Alžběta Sasko-Altenburská (1865–1927)
Alžběta Sasko-Altenburská (též Elezaveta Mavrikievna, celým jménem Alžběta Augusta Marie Anežka Sasko-Altenburská; 25. ledna 1865, Meiningen – 24. března 1927, Lipsko) byla dcera sasko-altenburského vévody Mořice a sňatkem s Konstantinem Konstantinovičem Romanovem ruská velkokněžna.
Alžběta Sasko-Altenburská | |
---|---|
ruská velkokněžna | |
Sňatek | 27. dubna 1884 |
Manžel | Konstantin Konstantinovič Romanov |
Úplné jméno | Alžběta Augusta Marie Anežka Sasko-Altenburská |
Narození | 25. ledna 1865 Meiningen |
Úmrtí | 24. března 1927 Lipsko |
Předchůdce | Alexandra Řecká a Dánská |
Následník | Anastázie Černohorská |
Potomci | Jan Gabriel Taťána Konstantin Oleg Igor Jiří Věra |
Rod | Wettinové |
Otec | Mořic Sasko-Altenburský |
Matka | Augusta Sasko-Meiningenská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Alžběta Augusta Marie Anežka se narodila 25. ledna 1865 v Meiningenu, odkud pocházela její matka, která zde zůstala i po svatbě. Byla druhým potomkem vévody Mořice a jeho manželky Augusty. Vyrůstala s jedním bratrem a třemi sestrami, avšak jedna z nich zemřela poměrně mladá.
Manželství
V roce 1882, jako sedmnáctiletá, poznala svého budoucího chotě, který byl právě v Altenburgu na návštěvě u svých příbuzných: sama Alžběta byla jeho sestřenkou. Ačkoliv sama byla ke sňatku svolná, Konstantin údajně zaváhal. Byl navíc o sedm let starší, a když se oba rozešli, on jí slíbil, že si s ní bude dopisovat: nikdy jí ale žádný dopis neposlal. Nicméně psal o ní básně, které nikdy nezveřejnil. O dva roky později, roku 1884, se vydala Alžběta do Ruska a byla oznámena svatba s Konstantinem. První zádrhel se objevil poměrně rychle: ještě před svatbou se nechala slyšet, že je jejím přáním, aby si mohla ponechat luteránsku víru, ve které byla vychována. To samozřejmě otřáslo Konstantinem, který byl pravoslavný.
I přes rozdíly v povahách obou svatebčanů se 27. dubna 1884 odehrála svatba. Alžběta jej prý vroucně a oddaně milovala. Nakonec z manželství vzešlo devět dětí: šest synů a tři dcery, přičemž jedna z dcer zemřela v dětství.
- Jan (1886–1918) ⚭ Helena Srbská (děti Vsevolod a Kateřina), zavražděn bolševiky společně s bratry Konstantinem a Igorem
- Gabriel (1887–1955) ⚭ I. Antonie Rafailovna Nesterovská, II. Irina Ivanovna Kurakina; zemřel bezdětný
- Taťána (1890–1979) ⚭ I. Konstantin Bagration Mukhrani (děti Teymuraz a Nataša), II. Alexandr Vasiljevič Koročencov
- Konstantin (1891–1918), zavražděn společně s Janem a Igorem; bezdětný
- Oleg (1892–1814), zabit během první světové války; bezdětný
- Igor (1894–1918), zavražděn společně s Konstantinem a Janem; bezdětný
- Jiří (1903–1938), zemřel bezdětný po nezdařené operaci
- Natálie (*/† 1905), zemřela v dětství
- Věra (1906–2001), zemřela bezdětná
Alžběta, která po svatbě přijala jméno Elezaveta Mavrikievna a v rodině byla oslovována „Mavra“, byla velice populární a měla velice dobré vztahy s carem Mikulášem II. Svoji víru si ponechala a s manželem se usadili v paláci Marble.
Sama přežila většinu svých dětí, konkrétně pět. Její nejmladší dcera Věra se dokonce dožila čtyřiadevadesáti let a zemřela roku 2001. První zemřela dcera Natálie ve věku necelých dvou měsíců. Když vypukla první světová válka, podporovala zbrojení proti vlastní rodné zemi a její synové se také do armády rekrutovali. Právě během jedné z bitev v Litvě byl zabit Alžbětin syn Oleg. Když se dozvěděla, že její syn umírá, vypravila se za ním a skutečně k němu dorazila ještě před jeho smrtí. O rok později zemřel předčasně i její manžel Konstantin a umírá i zeť (manžel Taťány) Konstantin Bagration.
Nástup bolševiků
Po skončení války musela spěšně Rusko opustit, aby ji nezadrželi bolševici. Jí se to skutečně podařilo, nicméně tři její synové, nejstarší Konstantin, Jan a Igor, byli chyceni a zastřeleni v Alapajevsku. Roku 1919 pak zemřel i velkokníže Dmitrij Konstantinovič Romanov. Princ Jiří a princezna Věra se mezitím ukrývali v palác Pavlovsk a na podzim 1918 dostali od bolševiků povolení k opuštění země. Na pozvání švédské královny Viktorie Bádenské se tedy vypravili přes Tallinn a Helsinky až do Stockholmu. Zde se Věra i Jiří opět setkali s Alžbětou.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Елизавета Маврикиевна na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Sasko-Altenburská na Wikimedia Commons
Vývod z předků
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Fridrich Sasko-Altenburský | ||||||||||||
Ernestina Sasko-Výmarská | ||||||||||||
Jiří Sasko-Altenburský | ||||||||||||
Karel II. Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Frederika Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Mořic Sasko-Altenburský | ||||||||||||
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská | ||||||||||||
Marie Luisa Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
Pavel I. Ruský | ||||||||||||
Jelena Pavlovna Ruská | ||||||||||||
Žofie Dorota Württemberská | ||||||||||||
Alžběta Sasko-Altenburská | ||||||||||||
Anton Ulrich Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
Jiří I. Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
Šarlota Amálie Hesensko-Philippsthalská | ||||||||||||
Bernard II. Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
Kristián Albrecht Ludvík Hohenlohe-Langenburský | ||||||||||||
Luisa Eleonora z Hohenlohe-Langenburgu | ||||||||||||
Karolina Stolbersko-Gedernská | ||||||||||||
Augusta Sasko-Meiningenská | ||||||||||||
Vilém I. Hesenský | ||||||||||||
Vilém II. Hesenský | ||||||||||||
Karolina Vilemína Dánská | ||||||||||||
Marie Frederika Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Fridrich Vilém II. | ||||||||||||
Augusta Pruská | ||||||||||||
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||