Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně

Původní chrám byl postaven ve 13. století (1225–1263, dokončen 1289), jako románská stavba (kostel s klášterem) za městskými hradbami. Pravděpodobně z peněz Eufemie Velkopolské, ženy Vladislava I. Opolského, knížete opolského a ratibořského. Sloužil jako pohřebiště těšínských knížat. Kníže Přemysl I. Nošák nechal přistavět ke kostelu kapli svatého Spasitele.

Zpočátku byl kostel pod správou dominikánů (Řád bratří kazatelů) a byl zasvěcen Nejsvětější Panně Marii. Kostel původně zaujímal plochu pozdější příčné lodi (transeptu), později byl rozšířen, aby delší část byla dostatečně velká pro dominikánské mnichy a menší část pro věřící. Z původního dominikánského kostela se dochovaly gotické pilíře z přelomu 13. a 14. stol. a několik gotických portálů. Rovněž se stal součásti dominikánského kláštera.

Během reformace (1544–1611) byl pod správou evangelické církve, a to díky knížeti Václavovi III. Adamovi Těšínském, který jim tento objekt daroval. Byl to druhý městský kostel, kázání byla nejčastěji v němčině. Jižně od kláštera vyrostlo na místě původních klášterních zahrad Nové město.

V roce 1611 přešel zpět do vlivu dominikánského řádu, a to zásluhou Adama Václava Těšínského (syna). Dominikání jej spravovali do roku 1789. V roce 1784 se stal farním kostelem farnosti, pod kterou patřila východní část města Těšín a přilehlé vesnice. V roce 1789 byl zničen požárem. Po jeho obnově se stal hlavním farním kostelem a byl zasvěcen svaté Máří Magdaléně. Původní kostel sv. Máří Magdalény, který byl původně dřevěný a později zděný, byl na Divadelním náměstí (polsky Plac Teatralny), a byl požárem zcela zničen. Klášter dominikánů byl v tomtéž roce zlikvidován a mniši opustili město.

Chrám byl v roce 1789 obnoven díky Marii Kristině Habsbursko-Lotrinské a jejímu manželovi Albertovi Kazimírovi Sasko-Těšínskému. Zachovaly se gotické zdi hlavní lodi, příčných lodí, sakristie a bočních kaplí. Vysoké křížové klenby s lomeným obloukem, které byly poničeny při požáru, byly nahrazeny sníženými křížovými klenbami a plochými klenbami, tzv. česká placka. To bylo za období, kdy byl děkanem a proboštem Karel Findinský (1833–1897).

Obnova dodala původnímu gotickému kostelu pozdně barokně-klasicistní fasádu. V roce 1796 vznikla nad hlavním vstupem nová pozdně barokní věž završená zvonicí s pilastry. Tato přestavba se dochovala do dnešní doby. Projekt obnovy vypracoval architekt Karl Jacobi von Eckholm, který se jako hlavní architekt podílel na celkové obnově Těšína po požáru roku 1784.[2][3]

Chrám je postaven na půdorysu kříže (latinského) s prodlouženým kněžištěm a krátkou lodí. Hlavní gotický portál kostela pochází z přelomu 13. a 14. století.

Na jižní straně k hlavní lodi navazuje kaple postavená ke cti Matky Boží Pomocnice věrných. Nachází se v ní obraz Matky Boží s děťátkem a dřevořezby sv. Františka a sv. Dominika.

Na severní straně se nacházejí dvě kaple:

1. Sv. Melchora Hradeckého s gotickým portálem a barokním oltářem ozdobený figurami sv. Mikuláše a sv. Judy.

1. Sv. Kříže, kterou finančně podpořil Jan Bedřich Laryš (asi v roce 1660). Zde je rozměrný barokní krucifix, s dřevořezbami sv. Jana a Matky Bolestné a dvě vitráže znázorňující sv. Annu a Jáchyma s malou Marií.

V jižní boční lodi kostela se nacházejí tři oltáře:

1. Oltář Srdce Ježíšova s figurkami andělů a na pilastrech figury sv. Ambrože a sv. Mikuláše.
2. Oltář sv. Jana Sarkandera.
3. Oltář sv. Josefa s řezbami sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského.

V severní boční lodi byly také tři oltáře:

1. Oltář sv. Anny s řezbami sv. Barbory a sv. Hedviky.
2. Oltář Matky Boží z Lurd s figurami andělů a sv. Hedviky a sv. Barbory.
3. Oltář Matky Boží Čenstochovské.

Zde byl také epitaf Mikuláše Rudzkého z Rudz († 1658). V presbyteriu kostela se nachází náhrobník knížete Přemysla I. Nošáka.

V interiéru kostela převažuje barokní styl, a to vč. oltářů, kazatelny a křtitelnice, které zhotovil slezský sochař Jan Józef Schubert z Opavy. Stěny jsou zdobeny obrazy Křížové cesty od Ignáce Günthera z Opavy, z konce 18. století.

Pozdně barokní hlavní oltář z roku 1795 vytvořil moravský umělec Andreas Kasper Schweigl z Brna. Na základně sochař umístil sochy svatých Petra a Pavla a na vrcholu symbol Božské prozřetelnosti.

V roce 1858, byla na oltář umístěna malba zobrazující Marii Magdalenu, která ošetřuje Ježíši Kristu nohy. Obraz byl vyhotoven v Benátkách.

V roce 1997 zde byl umístěn obraz z 17. století, který vyobrazuje Matku Boží Těšínskou, zdobenou korunkami z filigránu.

Od roku 2002 kostel slouží jako svatostánek Matky Boží Těšínské.[4] (polsky Sanktuarium Matki Bożej Cieszyńskiej).

Kostel, resp. jeho podzemní krypta, slouží jako nekropole. Jsou zde pochováni téměř všichni těšínští Piastovci (např. Přemysl I. Nošák, Václav III. Adam, Kateřina Sidonie, Adam Václav, Markéta Kostlachowna) a významní představitelé šlechty (Mikuláš st. Rudzký z Rudz, Markéta Kostlachowna).

Z původních náhrobků se dochovala gotická plastika, ležící postava knížete ve zbroji, jde o Přemysla I. Nošáka, z přelomu 14. a 15. století od Petra Parléře, nebo jeho žáků. Je podobná těm od Přemyslovců a Lucemburků, z katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Plastika se v novorenesančním arkádovém výklenku, který navrhoval Albín Prokop v roce 1860.

Mimo náhrobních skulptur je v kostele malá figurka pražského Jezulátka, kterou zde umístil biskup z Diecéze ostravsko-opavské Msgre. František Lobkowicz.

• 
  Hlavní loď
• 
  Kněžiště
• 
  Oltář
• 
  Prozřetelnost - Boží oko
• 
  Náhrobník Přemysla I. Nošáka