Kostel svatého Linharta (Březenec)

Římskokatolický hřbitovní kostel svatého Linharta stával v Březenci u Jirkova v okrese Chomutov. Býval filiálním kostelem v jirkovské farnosti.[1]

Kostel svatého Linharta
v Březenci
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecJirkov
LokalitaBřezenec
Souřadnice50°29′40,77″ s. š., 13°24′54,64″ v. d.
Kostel svatého
Linharta
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Jirkov
Statusfiliální kostel
Zánik1982
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Březenecký kostel pochází ze druhé poloviny čtrnáctého století. Z roku 1363 se dochovala zmínka o bratrech Janovi a Hukovi z Alamsdorfu, kteří v kostele nechali zřídit oltář svatého Erazima.[2] Původně gotický kostel byl v období 1749–1769 upraven v barokním slohu a v průběhu devatenáctého století několikrát opravován.[3] V sedmdesátých letech dvacátého století byl kostel označován za zchátralý, ale ve špatném stavu byla jen střecha. Plánovala se jeho rekonstrukce, ale roku 1982 byla zrušena památková ochrana, a kostel byl ještě v témže roce 1982 odstřelen, aby nepřekážel rozhledu řidičů na přilehlé komunikaci.[4][5]

První a druhou neděli po svátku svatého Linharta se ke kostelu konaly poutě. Koncem osmnáctého století byla zrušena březenecká farnost, a kostel se stal filiálním v jirkovském děkanství. Na místě nepotřebné fary byla postavena školní budova.[6]

Stavební podoba

Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a pravoúhlý presbytář napojený na loď bez vítězného oblouku. Vnější stěny byly členěné lizénovými rámci a nad západním průčelím stála vtažená hranolová věž. Na protější straně na presbytář v ose navazovala sakristie sklenutá plackovou klenbou. V lodi bývala kruchta na dvou pilířích a třech polokruhových arkádách.[3]

Zařízení

Hlavní oltář ze druhé poloviny osmnáctého století tvořila tumbovitá mensa, svatostánek a zasklená skříň s gotickou sochou svatého Linharta z doby okolo roku 1510. Boční portálový oltář zasvěcený svatému Antonínu Paduánskému zdobil obraz světce z poloviny osmnáctého století ve vyřezávaném rokajovém rámu a sochy svatého Floriána a svatého Víta. Druhý boční oltář byl zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. Mladší vybavení tvořily rokoková kazatelna se sochou svatého Salvátora a zpovědnice. Z doby okolo roku 1520 pocházel krucifix z okruhu Ulricha Creutze a socha svatého Šebestiána.[3] Ještě starší byla polychromovaná dřevěná socha Madony z poloviny čtrnáctého století, která byla později vystavena v chomutovském muzeu.[7] Z roku 1587 pocházela renesanční pískovcová křtitelnice s dříkem a palmetovou kupou s nápisem.[3]

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 84.
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Neuštein hrad, s. 271.
  3. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Březenec, s. 134.
  4. LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 5–6.
  5. Kostel sv. Linharta [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.
  6. BINTEROVÁ, Zdena. Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 97 s. ISBN 80-238-6865-9. Kapitola Březenec, s. 68.
  7. PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Březenec, s. 29.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.