Kryolit

Kryolit (Abildgaard, 1799), chemický vzorec Na3[AlF6] (hexafluorohlinitan sodný), je jednoklonný minerál. Název pochází z řeckého κρύος (krýos) = led a λίθος (líthos) = kámen a odráží vzhled minerálu.

Kryolit
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Na3[AlF6]
Identifikace
Barva bílá, šedá, načervenalá...
Vzhled krystalu pseudokubické
Soustava jednoklonná
Tvrdost 2,5–3
Lesk skelný až mastný
Štěpnost dobrá
Index lomu nα = 1,339
nβ = 1,339
nγ = 1,340
Vryp bílý
Hustota 2,97 g ⋅ cm−3
Rozpustnost v H2SO4, částečně v HCl

Původ

  • magmatický: minerál pozdní fáze v některých žulových pegmatitech, v alkalických žulách obsahujících ložiska cínu, z magmatických par pronikajících podél zlomů, v základní hmotě některých ryolitů bohatých na fluor, v zrnech karbonatitových žil pronikajících skrze fenitizované biotitické ruly,
  • sedimentární: vzácně jako autigenní složka slínovců a břidlic ve formaci Green River (USA).

Morfologie

Krystaly do velikosti 3 cm, pseudokubické nebo krátce hranolovité podél [001], rýhované. Také hrubě zrnité nebo masivní agregáty. Běžně dvojčatí podle jednoho nebo i více z 13 zákonů.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5–3, křehký, hustota 2,97 g/cm³, štěpnost dobrá podle {001}, lom nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, hnědavá, růžová až červená, kouřově šedá až černá. Lesk skelný až mastný, perleťový na {001}, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Sodík 32,85 %, Hliník 12,85 %, Fluor 54,30 %. Lehce se taví v bezbarvé sklo. Rozpustný v H2SO4 a částečně v HCl.
  • Jiné vlastnosti: Bezbarvý minerál po ponoření do vody (zdánlivě) zmizí. Index lomu minerálu je téměř stejný jako u vody.

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

Důl na kryolit v Ivittuutu, Grónsko, léto 1940

Jediný lom, kde se kryolit od roku 1865 těžil, byl v roce 1987 vyčerpán.

Využití

Zpočátku jako surovina pro výrobu hliníku, později užíván při elektrolytické výrobě hliníku z bauxitu. Dále k výrobě glazur, optických skel.

Naleziště

Řídce se vyskytující minerál.

Odkazy

Literatura

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 110–113
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.