale na hradě se stavělo ještě za Jana z Perštejna v letech 1521–1548.[8] Úředníkem, který měl na starosti správu hradu s 21 čeledíny, byl od roku 1496 Ctibor z Bukovky.[11] Samotní majitelé sídlili v Pardubicích. Posledním majitelem z rodu Pernštejnů byl Jaroslav z Pernštejna, který na hradě stavěl po požáru, způsobeném zásahem blesku v roce 1556. Zadlužený šlechtic však musel roku 1560 Kunětickou horu i s celým pardubickým panstvím prodat Maxmiliánovi Habsburskému.[12]

S novým majitelem význam hradu naprosto upadl, a po roce 1560 na něm byly prováděny pouze nejnutnější opravy. Podle zpráv z dvacátých let sedmnáctého století byla Čertova věž ve špatném stavu a krovy nad dvorskou světnicí potřebovaly celkovou opravu. Během třicetileté války měl hrad jen velmi slabou posádku, která ho nedokázala efektivně bránit, a proto jej švédský generál Torstenson v roce 1645 snadno dobyl. Zpustošený hrad nebyl obnoven a Bohuslav Balbín jej roku 1681 označil jako pustý. V dalších obdobích docházelo jen k drobným zásahům. Po návštěvě biskupa Jana Františka z Talmberka v roce 1697 byla na náklady české královské komory opravena kaple svaté Kateřiny a někdy v letech 1698–1719 byla postavena kaplička svaté Barbory. Naopak v devatenáctém století část areálu poškodila těžba kamene. Mimo jiné v jejím důsledku zanikla Čertova věž, která stávala na západní straně hradu.[13]

O opravách zříceniny se jednalo již od roku 1820,[13] ale po celé devatenácté století hrad chátral a byl poškozován lámáním kamene. Po velkých destrukcích v letech 1884 a 1885 začala nová jednání Klubu českých turistů se svobodným pánem Richardem Draschem z Wartinberka, která se protáhla až do začátku roku 1920, kdy Kunětickou horu koupil pardubický Muzejní spolek. Hned další rok začala rekonstrukce sklípkové klenby ve velké čtvercové síni podle projektu Antonína Žabky. V letech 1923–1928 vypracovali architekti Dušan Jurkovič a J. Pacl projekt, podle kterého byla opravena část hradu. Jednalo se o úpravu páté a šesté brány, u které vznikla restaurace, zastřešen byl palác, ale řešení horního patra vyhlídkové věže už proběhlo podle jiného projektu.[15]

Po druhé světové válce pokračovala devastace hradu. Na severní straně kopce se plánovala stavba lyžařského skokanského můstku, kvůli které byla roku 1950 poškozena severní bašta, a v letech 1954–1956 byla zničena část hradby mezi první a druhou bránou.[15] V roce 1953 se stal majitelem hradu stát, ale chátrání pokračovalo, a v sedmdesátých letech dvacátého století musely být některé části hradu uzavřeny. Teprve poté proběhly opravy, po kterých byl hrad v roce 1993 znovu zpřístupněn.[16]

• DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Svazek Východní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2012. 232 s. ISBN 978-80-86781-19-8. S. 56–61.
• JIROUŠEK, Miloš. Kunětická hora od středověku po současnost. Stručné dějiny Kunětické hory a její záchrana Muzejním spolkem. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2021. 80 s. ISBN 978-80-906784-4-6.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Chrudimsko. Svazek I. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 248 s. Kapitola Kunětická hora hrad, s. 48–59.
• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Kunětická hora – hrad, s. 238–242.

• Seznam hradišť v Pardubickém kraji
• Seznam hradů v Pardubickém kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunětická hora na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky