Konference o budoucnosti Evropy

V listopadu 2019 navrhla francouzská a německá vláda ve svém „neoficiálním dokumentu následující harmonogram Konference:[7][8][9]

• 12.–13. prosince 2019 – první diskuse na zasedání Evropské rady
• leden 2020 – stanovení konceptu a institucionálního mandátu Konference
• únor 2020 – zahájení 1. fáze (zejména nadnárodní seznamy, systém vedoucích kandidátů, otázky týkající se účasti občanů v institucích / záležitostech EU)
• červenec 2020 – Zahajovací konference 2. fáze v Bruselu
• druhá polovina roku 2020 – zahájení celounijních setkání odborníků a dialogů s občany (orgány EU a členskými státy)
• 2021 – Tematické a střednědobé hodnotící konference
• první polovina roku 2022 – závěrečná konference

V dokumentu byla rovněž vyjádřena očekávání konkrétních výsledků: „Konference by se již měla zavázat v interinstitucionálním mandátu k dosažení jasných a konkrétních výsledků. Závěrečný dokument s doporučeními by měl být předložen k projednání a realizaci Evropské radě."

16. října 2019 zřídil Evropský parlament pracovní skupinu pro Konferenci o budoucnosti Evropy. Pracovní skupina se skládá z předsedy Evropského parlamentu, jednoho zástupce z každé politické skupiny EP a jednoho zástupce z Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO), konkrétně:[2][10][11]

Úkolem pracovní skupiny bylo vypracovat návrh pozic Parlamentu s ohledem na rámec, dobu trvání, vedení, strukturu, zúčastněné strany, cíle a očekávané výsledky Konference.[2][11] V tomto ohledu rovněž konzultuje s ostatními institucionálními aktéry EU, jako je např. Výbor regionů[12][13], jakož i se zástupci občanské společnosti. Na konci prosince 2019 vypracovala pracovní skupina první návrh struktury konference.[14] Mimo jiné požadovala následující body:

• Evropský parlament má hrát vedoucí úlohu.
• Ústřední roli má hrát až šest občanských shromáždění – v nich by zástupci z celé Evropy měli vypracovat doporučení, která budou následně předána orgánům EU. Na těchto shromážděních by mělo být přibližně 200 účastníků, kteří budou debatovat o dříve stanoveném politickém tématu. Setkání se mají konat v různých evropských městech za účasti občanů ze všech členských států.
• Konferenci povede řídící výbor složený ze zástupců Evropské komise, Evropské rady a sedmi politických skupin v Evropském parlamentu.
• Instituce EU by měly návrhy implementovat v konkrétních legislativních projektech nebo dokonce ve změnách smlouvy o EU – zástupci Komise EU, Rady, Evropského parlamentu a národních parlamentů, všech politických orgánů, které se budou podílet na (možné) ratifikaci. Měli by být také zapojeni zástupci regionálních parlamentů a občanské společnosti.
• Vyjednané legislativní návrhy mají být znovu předloženy občanským shromážděním tak, aby odpovídaly jejich představám.
• Instituce EU by se měly zavázat k provedení doporučení do zákonů nebo změn smluv.
• Předsedové skupiny schválili návrh pracovní skupiny. Bude o něm hlasováno jako o usnesení na lednovém plenárním zasedání a bude projednáno s Evropskou komisí a Radou.
• Konference měla začít 9. května 2020.

Usnesení Evropského parlamentu bylo odhlasováno na plenárním zasedání v lednu 2020.[14]

Rada EU dlouho Konferenci o budoucnosti Evropy odmítala projednávat. Teprve když 18. června 2020 Evropský parlament „důrazně“ požádal Radu, aby se ke Konferenci o budoucnosti Evropy konečně vyjádřila, přijala Rada EU 24. června 2020 stanovisko ke Konferenci. V něm Rada požadovala, aby konference začala co nejdříve a měla by se zaměřit zejména na digitální formáty. Ve stanovisku Rada uvedla, že by Konference měla by zahrnovat co nejvíce zúčastněných stran (včetně všech institucí EU a členských států) a zabývat se mnoha tématy. Jako klíčová byly označeny témata koronavirové krize a změny klimatu, sociální výzvy, inovace, digitální transformace a mezinárodní spolupráce. Zároveň však Rada ve stanovisku uvádí, že Konference není úmluvou, a proto nemůže rozhodovat o změnách Smlouvy o EU. Podle členských států by výsledky Konference měly být shrnuty pouze ve společném prohlášení. To by znamenalo, že z Konference nebudou vyplývat žádné přímé legislativní iniciativy ani závazky. Rada v prohlášení rovněž zdůraznila, že výsady všech orgánů musí zůstat nedotčeny.[15]

Dne 23. března 2020 podepsali tři předsedové společné prohlášení, které je základem Konference. Jako důležitá součást Konference byly stanoveny tzv. občanská fóra, která by měla ukazovat názory reprezentativního průřezu populace a měla by být organizována digitálně a vícejazyčně. Jako důležitá součást byla také uvedena online Platforma,[16] na které by si občané mohou vyměňovat své návrhy a diskutovat o nich. Rovněž je stanoveno, že výkonný výbor by měl sestávat ze tří zástupců a až čtyř náhradníků z každé ze tří institucí, jakož i zástupců Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru jako pozorovatelů. Průběžné výsledky by měly být projednány na společném plenárním zasedání nejméně jednou za šest měsíců. Byla stanovena také hlavní témata Konference.[16]

Konferenci předsedají předsedové tří hlavních orgánů EU:

• 
  Předseda Evropské rady
  Charles Michel
  ( RE)
• 
  Předsedkyně Evropské komise
  Ursula von der Leyenová
  ( EVP)
• 
  Předseda Evropského parlamentu
  David Sassoli
  ( S&D)

Výkonný výbor jako správní řídící orgán konference se skládá z:

Příjmení	země	Skupina EP	funkce
Za Evropský parlament:
Guy Verhofstadt	Belgie Belgie	RE	Spolupředseda (předseda jmenovaný parlamentem)
Manfred Weber	Německo Německo	EPP	Zástupce (vedoucí skupiny)
Iratxe García Pérez	Španělsko Španělsko	S&D	Zástupce (vedoucí skupiny)
Za Radu EU:
Ana Paula Zacarias	Portugalsko Portugalsko	S&D	Státní tajemník pro Evropu (spolupředseda do konce portugalského předsednictví v Radě EU v polovině roku 2021)
Gašper Dovžan	Slovinsko Slovinsko	EPP	Státní tajemník pro Evropu (spolupředseda od poloviny roku 2021 za slovinské předsednictví v Radě EU )
Clement Beaune	Francie Francie	RE	Státní tajemník pro Evropu (spolupředseda od začátku roku 2022 za francouzské předsednictví v Radě EU)
Za Evropskou komisi:
Dubravka Šuica	Chorvatsko Chorvatsko	EPP	Spolupředseda (místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii)
Maroš Šefčovič	Slovensko Slovensko	S&D	Zástupce (místopředsedkyně Komise pro interinstitucionální vztahy )
Věra Jourová	Česko Česko	RE	Zástupce (místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost)

Zasedání výkonného výboru se dále účastní pozorovatelé z Evropského parlamentu, Rady EU, Výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru, podnikatelského svazu BusiennesEurope a odborové konfederace ETUC.[18]

Digitální platforma je centrálním prvkem celé konference – slouží jako nástroj, jehož prostřednictvím se může každý občan EU zapojit do Konference a vyjádřit se. Jsou zde také shromažďovány informace o všech akcích souvisejících s Konferencí, je zde možné sledovat pokrok a výsledky konference.[4]

Součástí Konference jsou také online akce, prezenční akce a jejich kombinace, pořádané občany, organizacemi nebo celostátními, regionálními a místními orgány po celé Evropě.[4]

Témata jsou předem rozdělena do 10 kategorií:

• změna klimatu a životní prostředí,
• zdraví,
• silnější ekonomika, sociální spravedlnost a pracovní místa,
• EU ve světě,
• hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost,
• digitální transformace,
• evropská demokracie,
• migrace,
• vzdělání, kultura, mládež a sport,
• jiné nápady.

Během Konference proběhnou čtyři panely evropských občanů ve formátu občanského shromáždění. Každé z nich se bude skládat z 200 náhodně vybraných občanů zemí EU s tím, že výběr bude proveden z širšího spektra tak, aby splňoval stanovená kritéria - z každé země EU minimálně jeden občan a jedna občanka, výběr musí být reprezentativní z hlediska zeměpisného původu, genderu, věku, socioekonomického zázemí a úrovně vzdělání. Jednu třetinu každého panelu budou tvořit mladí lidé ve věku 16 až 25 let.[19]

Panely mají mít přípravnou fázi, fázi sdílení informací a fázi zpětné vazby; setkávat se mají na různých místech.

Stanovená témata panelů jsou:

• Hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost;
• Změna klimatu a životní prostředí/Zdraví;
• Silnější ekonomika, sociální spravedlnost a pracovní místa/Vzdělávání, kultura, mládež a sport/Digitální transformace; a
• EU ve světě/Migrace.[19]

Zástupci z každé panelové diskuse se účastní Plenárního zasedání Konference.

Jádrem Konference budou plenární zasedání, které se skládá z: [20][21]

• 108 poslanců Evropského parlamentu,
• 54 zástupců Rady (2 za každý členský stát),
• 3 členů Evropské komise,
• 108 zástupců ze všech národních parlamentů

• 108 občanů „k diskusi o nápadech z občanských fór a vícejazyčné digitální platformy“ - z toho:
  • 80 zástupců z Panelových diskusí evropských občanů, z nichž alespoň třetina (27) je mladší 25 let
  • 27 z národních občanských fór nebo z akcí spojených s konferencí (1 za členský stát)
  • předseda Evropského fóra mládeže

• 18 zástupců
  • Evropského výboru regionů a
  • Evropského hospodářského a sociálního výboru
• 8 zástupců sociálních partnerů a občanské společnosti.

• Jako pozorovatel:
  • Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pokud se bude projednávat mezinárodní role EU
  • Mohou být pozváni také zástupci hlavních zúčastněných stran

Do diskuse mohou být přizváni také zástupci klíčových zúčastněných subjektů.

Plenární zasedání konference bude genderově vyvážená.

Témata debat by měla vycházet z doporučení občanských fór a příspěvků vícejazyčné digitální Platformy.[21]

Konečný výsledek konference bude představen ve zprávě společnému předsednictví. Trojice orgánů by následně měla co nejdříve rozhodnout, jak co nejúčinněji – v rámci svých pravomocí a v souladu se smlouvami EU – naváže na tuto zprávu pomocí konkrétních opatření.[21]

Dialog s občany začal 19. dubna 2021 spuštěním on-line platformy na adrese futureu.europa.eu, na které lze předkládat a diskutovat o reformních návrzích.[22] Kromě toho je v Evropě již plánováno mnoho online akcí. [23]

U příležitosti Dne Evropy 2021, během portugalského předsednictví Rady, byla konference slavnostně zahájena v Evropském parlamentu. Mluvilo to mezi ostatními Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen a francouzský předseda Emmanuel Macron. Ten zejména zdůraznil význam „velkých snů a ambicí“.

V době zahájení konference stále nebylo jasné, kdo přesně by měl být zastoupen v ústředním „plenárním zasedání“ pro 433 osob. V pozadí stojí zejména pokračující spor mezi evropskými institucemi a členskými státy o tom, jak rozsáhlý by měl být vliv konference a kdo by měl nakonec rozhodnout o jejích výsledcích. Zatímco zejména Evropský parlament by chtěl iniciovat co nejširší možné slovo pro občany a zahájit reformy, národní vlády by tomu spíše zabránily.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konferenz zur Zukunft Europas na německé Wikipedii.

• Evropská občanská iniciativa

• Konference o budoucnosti Evropy – české oficiální informace na Euroskop.cz. www.euroskop.cz [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (česky)
• Konference o budoucnosti Evropy – oficiální stránka a online Plarforma. futureu.europa.eu [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (česky)
  • Otázky a opovědi k online platformě Konference o budoucnosti Evropy. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
• Konference o budoucnosti Evropy – na oficiální stránkách Evropské komise. Evropská komise - European Commission [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (česky)
• Společné prohlášení ke konferenci o budoucnosti Evropy: Výměna s občany za větší demokracii - Budování odolnější Evropy. Evropská komise - European Commission [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (německy)
• Postoje institucí EU na konferenci o budoucnosti Evropy (CoFoE) - komplexní shrnutí klíčových prvků. Evropské politické centrum EPC [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
• Nulový návrh - společné prohlášení ke konferenci o budoucnosti Evropy: jednání s občany za demokracii - budování odolnější Evropy] „prezidia trojky“ (David Sassoli, António Costa, Ursula von der Leyen). danielfreund.eu [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
• Mapování pozic na „Konferenci o budoucnosti Evropy“, přehled pozic: Rada Evropské unie, Evropský parlament, Evropská komise. Democracy International e.V. [online]. 2020-02-19 [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
• Konferenz über die Zukunft Europas. Evropský parlament [online]. 2020-06-01 [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (německy)
• Conference on the Future of Europe 2021-2022 – European Sources Online. www.europeansources.info [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
• Preparing the Conference on the Future of Europe. Evropský parlament [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
• Conference on the Future of Europe Franco-German non-paper on key questions and guidelines. www.politico.eu [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (anglicky)