Koncentrační tábor Lety

Na květen 2018 byl ohlášen dvouměsíční archeologický průzkum areálu v hodnotě asi 1,5 milionu korun.[14] V září 2019 proběhl archeologický průzkum v místě předpokládaného pohřebiště obětí tábora poblíž stávajícího památníku. Podle písemných pramenů bylo namístě pochováno 120 lidí z toho nejméně 70 dětí[15] a to jak v individuálních tak v masových hrobech.[16] Kvůli závlahovému systému vybudovanému v 90. letech, nebylo možné hroby lokalizovat pomocí geofyzikálního průzkumu.[17] Archeologové odkryli hrob novorozence a ženy mladší 40 let[16] z pietních důvodů nebyla provedena exhumace ostatků.[17] Průzkum také ukázal, že trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech při stavbě vepřína, poté byly překryté navážkami.[18]

Památník na místě masového hrobu poblíž tábora, jehož autorem je Zdenek Hůla

V polovině devadesátých let přislíbila vláda zbourání velkovýkrmny, která patřila písecké firmě Agpi, a. s.[19], a obnovu tábora coby pietního místa. Odkup vepřína byl realizován až v roce 2018. Památník byl v roce 1998 prohlášen kulturní památkou. Předmětem ochrany je hřbitov cikánský s památníkem.[20]

V roce 2009 převzal správu památníku Památník Lidice.[21] V roce 2010 byla provedena rekonstrukce a rozšíření památníku v hodnotě 9,685 mil. Kč. Byly vybudovány přístupové cesty, parkoviště pro autobusy a osobní vozy, lavičky, infotabule a dřevěné boudy dle původní technické fotodokumentace, ve kterých je umístěna stálá expozice.[22] Expozici navštíví ročně asi 10 tis. návštěvníků.[23]

V červenci 2013 vyzval Výbor OSN pro lidská práva Českou republiku, aby uzavřela vepřín, který se v 70. letech postavil na místě bývalého sběrného tábora pro Romy.[24]

V srpnu 2013 protestoval Výbor pro odškodnění romského holocaustu proti správcovství Památníku Lidice na pietním místě v Letech u Písku a proti zkreslování historických skutečností prostřednictvím textů, které jsou součástí naučné stezky a celé expozice.[25]

V srpnu 2017 vláda rozhodla o odkupu vepřína za částku 450 milionů Kč od jeho vlastníka, jeho následné demolici, archeologickém výzkumu prostoru a úpravě areálu včetně vybudování památníku s pamětní síní.[5] V říjnu 2017 oznámila, že se na odkupu dohodla,[26] 23. listopadu 2017 podepsali zástupci firmy Agpi smlouvu o odkoupení vepřína s ředitelkou Muzea romské kultury Janou Horváthovou. Smlouva měla nabýt účinnosti 15. února 2018.[27]

V roce 2017 provedla katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni archeologický průzkum s určením polohy tábora. Průzkum odhalil pod úrovní současného terénu původní povrch, základy jednotlivých budov i zbytky oděvů a předmětů patřících vězňům. Archeologové také zjistili, že tábor byl umístěn poněkud západněji, než se původně předpokládalo. Z větší části je na území vepřína, pod vlastní haly zasahuje okrajově,[28][29] zhruba z jedné čtvrtiny.[14]

Muzeum romské kultury otevřelo v roce 2018 na obecním úřadě v Letech informační centrum připomínající romskou genocidu v Protektorátu Čechy a Morava. Počátkem dubna téhož roku převzalo státem vykoupený areál vepřína, jehož demolice byla zamýšlena ještě do konce roku 2018 s tím, že by na jeho místě měl být vystavěn památník. Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová v polovině dubna uvedla, že Norsko by mělo přispět na stavbu částkou 1 milionu eur, v přepočtu asi 25 milionů korun.[30] Náměstek ministra kultury René Schreier před koncem dubna uvedl, že ministerstvo kultury z vládní rozpočtové rezervy zaplatí 117 milionů korun nutných na demolici vepřína včetně odstranění ekologické zátěže, na samotném budování památníku by se pak už stát finančně podílet neměl.[14]

• „Češi mají velký památník v Lidicích pro jejich mrtvé z války. To je proto, že chtějí mít památník proti Němcům. Ale my nemáme žádný náš památník, protože nás nezabíjeli Němci. Nás zabíjeli Češi.“ – Eduard Čermák, syn vězňů, kteří přežili Lety, v knize Tíživé mlčení
• „Objevil jsem také několik kartoték úmrtních listů, byly jich tisíce. Trvalo mi dva dny, než jsem je prohlédl. Podle těchto záznamů zemřelo na tyfus jen osm lidí. Pro některá úmrtí byly uvedeny absurdní důvody jako: ‚Uchechtal se k smrti‘, ‚Umřel, protože neuměl číst ani psát‘, ‚Byl tak opilý, že nemohl žít‘.“ – Paul Polansky v knize Tíživé mlčení[31]

• PAPE, Markus. A nikdo vám nebude věřit: dokument o koncentračním táboře Lety u Písku. Překlad David Čaněk. Praha: G+G, 1997. ISBN 80-901896-8-7.
• POLANSKY, Paul. Tíživé mlčení. Praha: G+G, 1998. ISBN 80-86103-13-7.
• Historický ústav Akademie věd České republiky. Historikové a kauza Lety. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0748-2. S. 40.
• POLANSKY, Paul. Tábor smrti Lety: vyšetřování začíná: 1992-1995. Překlad Jan Votřel ... et al.. Hradec Králové: Antifašistická akce, Československá anarchistická federace a Institut kritických studií, 2014. ISBN 978-80-260-7200-3.

• Porajmos
• Hodonínek
• Josef Serinek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Koncentrační tábor Lety na Wikimedia Commons
• Téma Koncentrační tábor Lety ve Wikicitátech
• Oficiální stránky
• Koncentrační tábor Lety na Facebooku
• Petr Lhotka: Cikánský tábor v Letech na Holocaust.cz
• Ctibor Nečas: Holocaust českých Romů na Hrad.cz
• Fedor Gál: Romský holocaust na Fedorgal.cz
• Články o Koncentračním táboře Lety na Respekt.cz
• Články o Koncentračním táboře Lety na Romea.cz
• KLINOVSKÝ, Petr. Lety u Písku. Neznámý příběh dozorců. Paměť a dějiny. 2016, roč. X, čís. 2, s. 3–16. Dostupné online. ISSN 1802-8241.
• Památník Lety u Písku na webu Muzea romské kultury
• Díl „Koncentrační tábor Lety“ ze seriálu Krvavá léta na Stream.cz