Kryolit
Kryolit (Abildgaard, 1799), chemický vzorec Na3[AlF6] (hexafluorohlinitan sodný), je jednoklonný minerál. Název pochází z řeckého κρύος (krýos) = led a λίθος (líthos) = kámen a odráží vzhled minerálu.
Kryolit | |
---|---|
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | Na3[AlF6] |
Identifikace | |
Barva | bílá, šedá, načervenalá... |
Vzhled krystalu | pseudokubické |
Soustava | jednoklonná |
Tvrdost | 2,5–3 |
Lesk | skelný až mastný |
Štěpnost | dobrá |
Index lomu | nα = 1,339 nβ = 1,339 nγ = 1,340 |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,97 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | v H2SO4, částečně v HCl |
Původ
- magmatický: minerál pozdní fáze v některých žulových pegmatitech, v alkalických žulách obsahujících ložiska cínu, z magmatických par pronikajících podél zlomů, v základní hmotě některých ryolitů bohatých na fluor, v zrnech karbonatitových žil pronikajících skrze fenitizované biotitické ruly,
- sedimentární: vzácně jako autigenní složka slínovců a břidlic ve formaci Green River (USA).
Morfologie
Krystaly do velikosti 3 cm, pseudokubické nebo krátce hranolovité podél [001], rýhované. Také hrubě zrnité nebo masivní agregáty. Běžně dvojčatí podle jednoho nebo i více z 13 zákonů.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5–3, křehký, hustota 2,97 g/cm³, štěpnost dobrá podle {001}, lom nerovný.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, hnědavá, růžová až červená, kouřově šedá až černá. Lesk skelný až mastný, perleťový na {001}, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Sodík 32,85 %, Hliník 12,85 %, Fluor 54,30 %. Lehce se taví v bezbarvé sklo. Rozpustný v H2SO4 a částečně v HCl.
- Jiné vlastnosti: Bezbarvý minerál po ponoření do vody (zdánlivě) zmizí. Index lomu minerálu je téměř stejný jako u vody.
Parageneze
Získávání
Jediný lom, kde se kryolit od roku 1865 těžil, byl v roce 1987 vyčerpán.
Využití
Zpočátku jako surovina pro výrobu hliníku, později užíván při elektrolytické výrobě hliníku z bauxitu. Dále k výrobě glazur, optických skel.
Naleziště
Řídce se vyskytující minerál.
Odkazy
Literatura
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 110–113
- DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryolit na Wikimedia Commons
- Kryolit na webu mindat.org (anglicky)
- Kryolit na webu Webmineral (anglicky)
- Kryolit v atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.