Kostel svatého Jiljí (Úsov)

Kostel stojí na vyvýšeném místě v horní části náměstí a tvoří dominantu městečka pod úsovským zámkem. Areál je obehnán kamennou ohradní zdí. Přístup ke kostelu je po zděném dvouramenném schodišti s vestavěnou kapličkou. U paty schodiště je k zábradlí přistavěn kamenný kříž z roku 1746 s korpusem Ježíše Krista a sochou Panny Marie.[1] Na severní straně areálu stojí v bezprostřední blízkosti ohradní zdi sloup se sochou Panny Marie Bolestné, který byl v roce 2016 prohlášen kulturní památkou. [5]

Kostel je jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu s trojbokým závěrem, k němuž je z jižní strany připojen nízký otevřený přístavek s půlkruhovou arkádou, v němž se nachází sousoší Krista a jeho učedníků na Olivetské hoře. Ze severní strany je přizděna přízemní sakristie obdélného půdorysu. Hlavní vstup s pískovcovým portálem je zasazen do středové osy v pokračování symetrického dvouramenného schodiště. Nad portálem je trojúhelníkový štít a štuková kartuše s křížem. Průčelí člení sdružené lizény a profilovaná hlavní římsa. Fasádu pod korunní římsou rytmizuje několik okenních otvorů ve třech osách. V bočních polích jsou dvě velké hluboké niky. Zjednodušený volutový štít se zvedá nad korunní římsou a zachovává trojité členění. Uprostřed je proraženo volské oko, na římse volutových boků stojí dva kamenné čučky. Hranolová věž, která se lícem kryje s hlavním průčelím je rámována lizénami a rytmizována čtyřmi pravoúhlými okenními otvory se žaluziemi. Střecha věže je mansardová s makovicí a dvojitým křížem. Kostel nemá hodiny, ve věži jsou čtyři zvony. Boční stěny a závěr kostela jsou členěny lizénovými rámy. V západní části (kněžiště) jsou nad sebou dvě obdélná okna, na bočních stranách lodi čtyři okna se segmentovými záklenky a s pozůstatky památkově velmi cenných okenních výplní složených z šestihranných skel.. Uprostřed lodi jsou na severní a jižní straně boční vchody s výraznými pískovcovými portály. Střecha nad lodí je sedlová, nad kněžištěm tříboce zvalbená. [1]

Loď je sklenutá valenou klenbou se třemi páry lunet nad okny. Kněžiště je valeně zaklenuto párem lunet. V západní části lodi se nachází zděná kruchta s plným parapetem, podklenutá, třemi arkádami otevřená do lodi. Na kruchtě jsou instalovány varhany zhotovené v r. 1885.

Nákladné a umělecky hodnotné zařízení interiéru svědčí o někdejším významném postavení úsovské farnosti. Strop kostela zdobí nástropní malby sv. Rodiny a několika výjevů ze života Ježíše. V kostele se nacházejí tři oltáře svěcené v r. 1741, kazatelna, kamenná křtitelnice. Pro kostel vytvořil několik obrazů Jan Kryštof Handke: sv. Valentin, sv. Vincenc Fererský a sv. Mikuláš.[6] Dva závěsné obrazy pro boční oltáře Kající se Magdaléna a sv. Petr a oltářní obraz sv. Josefa namaloval uničovský malíř Ignác Oderlický. Součástí malé skupiny obrazů, které pro kostel sv. Jiljí namaloval, je také obraz sv. Barbora a sv. Kateřina, který je dnes součástí expozice Muzea baroka v Uničově.[7]

Jako památka na cechovní organizaci v Úsově se dochoval soubor 14 stojanů na svíce (postavníků), které byly využívány při různých církevních slavnostech. Nejstarší je z roku 1754 a patřil cechu tkalcovskému.[8]

• 
  Olej na plátně Sv. Antonín Paduánský namaloval v 60. letech 18. století Jan Kryštof Handke. Původně byl v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes je v Muzeu baroka v Uničově.
• 
  Sv. Vincenc Ferrerský (1762), původně byl v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes je v Muzeu baroka v Uničově.