Kostel svatého Jakuba Většího (Otruby)

Kostel se nachází jihozápadně od obce Otruby v lokalitě zvané Lidice či Lidický dvůr. Rozkládá se uprostřed hřbitova na návrší.

Interiér kostela v roce 1913

První písemná zmínka o zdejším kostele, resp. zdejší plebánii pochází z roku 1352, kdy je zmiňován v registru papežských desátků se zasvěcením svatému Václavovi. Za husitských válek byla ves i s kostelem zničeny. Ves zanikla, ale kostel i dvůr byl obnoven. Kostel byl nově zasvěcen svatému Ondřejovi, toto patrocinium existovalo asi do roku 1835 a poté bylo přeneseno na Jakuba Většího.[2] V 16. století bylo jeho majitelem město Slaný, po pobělohorském období patřil k panství Smečno.[3] Původně gotický kostel byl upraven v roce 1780 do barokní podoby. V roce 1880 byla kostelu podle návrhu architekta Achilla Wolfa vrácena gotická podoba. Okna byla upravena do gotické podoby, střecha nad presbytářem byla doplněna sanktusníkem a byla přistavěna sakristie. V severozápadním rohu hřbitova se nacházela dřevěná zvonice, která však zanikla v polovině 19. století. Nacházely se v ní tři barokní zvony. Ty byly převezeny do panské sýpky ve Slaném[4] a během první světové války zrekvírovány.[3] V posledních letech probíhá postupná obnova kostela.[5]

Presbytář kostela se sanktusníkem a přístavbou sakristie

Původně gotický kostel prošel v 18. století barokní úpravou a koncem 19. století byl opět regotizován. Jedná se o jednoduchý jednolodní kostel polygonálně zakončeným kněžištěm. K severní straně kostela přiléhá obdélníková sakristie. Kostel má sanktusník.

V interiéru se nachází hlavní oltář z 18. století se sochami sv. Petra, sv. Pavla a Nejsvětější Trojice. Oltářní obraz sv. Jakuba pochází z roku 1880 a jeho autorem je František Sequens. Oltář byl do kostela přenesen ze zrušené kaple Čtrnácti sv. Pomocníků ve Slaném. Kazatelna vznikla v rámci novogotických úprav.[6]

O rekonstrukci kostela usiluje spolek Wotrubia.[7] V kostele se pořádají koncerty, jichž výtěžek je určen na záchranu památky.