Kázání

Kázání může znamenat

  • přednesení projevu s náboženským obsahem během bohoslužby, přičemž jde většinou o integrální součást takové bohoslužby a osoba přednášejícího (většinou identická s autorem obsahu), čas, místo a způsob přednesu jsou do určité míry upraveny liturgickými předpisy;
  • samotný obsah přednesu, rovněž částečně upravený liturgickými předpisy;
  • v češtině i v některých jiných jazycích (srov. např. anglické „homily“):
    • přeneseně: dlouhou řeč, obšírný výklad;
    • expresivně: domluvu, napomínání, kárání, výtky.
V katolických chrámech bývá kázání přednášeno z kazatelny (Kazatelna v Bazilice Notre-Dame-des-Enfants v Châteauneuf-sur-Cher)

Nauka o kázání (kazatelství) se nazývá homiletika.

Křesťanství

Katolická církev

Kázání je přednášeno biskupem, knězem nebo jáhnem. Ve výjimečném případě může kázání přednést laik, pověřený místním ordinářem, při tzv. bohoslužbě slova. Je povinné o nedělích a zasvěcených svátcích, v ostatní dny je doporučeno, zejména ve všední dny doby adventní, postní a velikonoční. Obsah se má týkat tématu příslušné mše a jejích čtení či významu daného liturgického dne, ovšem může se odchýlit k jinému, pastoračně vhodnému, tématu. V rámci Mše Pavla VI., která je současně řádnou formou římského ritu, je předneseno po přečtení evangelia, doporučeno je ponechat po kázání chvíli k tichému rozjímání. Před Druhým vatikánským koncilem, bylo kázání většinou přednášeno přede mší, protože to lépe vyhovovalo struktuře Tridentské mši, která byla řádnou formou před koncilem. V současnosti se přednáší po čtení evangelia ve velké míře od ambonu, může však být přednášeno i z kazatelny. Pokud se slouží Tridentská mše, bývá také přednášeno po evangeliu, z kazatelny, příležitostně od ambonu.

Pravoslaví
Před prostředními dveřmi ikonostasu bývá přednášeno kázání (Ikonostas v chrámu sv. Václava v Litoměřicích)

V pravoslavných církvích je během liturgie kázání předneseno po přečtení evangelia nebo na jejím konci z prostoru před ikonostasem.

Protestantismus

V protestantských církvích je na kázání kladen důraz ještě větší než v katolicismu a pravoslaví, neboť slouží k vysvětlení a rozvedení biblických čtení, na něž je kladen v protestantské bohoslužbě zvláštní důraz. Může být přednášeno z vyvýšené kazatelny nebo od ambonu.

Islám

Kázání neboli chutba je chápáno jako nedílná součást pátečních poledních modliteb konaných společenstvím muslimů obvykle v mešitě. Jsou předneseny z vyvýšené kazatelny, ovšem je možné je přednést i z prostoru před věřícími. V islámském světě probíhají debaty o jazyku, v jakém má být khutba přednesena. Část muslimů trvá na výhradním přednesu v arabštině bez ohledu na jazykové schopnosti přítomných věřících, a to s poukazem na to, že khutba musí být chápána především jako část povinné modlitby, která je prováděna výhradně v arabštině (poukazuje se zde na to, že khutba nahrazuje 2 ze 4 povinných sestav polední modlitby a je tudíž nedílnou, rituální součástí takové modlitby). Bývá pak často přednesena khutba historická, tedy kázání některého významného islámského duchovního minulosti. Jiným odůvodněním pro khutbu v arabštině je to, že funkci představených mešit, kteří khutbu většinou přednášejí, zastávají v mnoha západních zemích cizinci, pocházející především z arabských států a neznající místní jazyk. Jiná část muslimů prosazuje kázání v jazyce, kterému rozumí největší část přítomných, a to s poukazem na to, že kázání musí mít i pastorační funkci. Kompromisním stanoviskem je přednes kázání arabsky i v místním jazyce.

Odkazy

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.