Kraje a kantony říšského rytířstva

Francký kraj (Fränkischer Ritterkreis) byl zřízen krátce po roce 1500, kdy římský král Maxmilián I. zřídil v rámci své reformy říšské kraje kvůli zajištění a udržení landfrýdu (míru) v říši. Rytíři, nezahrnutí do krajů, se spontánně organizovali a zřídili si první vlastní kraj. 26. ledna 1806 oznámil kraj oficiálně říšskému sněmu svůj zánik, téhož roku byli mediatizováni jeho poslední suverénní členové. Ke konci 18. století zahrnoval kraj přibližně 700 statků s 90 000 poddanými v držení zhruba 150 rytířských rodin.[1]

• kanton Altmühl - podél toku stejnojmenné říčky, sídlo v Rüglandu, od r. 1703 ve Wilhelmsdorfu
• kanton Baunach - kanton v oblasti kolem Bambergu, sídlo v Baunachu, od r. 1778 v Norimberku
• kanton Gebürg - pro oblast Smrčin a Franckého Švýcarska, sídlo v Bambergu, od r. 1700 přemístěno do zámku Kunreuth
  • okres Fichtelberg
  • okres Forchheim
  • okres Hohlfeld
  • okres Rodach
• kanton Odenwald - oblast Odenwaldu, r. 1784 získal kanton mimořádné právo vykonávat vyšší soudní pravomoc a hrdelní právo nad poddanými, výkon byl však svěřen jen kantonálním institucím jako celku, nikoli jednotlivým rytířům v rámci jejich statků, sídlo v Heilbronnu, od r. 1764 v Kochendorfu
• kanton Rhön-Wera - oblast podél stejnojmenných říček, sídlo ve Svinibrodu
  • okres Buch
  • okres Henneberg
  • okres Mohan
  • okres Saale
• kanton Steigerwald - stejnojmenná oblast se sídlem v Erlangenu

Porýnský kraj (Rheinischer Ritterkreis) vznikl r. 1577 a ihned se spojil s kraji Franckým a Švábským do korporace Svobodného říšského rytířstva, od r. 1651/1652 měli porýnští rytíři jako jediní ze všech tří krajů vlastní ústavu. Ke konci 18. století, před vypuknutím války s revoluční Francií zahrnoval kraj přibližně 360 statků s 90 000 poddanými v držení zhruba 60 rytířských rodin.[2]

• kanton Horní Rýn (Oberrhein) - oblast na levém břehu Rýna, zhruba v trojúhelníku Landau-Saarbrücken-Mohuč po francouzsko-nizozemské válce a válce o reunie v druhé polovině 17. století ztratil kanton vlivem francouzské expanze více než polovinu svých členů, jejichž statky v Alsasku, západně od Rýna a jižně od Landau byly odděleny od říše a ocitly se pod francouzskou svrchovaností, sídlo v Mohuči
• kanton Střední Rýn (Mittelrhein) - také zvaný kanton Wetterau, pravobřežní Rýn, zejména dnešní Hesensko sídlo v hesenském Friedbergu
  • okres Westerwald
  • okres Wetterau
  • okres Rheingau
  • okres Heimrich
• kanton Dolní Rýn (Niederrhein) - oblast kolem Trevíru a povodí Mosely v Rýnské Falci, levý břeh Rýna, po míru v Lunéville r. 1801 kanton zanikl a statky jeho rytířstva byly zabrány a vyvlastněny Francií, sídlo v Coblenzi

Švábský kraj (Schwäbischer Ritterkreis) Vznikl v l. 1541-1545 jako náhrada za zrušený Švábský spolek, potvrzen císařem Ferdinandem I. r. 1561, sídlem kraje byl nejprve Ulm, od r. 1689 Ehingen, v roce 1609 obdržel kraj jako jediný ze tří rytířských krajů vyšší soudní pravomoc a hrdelní právo nad rytířskými poddanými, vykonávané ovšem krajskými institucemi, nikoli jednotlivými rytíři. Na konci 18. století zahrnoval kraj přibližně 670 statků se 160 000 poddanými v držení zhruba 140 rytířských rodin.[3]

• kanton Dunaj (Donau) - pro oblast švábského Podunají, sídlo v Ehingenu
• kanton Hegau-Ällgau-Bodensee - oblast jižního Švábska severně od Bodamského jezera,
  • "kvartýr" (okres) Hegau - centrum Radolfzell
  • "kvartýr" (okres) Ällgau-Bodensee - centrum Wangen in Ällgau
• kanton Kocher - oblast povodí stejnojmenné řeky, sídlo v Esslingenu
• kanton Kreichgau - oblast v trojúhelníku: Karlsruhe-Heidelberg-Heilbronn, kanton vznikl r. 1541 a navázal na předchozí "rytířská bratrstva" v oblasti, zřizovaná již od r. 1396, sídlo v Heilbronnu, později ve Wangenu
• kanton Neckar-Schwarzwald-Ortenau - oblast jižního Bádenska, povodí řeky Neckar a Schwarzwaldu, r. 1749 byl okrsek Ortenau vyčleněn a zařazen pod kanton Kreichgau, v r. 1804 mediatizována většina členů kantonu, kanton definitivně zanikl r. 1806, sídlo v Tübingenu