Josef Poul

Josef Poul (2. května 1910 Radostín nad Oslavou18. října 1990 Litoměřice) byl český katolický kněz, politický vězeň, rektor kněžského semináře v Litoměřicích a pedagog.

Monsignore
Josef Poul
Rektor kněžského semináře v Litoměřicích
Mons. Josef Poul při mši
Církevřímskokatolická
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení5. července 1934
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození2. května 1910
Místo narozeníRadostín nad Oslavou, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí18. října 1990
(ve věku 80 let)
Místo úmrtíLitoměřice, Československo Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov, Litoměřice
50°32′2″ s. š., 14°7′10″ v. d.
Národnostčeská
Povolánířímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrobka profesorů teologie, městský hřbitov, Litoměřice

Aktivity a věznění

Vystudoval diecézní kněžské učiliště v Brně. Kněžské svěcení přijal 5. července 1934. První mši svatou (primici) celebroval v témže roce v rodném Radostíně. V letech 1940-1949 byl profesorem katecheticky a pedagogiky na diecézním bohovědnému učilišti v Brně a učitel náboženství na Dívčím reálném gymnáziu v Brně. 30. prosince 1948 byl na příkaz orgánů Oblastní úřadovny StB v Uherském Hradišti zatčen. Důvodem jeho zatčení byly styky s předúnorovým poslancem Ústavodárného národního shromáždění Dr. Bohdanem Chudobou, který po komunistickém převratu odešel do exilu. Poul spolu se Stanislavem Langrem zajišťoval předání zbylého Chodubova majetku jeho bratrovi a matce, kteří zůstali ve vlasti. Chudoba v průběhu léta 1948 za Poulem vyslal několik emisarů ze zahraničí, kteří jej, podle mínění komunistických orgánů, měli přesvědčovat k zahájení reakční odbojové činnosti. Poul byl fyzicky mučen a při tvrdých výsleších doznal, že tomu tak bylo, avšak odmítl, že by s takovým typem činnosti skutečně začal. Dále udržoval písemný kontakt s dalším emigrantem, ThDr. Lekavým. Byl tedy, spolu s Langerem, postaven přes senát Státního soudu v Brně (předseda JUDr. Jaroslav Scheybal), který jej odsoudil k třem a půl letům odnětí svobody nepodmíněně a řadě vedlejších trestů (čtvrtletně tvrdé lůžko, hrazení nákladu trestního řízení a vazby, pokuta deset tisíc Kčs nebo 1 měsíc odnětí svobody a ztráta čestný práv občanských na pět let. Langer byl odsouzen k jednomu roku odnětí svobody. Relativně nízká trestní sazba byla dána tím, že oba byli odsouzeni ještě podle zák. 50/1923 Sb.[1]

Pastorační a pedagogická činnost

Od 1. března 1953 mohl opět působit v pastoraci. Zpočátku v Litoměřicích při katedrále od 1. července 1953 do roku 1954 a od 1. září 1956 do roku 1957; dále na Střekově a v Nymburce. Od 1. srpna 1966 byl jmenován rektorem kněžského bohosloveckého semináře v Litoměřicích. Litoměřický biskup Štěpán Trochta ocenil zvláštním dopisem dne 25. května 1969 Poulovu „Neúnavnou práci a snahu o co nejlepší vedení bohoslovců“ a udělil mu právo užívat synodálie a expositorium (latinsky ius synodalium et expositorium canonicale). Stal se také externím vyučováním pedagogiky a katechetiky na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích. Pověřen byl dne 21. listopadu 1968, s účinností od 1. září 1968 a s platností pro rok 19681969. Působení zde ukončil v dubnu 1969. Dne 23. září 1970 byl znovu pověřen vyučováním pedagogiky na téže fakultě pro rok 19701971. 22. září 1971 byl jmenován tamtéž lektorem pro obor pedagogiky v roce 19711972. Pedagogické působení bylo ukončeno na konci roku 19711972. Funkci rektora kněžského semináře vykonával do 31. prosince 1974, kdy ji definitivně předal svému nástupci Václavu Červinkovi. Dále působil v duchovní správě. V roce 1989 se stal výpomocným duchovním v Litoměřicích a pobýval na Dómském náměstí čp. 7. Zemřel v Litoměřicích 18. října 1990. Pohřeb se konal 25. října 1990 z litoměřické katedrály sv. Štěpána do hrobky profesorů a představených kněžského semináře na litoměřickém hřbitově.

Bibliografie

  • O křesťanské rodině, V Olomouci: Velehrad 1945. 36 s.
  • Časopisecké texty, zejména: Duchovní pastýř.
  • Vydavatel: Kalendář katolického duchovenstva 1947 a 1948, Věstník Jednot duchovenstva brněnské a olomoucké.

Odkazy

Reference

  1. Zákon č. 50/1923 Sb. Národního shromáždění na ochranu republiky

Literatura

  • Acta Curiae Litomericensis, Litoměřice, 1969
  • Acta Curiae Litomericensis, Litoměřice, 1990
  • NOVOTNÝ, Vojtěch. Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století. Praha: Karolinum, 2007. 523 s. ISBN 978-80-246-1369-7. S. 383–384.
  • SECURITAS IMPERII 11, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha, 2005, ISBN 80-86621-16-2, str. 78-79.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.