Kostel svatého Matouše (Hať)

Pravděpodobně v místě původního dřevěného kostela s věží z 16. století, který byl stržen v roce 1729, byl v letech 1729–1731 postaven opavskou jezuitskou kolejí zděný kostel. Přípravy na stavbu kostela byly zahájeny už v roce 1726, kdy byl do Hatě navezen lomový kámen. Na podzim 1730 byla položena střecha a v závěru 1. dubna 1731 byl rektorem opavských jezuitů Karlem Lutticzem a farářem Martinem Dionýzem Řehulkou položen základní kámen. Kámen s vypáleným letopočtem 1731 se nachází za hlavním oltářem.[2][3][4] Klenutý kostel byl postaven z lomového kamene a cihel, na jižní straně kněžiště byla přistavěna věž, jejíž přízemní část sloužila jako sakristie a v patře byla oratoř. Odstupněné kněžiště bylo tvořeno apsidou. V kostele byl hlavní oltář s obrazem svatého Matouše a boční oltáře svaté Barbory (na evangelijní straně), Ecce Homo (na epištolní straně) a svatého Jana Nepomuckého (u hlavních dveří). Na kruchtě byly varhany, které měly deset rejstříků.

V letech 1893–1894 provedl zednický mistr Josef Holuscha z Dolního Benešova přestavbu v historizujícím slohu. Během ní byla odbourána kruchta s bočními pavlačemi a bočními schodišti, dále vstupní předsíň v ose západního průčelí a loď byla prodloužena.[2] V interiéru byly v roce 1894 doplněny tři nové oltáře, které vytvořil ratibořský sochař Josef Rzytki.[2][5]

Na konci druhé světové války byla zasažena věž a kostel byl poničen. Po ukončení války byla věž opravena a provedeno nové pokrytí střechy. V období 1967–1969 byla opravena fasáda a výmalba kostela.[6]

V letech 1996–2000 byla provedena generální oprava, při které byly opraveny krovy, střecha, báň věže, rekonstruovány byly věžní hodiny, fasády, provedena nová elektroinstalace, výmalba a další.[7]

Kostel obklopuje hřbitov, v jehož severní části stojí budova smuteční síně. U hlavní brány stojí pomník obětem první světové války se jmény padlých a nezvěstných občanů Hatě a Darkovic na masivním bílém mramorovém kříži. Naproti vstupu do kostela stojí pomník obětem druhé světové války postavený v roce 2000.[7]

Od roku 2019 je u kostela křížová cesta, viz článek Křížová cesta (Hať).

Ve správě faráře Jana Josefa Hennera z roku 1691 je uvedeno, že v dřevěné zvonici jsou zavěšeny dva zvony. Ze záznamů v kronice z roku 1731 jsou uváděny dva zvony, které byly zavěšeny do nové zděné zvonice. V kostelním inventáři z roku 1821 jsou uváděny tři zvony. První zvon byl barokní umíráček z roku 1781 s nápisem: Gloria. Druhý zvon byl pozdněgotický z roku 1504 o průměru 81 cm, o hmotnosti 320 kg a s nápisem: O rex glorie veni cvm pace. a d m ccccc iiii . ihesus maria. Třetí zvon opět pozdněgotický z roku 1513 o průměru 105 cm a s nápisem: O rex glorie /veni/ cvm pace. ioannes matevs marcvs lvcas ihesvs maria. a. d. m ccccc xiii. V roce 1942 byly všechny tři zvony rekvírovány. [3][4]

V roce 1970 byl nalezen zvon z roku 1504, který nebyl roztaven pro válečnou výrobu. Po válce v roce 1950 byl zavěšen v kostele v Holzgerlingenu (nedaleko Stuttgartu) v Německu. Po dlouhých průtazích ze strany tehdejších československých úřadů byl navrácen a zavěšen zpět 14. července 1980. Protože nebylo jisté zda se zvon vrátí, nechali občané Darkovic a Hati v roce 1980 ulít dva zvony.[8] Ve věži jsou zavěšeny tři zvony - jeden z roku 1504 a dva z roku 1980.[7]