Francouzsko-nizozemská válka

Francouzsko-nizozemská válka byl válečný konflikt mezi Francií krále Ludvíka XIV. a Nizozemskem, do něhož se zapojily na francouzské straně Anglie, Švédsko, Maximilian Jindřich Bavorský, kurfiřt-arcibiskup kolínský a biskup lutyšský a hildesheimský, a Bernard z Galenu, kníže-biskup münsterský, a na straně nizozemské Španělsko, Svatá říše římská, Braniborsko-Prusko, Brunšvicko-Lünebursko a Dánsko, probíhající v letech 1672 - 1678 (1679).

Francouzsko-nizozemská válka

Dobytí Coevordenu nizozemskými jednotkami pod velením Carla von Rabenhaupta v prosinci 1672
trvání: 1672-1678
místo: Nizozemí, Alsasko, Porýní, Brandenburg, Sicílie, Francie, Severní Amerika, Západní Indie
casus belli: francouzské územní nároky, nedořešená devoluční válka
výsledek: Nijmegenský mír, Saint-Germainský mír, Mír z Fontainebleau, Mír z Westminsteru, mír mezi Francií, jejími spojenci a protifrancouzskou koalicí
strany
Francie
Švédské království
Münstersko
Kolínsko
Anglie Anglie
Nizozemská republika
Svatá říše římská Svatá říše římská
Španělské království
Braniborsko-Prusko
Brunšvicko-Lünebursko
Hessensko-Kasselsko
velitelé
Ludvík XIV.
Maršál Turenne
Velký Condé
Vauban
Maršál Luxembourg
Vilém III. Oranžský
Michiel de Ruyter
Fridrich Vilém I. Braniborský
hrabě Montecuccoli

síla
mobilizováno 120 000 vojáků
k dispozici 180 000

Průběh

Francouzská ofenzíva roku 1672

Ze strany Ludvíka XIV. to byla překvapivá útočná válka proti Nizozemsku velmi dobře dopředu diplomaticky připravena a akce jeho armád a jeho spojenců začaly synchronisovaně. Zatímco jejich protivníci se zapojovali postupně z obav, že by došlo k přílišnému posílení Francie. Jednalo se o dovršení proměn aliancí. Habsburské Španělsko a císař byli do doby předešlé devoluční války v letech 1667-1668 nepřátelé Nizozemska. Protestantské státy Anglie a Švédsko se sice v devoluční válce postavily proti Francii, ale do této války byly zataženy jako její spojenci či příznivci.

Anglie, Kolínsko a Münstersko francouzskou koalici opustili separátními míry v roce 1674. Součástí války byly oddělené, ale navzájem propojené, konflikty mezi spojenci Francie a Nizozemska, jako byla třetí anglo-nizozemská válka, námořní konflikt v letech 1672 - 1674, a skånská válka mezi Švédskem na jedné a Braniborskem-Pruskem a Dánskem na druhé straně v letech 1675 - 1679.

Po počátečních úspěších francouzských vojsk v letech 1672 - 1673 (obešli maastrichtskou pevnost, vnikli do Nizozemska a obsadili Utrecht) začali Francouzi jednat separátně s Nizozemci o výkupném (16 milionů guldenů), čímž se silně zpomalil jejich postup a Nizozemci stihli zatopit poldery tak, aby zabránili obsadit nejdůležitější nizozemská centra pozemní operací. Anglo-francouzská flota byla Nizozemci poražena ve čtyřech hlavních námořních střetnutích, a tak Anglie raději ukončila svou účast mírovou smlouvou z Westminsteru.

Ač Francouzi v roce 1673 dobyli Maastricht a trvale okupovali rozsáhlá území ve Španělském Nizozemí a Burgundsku (Franche-Comté), nemohli válku uzavřít podle svých představ, jelikož jejich spojenci nebyli příliš úspěšní a hlavního cíle války - rozdrcení nizozemských vojsk a okupace celého Nizozemí - nebylo dosaženo. Münsterský biskup neuspěl při obléhání Gröningen. A Švédsko bylo ve skånské válce zatlačeno do defenzívy, jeho námořní síla byla silně oslabena. Francouzské loďstvo sice v roce 1676 rozdrtilo spojenou španělsko-nizozemskou flotu v bitvě u Palerma a ovládlo tím načas středomořské operace, ale na případnou obojživelnou invazi do Nizozemska nemohlo pomyslet.

Vyčerpávající válka byla ukončena kompromisními mírovými dohodami v Nijmegen v letech 1678 - 1679, severské konflikty byly ukončeny cellským, saint-germainským a lundským mírem a mírovou smlouvou z Fontainebleau. Francie získala zbytek hrabství Artois (severozápadní část), jihozápadní Henegavsko, Saint-Omer, Valenciennes, Cassel, Aire a definitivně jí bylo přiřčeno Svobodné panství burgundské (Franche-Comté). Nizozemsko bylo přinuceno chovat se neutrálně ke Švédsku. Situace na Baltu (Švédsko, Dánsko, Braniborsko-Prusko) byla navrácena zhruba ke statu quo vzniklému kodaňským mírem v předešlých válkách.

Chronologický seznam nejdůležitějších událostí

  • 7. červen 1672 - bitva u Solebay - nizozemské vítězství (Třetí anglo-nizozemská válka)
  • 7. a 14. červen 1673 - bitva u Schooneveldu - nizozemské vítězství (Třetí anglo-nizozemská válka) - dvě námořní střetnutí, která přinutila anglofrancouzskou flotu zrušit blokádu
  • 13. - 26. června 1673 - obléhání Maastrichtu - Sébastien de Vauban přišel s novou dobývací technikou, která se od té doby začala při dobývacích pracích často používat
  • 21. srpna 1673 - bitva u Texelu (Třetí anglo-nizozemská válka) - žádná loď nebyla potopena, ale Angličané a Francouzi ztratili dvojnásobek mužstva než Nizozemci
  • konec října - 15. listopadu 1673 - obléhání Bonnu - město v kolínském arcibiskupství se slabou francouzsko-kolínskou posádkou dobyto za ofenzívy Viléma III. Oranžského
  • 1673 - obléhání Werlu
  • 1673 - bitva u Heringen
  • 16. června 1674 - bitva u Sinsheimu (též Sinzheim)- vítězství maršála de Turenne, jehož vojska se zdržovala v okolí Philipsburgu, nad Karlem V. Lotrinským
  • 7. července 1674 - bitva u Ladenburgu
  • 11. srpna 1674 - bitva u Seneffe - taktické vítězství Prince de Condé nad spojeneckým vojskem, nepovedlo se mu však je úplně obklíčit, a tak se stáhli do opevněných pozic
  • 4. října 1674 - bitva u Enzheimu - nerozhodná bitva v Alsasku mezi francouzskými vojsky vedenými maršálem Turennem a o téměř polovinu silnějšími císařskými vedenými Bournovillem
  • 29. prosince 1674 - bitva u Mulhouse
  • 5. ledna 1675 - bitva u Turckheimu
  • 28. června 1675 - bitva u Fehrbellinu (Skånská válka) - památné vítězství braniborského kurfiřta nad Švédy
  • 27. července 1675 - bitva u Salzbachu (Nieder Sasbach) - francouzské vítězství v Bádensku, při němž padl slavný maršál de Turenne
  • 11. srpna 1675 - bitva u Konzer Brücke
  • 8. ledna 1676 - bitva u Stromboli
  • 25. března 1676 - bitva u Messiny
  • 22. dubna 1676 - bitva v zálivu Augusta - nerozhodné střetnutí poblíž Palerma, při němž byl smrtelně zraněn dělovou koulí nizozemský admirál Michiel de Ruyter
  • 25. května 1676 - bitva u Jasmundu (Skånská válka)
  • 11. června 1676 - bitva u ostrova Öland (Skånská válka)
  • 2. června 1676 - bitva u Palerma - drtivé vítězství francouzských námořních sil nad španělsko-nizozemskou flotou
  • 17. srpna 1676 - bitva u Halmstadu (Skånská válka) - rozhodné švédské vítězství v provincii Halland
  • 4. prosince 1676 - bitva u Lundu (Skånská válka) - rozhodné švédské vítězství nad početnější dánskou armádu
  • 28. února - 17. března 1677 - obléhání Valenciennes - nejméně čtyřicetitisícová armáda maršála Luxembourga po zteči rohového opevnění na popud Sébastiena Vaubana natolik ohrozila postavení třítisícové posádky, že se Španělé ihned vzdali
  • 28. března - 17. dubna 1677 - obléhání Cambrai
  • 11. dubna 1677 - bitva u Casselu - důležité francouzské vítězství nad Nizozemci asi 30 km jižně od Dunkerque
  • 1. července 1677 - bitva v zálivu Køge (Skånská válka) - rozhodné vítězství dánské floty Nielse Juela nad početnější švédskou Henrika Horna jižně od Kodaně
  • 24. července 1677 - bitva u Landskrony (Skånská válka) - švédské vítězství, které, ač značně oslabilo dánskou armádu a znemožnilo jí další akce ve Skåne, neumožnilo dobýt Landskronu (Dánové ale stále mohli přes tento přístav posílat posily)
  • 7. října 1677 - bitva u Kochersbergu
  • 1678 - obléhání Offenburgu
  • 18. - 25. března 1678 - dobytí Yper
  • 6. července 1678 - bitva u Rheinfelden
  • 23. července 1678 - bitva u Gengenbachu
  • 14. srpna 1678 - bitva u Saint-Denis

Odkazy

Literatura

  • Peter Burke: Ludwig XIV. - Die Inszenierung des Sonnenkönigs, Berlin 1993. ISBN 3-8031-2412-3
  • Pierre Gaxotte: Ludwig XIV. - Frankreichs Aufstieg in Europa, München 1951. ISBN 3-404-00878-2
  • John A. Lynn: The Wars of Louis XIV 1667–1714, London/ New York 1999. ISBN 0-582-05629-2
  • D. v. Schaumberg: Kriege Ludwigs XIV., in: Bernhard von Poten: Handwörterbuch der gesamten Militärwissenschaften, Bd.5, Leipzig 1878, S.300–313.
  • Heinz Schilling: Höfe und Allianzen - Deutschland 1648–1763, Berlin 1998. ISBN 3-442-75523-9
  • Paul Sonnino: Louis XIV. and the origins of the Dutch War, Cambridge/ New York/ New Rochelle 1988. ISBN 0-521-34590-1
  • John P. Spielman: Leopold I. - Zur Macht nicht geboren, Graz / Wien / Köln 1981. ISBN 3-222-11339-4
  • Paul Wentzcke: Feldherr des Kaisers - Leben und Taten Herzog Karl V. von Lothringen, Leipzig 1943.
  • Maxime Weygand: Turenne, München 1938.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franco-Dutch War na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.