Sodalit
Sodalit (Na8(Al6Si6O24)Cl2) je alumosilikát (hlinitokřemičitan) sodíku s chlórem, řadící se mezi tektosilikáty. Patří do skupiny foidů, kde společně s dalšími minerály (hauyn, nosean a lazurit) vytváří sodalitovou skupinu.[1] Objeven byl v roce 1806 v intruzivním komplexu Ilimaussaq v Grónsku. Pojmenován byl podle obsahu sodíku ve svém vzorci.
Sodalit | |
---|---|
Sodalit v podobě namodralých krystalků | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | Na8(Al6Si6O24)Cl2 |
Identifikace | |
Barva | modrý, modrošedý, šedý, fialový, růžový, bílý, nažloutlý, nazelenalý |
Vzhled krystalu | Tvoří krystaly ve tvaru rombického dodekaedru, častěji však nepravidelná zarostlá zrna masivního charakteru |
Soustava | kubická |
Tvrdost | 5,5-6 |
Lesk | skelný až mastný |
Štěpnost | špatná podle {110} |
Index lomu | n=1,483 - 1,487 |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,27-2,33 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | Je rozpustný v HCl a HNO3 |
Ostatní | oranžově-červená luminiscence v UV záření obou délek |
Vznik
Jeho vznik je převážně magmatický. Je hlavním horninotvorným minerálem některých magmatických alkalických hornin jako jsou sodalitické syenity a trachyty. Vyskytuje se také na kontaktech mramoru a erlánu.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5-6, křehký, hustota 2,29 g/cm³ průměrná, štěpnost špatná podle {110}, lom je nerovný až lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barvu má tmavě modrou až modrošedou. Vryp je bílý a lesk skelný až mastný. Pod vlnami UV světla je fluorescentní a má oranžovo-červenou barvu. Je průhledný i průsvitný.
- Chemické vlastnosti: Složení: Na 18,98 %, Al 16,7 %, Si 17,39 %, O 39,62 %, Cl 7,32 %. Může obsahovat vázanou síru. Je rozpustný v HCl a HNO3.
Výskyt
- Bancroft, Kanada (tmavě modré sodality)
- Bahia, Brazílie (z této lokality pochází většina estetických a tromlovaných vzorků)
- Julianeháb, Grónsko (v syenitech)
- Auvergne, Francie (v trachytech)
- Laacher See, Porýní, Německo (na kontaktech mramorů a erlánů)
- Velké Březno, okres Ústí nad Labem, Česko
- kopec Kletečná, České středohoří, Česko (ve formě makroskopických krystalů ve znělcích)[1]
Parageneze
Sodalit se často vyskytuje společně s minerály jako nefelín, kankrinit, vesuvián, mikroklin, sanidin, albit, kalcit, fluorit, ankerit, baryt.
Využití
V klenotnictví se moc nepoužívá a pokud ano, tak jen ve formě tromlovaných, či leštěných kamenů. Mnohem více se však horniny obsahující sodalit využívají jako dekorační kámen na obklady budov, soch, schodišť a podobně. Jeho odrůda hackmanit je mezi klenotníky vysoce ceněný minerál.
Odrůdy
Hackmanit
Hackmanit je mimořádně vzácná, na síru bohatá odrůda sodalitu, která vykazuje tenebrescenci. Poprvé byl objeven v Grónsku v roce 1896 L. C. Boergstroemem a později byl pojmenován po Victoru Axel Hackmanovi, finskému geologovi. Nicméně unikal zájmu klenotníků až do nedávné doby (1991), kdy byl nalezen první vysoce kvalitní brusný hackmanit, který byl objeven v kanadském Quebecu. Hackmanit je těsně po těžbě světle až tmavě fialové barvy, ale jakmile je vystaven slunečnímu záření, barva rychle mizí a mění se na šedavou nebo zeleno-bílou. Když se umístí zpět do temné místnosti nebo když je vystaven krátkovlnnému UV světlu, fialové barvy se pomalu vrací. Změna barvy může nastat během několika sekund je-li vystaven slunečnímu záření, ale návrat k původní barvě může někdy trvat až týden. Tento efekt se může opakovat neustále, je však trvale zničen vysokým zahřátím. [2]
Související články
Odkazy
Reference
- VELEBIL, Dalibor. Sodalit [online]. velebil.net [cit. 2010-05-24]. Dostupné online.
- Hackmanit [online]. gemselect.com [cit. 2014-06-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sodalit na Wikimedia Commons
- (česky) O sodalitu podrobněji
- (anglicky) Sodalit ne webu mindat.org
- (anglicky) Sodalit v databázi minerálů
- (anglicky) Sodalit na webu webmineral.com