Kostel svatého Jakuba Většího (Otruby)

Kostel svatého Jakuba Většího je novogotický filiální kostel v Lidicích u Otrub, místní části města Slaný. Je prohlášen kulturní památkou České republiky.[1]

Kostel svatého Jakuba Většího v Lidicích u Otrub
Pohled na kostel přes hřbitovní zeď
Místo
StátČesko Česko
KrajStředočeský kraj
OkresKladno
ObecSlaný
LokalitaLidice, Otruby
Souřadnice50°14′54″ s. š., 14°4′32″ v. d.
Kostel sv. Jakuba
v Lidicích
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Vikariátkladenský
FarnostSlaný
Statusfiliální kostel
Architektonický popis
ArchitektAchille Wolf
Stavební slohnovogotika
Další informace
Kód památky16083/2-4072 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokace

Kostel se nachází jihozápadně od obce Otruby v lokalitě zvané Lidice či Lidický dvůr. Rozkládá se uprostřed hřbitova na návrší.

Historie

Interiér kostela v roce 1913

První písemná zmínka o zdejším kostele, resp. zdejší plebánii pochází z roku 1352, kdy je zmiňován v registru papežských desátků se zasvěcením svatému Václavovi. Za husitských válek byla ves i s kostelem zničeny. Ves zanikla, ale kostel i dvůr byl obnoven. Kostel byl nově zasvěcen svatému Ondřejovi, toto patrocinium existovalo asi do roku 1835 a poté bylo přeneseno na Jakuba Většího.[2] V 16. století bylo jeho majitelem město Slaný, po pobělohorském období patřil k panství Smečno.[3] Původně gotický kostel byl upraven v roce 1780 do barokní podoby. V roce 1880 byla kostelu podle návrhu architekta Achilla Wolfa vrácena gotická podoba. Okna byla upravena do gotické podoby, střecha nad presbytářem byla doplněna sanktusníkem a byla přistavěna sakristie. V severozápadním rohu hřbitova se nacházela dřevěná zvonice, která však zanikla v polovině 19. století. Nacházely se v ní tři barokní zvony. Ty byly převezeny do panské sýpky ve Slaném[4] a během první světové války zrekvírovány.[3] V posledních letech probíhá postupná obnova kostela.[5]

Presbytář kostela se sanktusníkem a přístavbou sakristie

Architektura

Původně gotický kostel prošel v 18. století barokní úpravou a koncem 19. století byl opět regotizován. Jedná se o jednoduchý jednolodní kostel polygonálně zakončeným kněžištěm. K severní straně kostela přiléhá obdélníková sakristie. Kostel má sanktusník.

V interiéru se nachází hlavní oltář z 18. století se sochami sv. Petra, sv. Pavla a Nejsvětější Trojice. Oltářní obraz sv. Jakuba pochází z roku 1880 a jeho autorem je František Sequens. Oltář byl do kostela přenesen ze zrušené kaple Čtrnácti sv. Pomocníků ve Slaném. Kazatelna vznikla v rámci novogotických úprav.[6]

Současnost

O rekonstrukci kostela usiluje spolek Wotrubia.[7] V kostele se pořádají koncerty, jichž výtěžek je určen na záchranu památky.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-24]. Identifikátor záznamu 16083/2-4072 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. KRUPIČKA, Václav. Historie Lidického dvora. Slaný: vlastním nákladem, 1941. S. 5.
  3. Město Slaný, jeho kraj a památnosti: Monografie města i okresu, vydaná k oslavě prvého desítiletí republiky Československé. Příprava vydání Jindřich Hulinský. Slaný: Místní osvětový sbor za účasti filiálky spolku Typografia, 1928. 183 s. S. 158.
  4. VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XX. Politický okres Slanský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. Dostupné online. S. 121.
  5. VYKOUK, Jaroslav. Lidický dvůr v několika posledních letech ožívá. Kladenský deník. 12. 12. 2001, roč. 6, čís. 289, s. 19.
  6. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 2. Praha: Academia, 1978. S. 566.
  7. BARTONÍČEK, Pavel. Vstupní dveře do kostela Sv. Jakuba Většího v Lidicích u Otrub jsou konečně opravené. Slánská radnice. Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného. Říjen 2012, roč. XV, čís. 10. Dostupné online.

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.