Štípa

Štípa
	Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Zlín
Okres	Zlín
Kraj	Zlínský kraj
Zeměpisné souřadnice	49°15′45″ s. š., 17°42′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 810 (2011)[1]
Katastrální území	Štípa (6,9 km²)
Nadmořská výška	320–360 m n. m.
PSČ	557 14; 763 14
Počet domů	568 (2011)[1]
	Štípa
Další údaje
Kód části obce	70149
Kód k. ú.	670146
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štípa je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 6 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Štípa je pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů.

Jméno

Na vesnici bylo přeneseno (mužské) osobní jméno Ščípa (utvořené od slovesa ščípati - "štípat"). Jde o jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (jmenovat lze ještě Šach, Myslík a Šišmu).[2]

Historie

Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v (Tuřanech a v Žarošicích.[3] Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516. [4]

Pamětihodnosti

Poutní kostel

Mariánský poutní kostel

Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.

Klášter

Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.[5] Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970-1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami sv. Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.[6].

Větrný mlýn

Větrný mlýn u Štípy

U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 1858 až 1860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.[7]

V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.[8]

Odkazy

Reference

Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 562.
F. Odehnal, 1995, s. 113
Placidus Mathon, 1884, s. 469
Buben 2004, s. 340-341.
http://karmel.stipa.cz/o-nas/
Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-25]. Identifikátor záznamu 149724 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zlínský kraj navrhuje baziliky na Hostýně a ve Štípě na prestižní seznam. iDNES.cz [online]. 2017-07-21 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online.

Literatura

Milan B. BUBEN: Encyklopedie řádů a kongregací českých zemí, II. díl/2. svazek: Mnišské řády. Libri Praha 2004, s. 340-341 (Štípa)
Placidus Jophannes Mathon: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona, II. díl, Brno 1884, s. 468-472, dostupné online
František ODEHNAL: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Deborah Praha 1995, s. 112-114
Josef PALA: Štípa - mariánské poutní místo, Římskokatolická farnost Štípa 2003, 114 str.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štípa na Wikimedia Commons
Štípa - mariánské poutní místo
Klášter sester karmelitánek: http://karmel.stipa.cz/o-nas/
poutní místo na kudyznudy.cz

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[2] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 562.

[3] F. Odehnal, 1995, s. 113

[4] Placidus Mathon, 1884, s. 469

[5] Buben 2004, s. 340-341.

[6] ttp://karmel.stipa.cz/o-nas/

[7] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-25]. Identifikátor záznamu 149724 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

[8] PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zlínský kraj navrhuje baziliky na Hostýně a ve Štípě na prestižní seznam. iDNES.cz [online]. 2017-07-21 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online.