Kristian August Seilern
Kristián August hrabě Seilern (Christian August Graf von Seilern-Aspang) (22. dubna 1717 – 15. listopadu 1801, Vídeň) byl rakouský diplomat a státník z německého šlechtického rodu usazeného mimo jiné na Moravě. Za svou dlouhou kariéru vystřídal vysoké funkce v diplomacii, státní správě a justici. Majetek zděděný po otci výrazně rozšířil nákupy na Moravě, kde je také pohřben.
Kristian August Seilern | |
---|---|
Prezident nejvyššího soudu | |
Ve funkci: 1779 – 1791 | |
Panovník | Marie Terezie, Josef II., Leopold II. |
Místodržitel v Dolních Rakousích | |
Ve funkci: 1770 – 1779 | |
Panovník | Marie Terezie |
Císařský vyslanec ve Velké Británii | |
Ve funkci: 1763 – 1770 | |
Panovník | Marie Terezie |
Vyslanec Českého království u říšského sněmu v Řezně | |
Ve funkci: 1752 – 1764 | |
Panovník | Marie Terezie |
Předchůdce | Otto Venantius z Frankenbergu a Ludwigsdorfu |
Nástupce | Adam František z Hartigu |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1752 – ? | |
Dědičný nejvyšší poštmistr v Mantově | |
Ve funkci: 1751 – ? | |
Panovník | Marie Terezie |
Dědičný nejvyšší kuchmistr v Korutanech | |
Ve funkci: 1751 – ? | |
Panovník | Marie Terezie |
Říšský dvorský rada | |
Ve funkci: 1745 – ? | |
Panovník | Marie Terezie |
Narození | 22. dubna 1717 |
Úmrtí | 15. listopadu 1801 (ve věku 84 let) Vídeň Habsburská monarchie |
Choť | Charlotta Marie ze Solms-Sonnenwalde |
Rodiče | Jan Bedřich Seilern-Aspang Anna Marie z Lengheimu |
Děti | Josef Seilern |
Zaměstnání | politik, diplomat |
Profese | šlechtic |
Náboženství | konvertoval na římskokatolické |
Ocenění | Královský uherský řád sv. Štěpána |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kariéra
Pocházel z početné rodiny dvorského vicekancléře Jana Bedřicha hraběte von Seilern-Aspang (1676–1751) a jeho manželky Anny Marie von Lengheim, kteří měli celkem deset dětí. Kristián August jako nejstarší syn dostal pečlivé vzdělání a již od roku 1745 byl členem říšské dvorské rady. Po otcově smrti v roce 1751 převzal rodová panství Lukov a Kralice na severní Moravě, zároveň zdědil čestné hodnosti dědičného nejvyššího poštmistra v Mantově a dědičného nejvyššího kuchmistra v Korutansku.
V roce 1752 byl jmenován císařsko-královským tajným radou a vstoupil do diplomatických služeb; v letech 1752–1764 byl vyslancem Českého království u říšského sněmu v Řezně, v závěru sedmileté války byl pak jedním z účastníků mírových jednání. Po skončení sedmileté války byl císařským vyslancem ve Velké Británii (1763–1770). Po návratu do Vídně byl jmenován místodržitelem v Dolním Rakousku (1770–1779) a svou kariéru završil jako prezident nejvyššího soudu (1779–1791). Poté odešel do soukromí a za zásluhy obdržel Řád sv. Štěpána
Rodina a majetkové poměry
Kristián August Seilern byl již od roku 1751 majitelem rozsáhlých statků na Moravě (Lukov-Kralice), vzhledem k dlouhodobé diplomatické službě v zahraničí se tady ale vůbec nezdržoval. V roce 1763 ve veřejné dražbě koupil panství s hradem Litschau v Dolním Rakousku. Až po návratu do Rakouska ve funkci dolnorakouského místodržitele rozšířil svůj majetek na Moravě. V roce 1772 koupil za 220 000 zlatých panství Starý Jičín, poblíž Lukova přikoupil v roce 1779 statky Přílepy, Žeranovice a Kurovice. Zatímco hrady ve Starém Jičíně a Lukově se stávaly postupně zříceninami, pro občasný pobyt rodiny byl v roce 1791 postaven zámek v Kralicích na Hané.
Manželkou Kristiána Augusta byla hraběnka Charlotta Marie hraběnka zu Solms-Sonnenwalde (1725–1793), měli spolu dva syny. Starší Josef (1752–1838) navázal na otcovu kariéru v diplomacii a v letech 1790–1801 byl rakouským vyslancem v Bavorsku. Kristián August zemřel ve Vídni 15. listopadu 1801 ve věku 84 let a pohřben byl ve Štípě pod hradem Lukovem. Poutní kostel ve Štípě byl dokončen v roce 1764 a byl určen mimo jiné jako rodová hrobka Seilernů. Mramorový náhrobek Kristiána Augusta Seilerna patří k hodnotným uměleckým dílům v interiéru kostela. Jeden jeho portrét je k vidění v Sále předků na zámku v Lešné, další portrét má ve svých sbírkách Muzeum Novojičínska.
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl XXIII., 1905, reprint 2000
- Turek Adolf: Hrad a panství Starý Jičín, 2014