Kostely míru

Kostely míru (polsky Kościoły Pokoju, německy Friedenskirchen) je označení pro tři dřevěné podstávkové sakrální stavby, které vznikly v padesátých letech 17. století ve slezských městech Jawor, Svídnice a Hlohov.

Kostely míru v Jaworu a Svídnici
Světové dědictví UNESCO
Kostel míru ve Svídnici
Smluvní státPolsko Polsko
Souřadnice51°3′14″ s. š., 16°11′21″ v. d.
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv, vi
Odkaz1054 (anglicky)
OblastSlezsko
Zařazení do seznamu
Zařazení2001 (25. zasedání)

Historie

Kostely jsou pojmenovány podle vestfálského míru, který byl podepsán roku 1648. Protestantské Švédsko donutilo císaře Ferdinanda III., aby se v mírové smlouvě zavázal, že umožní luteránům ve Slezsku provozovat bohoslužby v kostelích, které si věřící na vlastní náklady postaví. Podmínkou bylo, aby byly chrámy zbudovány bez cihel, tj. pouze ze dřeva, hlíny a slámy, aby se nacházely mimo město, ale na dostřel děla od hradeb (nemohly tak být využity k ozbrojenému odporu) a aby neměly věže ani zvony.[1] Roku 1652 tak vznikl kostel Boží chýše (Hütte Gottes) v Hlohově, roku 1655 kostel sv. Ducha v Jaworu a 1657 kostel sv. Trojice ve Svídnici. Kostel v Hlohově vyhořel roku 1758 a nebyl už obnoven, zbylé dva se zachovaly a za pruské nadvlády byly rozšířeny o zvonice. Po rekonstrukci byly roku 2001 díky svým unikátním barokním interiérům zapsány na seznam Světové dědictví.

Kostel míru ve Svídnici je největším hrázděným kostelem v Evropě,[2] je dlouhý 44 metrů a vejde se do něj sedm a půl tisíce lidí. Je také znám svými varhanami, každoročně se zde koná festival skladeb Johanna Sebastiana Bacha. V roce 1989 se zde konala bohoslužba za polsko-německé usmíření, které se zúčastnili Tadeusz Mazowiecki a Helmut Kohl.[3] Kostel míru v Jaworu je dlouhý 43 metrů a vysoký 15 metrů, má kapacitu šest tisíc osob.

Fotogalerie
  • exteriér kostela ve Svídnici
  • exteriér kostela v Jaworu
  • interiér kostela v Jaworu
  • interiér kostela ve Svídnici

Odkazy

Reference
  1. Dřevěné boží symfonie - HRÁZDĚNÉ KOSTELY MÍRU V POLSKÉ SWIDNICI A JAWORU [online]. Hospodářské noviny, Tomáš Wehle [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. (česky)
  2. Kostely míru v městečkách Jawor a Swidnica [online]. polsko.svetadily.cz [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. (česky)
  3. Historia [online]. Kościół Pokoju w Swidnici [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. (polsky)

Literatura
  • Altová, Blanka + Nešpor, Zdeněk R.: „Architektura omezení. Středoevropské protestantské kostely v éře protireformace v komparativní perspektivě I.“ Lidé města - Urban People, 2013 (15), č. 1, s. 95-109.
  • Jirásko, František: Reformace a rekatolizace ve Slezsku a Kladsku v 16. - 18. století. Liberec 2018, s. 100-108 (kapitola „Trojice kostelů míru“).
  • Gruk, Wojciech: Silesian Churches of Peace and the Royal Hungarian Articular Churches. Possible Legal and Architectural Relations. In: Protestantischer Kirchenbau der Frühen Neuzeit in Europa. Grundlagen und neue Forschungskonzepte. — Protestant Church Architecture in Early Modern Europe. Fundamntals and New Research Approaches. Regensburg, 2015, s. 333-343.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.