Kostel Zvěstování Panny Marie (Litoměřice)

Tento bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích je barokní památka velmi dobře viditelná při příjezdu do města po Tyršově mostu, neboť se nachází těsně u jeho pravobřežního předmostí. Jedná se o stavbu z let 1701 až 1731.

Nachází se na jižním konci Jezuitské ulice směrem z Mírového náměstí nedaleko od kostela Všech svatých.

Jde o poměrně mohutnou barokní budovu opatřenou dvěma věžemi umístěnými v průčelí. V interiéru budovy se nachází monumentální nástropní i nástěnné fresky, které bývají připisovány malířům Josefu Kramolínovi, Adamu Lautererovi a Janu Hiebeli. S bývalou jezuitskou rezidencí je kostel spojen nadzemní spojovací chodbou umístěnou do výše prvního podlaží.

Kostel byl původně postaven pouze pro jezuitský řád. Po josefinské církevní reformě, kdy byl v roce 1773 jezuitský řád v někdejším Rakousku zrušen, byl používán jako pivovarský sklad, v roce 1810 začal být celý jezuitský areál znovu využíván jako kněžský seminář, proto byl kostel v roce 1818 znovu vysvěcen. Bohoslužby v něm sloužili ještě v 50. letech 20. století Mons. Josef Poul a další kněží.

Litoměřická Severočeská galerie výtvaného umění využívala kostela v letech 1965–1975 jako depozitáře a restaurátorské a truhlářské dílny, roku 1975 byl objekt předán Okresnímu národnímu výboru v Litoměřicích, ten jej začal opravovat a přizpůsobovat pro účely okresního archivu.

Varhany z roku 1859, z dílny Josefa Predigera, které na které se hrálo v litoměřickém kostele Zvěstování Panny Marie, byly v letech 1980-1981 instalovány v kostele sv. Mikuláše v Malenovicích. Varhany jsou dvoumanuálové a pohání je elektrický motor, ovšem případě potřeby je možno použít i stále funkční šlapací pohon.[3]

Roku 1992 byl kostel předán zpět do užívání Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Ta zde společně s Nadací Symposion uspořádala celkem čtyři ročníky mezinárodních výtvarných sympozií: Baroko a dnešek a Otevřený dialog.