Porajmos

Porajmos (romsky: [ˈpɔʁmɔs]) (také porrajmos nebo pharrajimos, doslovně ztrávení nebo zničení v některých dialektech romštiny, romský holokaust) byl pokus nacistického Německa, Nezávislého státu Chorvatsko, Horthyho Maďarska a jejich spojenců[ujasnit] o vyhlazení Romů a Sintů v Evropě během druhé světové války. Pod Hitlerovou vládou byli Romové spolu s Židy definováni jako „nepřátelé rasově čistého státu“ podle Norimberských zákonů; obě skupiny byly postiženy stejnou politikou a perzekucemi, které vyvrcholily téměř totálním vyhlazením obou skupin v zemích okupovaných nacisty.[1]

Odhady počtu obětí z řad Romů se pohybují od 220 000 do 1 500 000.[2] Podle Iana Hancocka, ředitele Programu romských studii na Texaské univerzitě v Austinu, zde existují tendence podhodnocovat skutečné počty obětí. Sumarizoval, že téměř celá romská populace byla zabita v Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Lucembursku a Nizozemsku.[3] Rudolph Rummel, emeritní profesor politologie na Havajské univerzitě odhaduje, že v nacistickém Německu muselo zemřít 258 000 Romů,[4] 36 000 v Rumunsku za vlády Iona Antonescu[5] a 27 000 v ustašovském Chorvatsku.[6]

Západní Německo formálně uznalo genocidu Romů v roce 1982.

Etymologie

Termín zavedl lingvista Ian Hancock v 90. letech a nikdy nebyl samotnými Romy přijat. Pojem porajmos vychází z kořene slova porrav- , které má v romštině negativní konotace. O rozšíření pojmu v souvislosti s perzekucí Romů za války se zasloužili zejména neromští aktivisti a badatelé.(vývoj a ne/přijetí pojmu "porajmos" zejm. v československém kontextu zpracovala R. Berkyová ) K popisu se doporučuje[zdroj?!] namísto pojmu porajmos užívat nezatíženého a nekontroverzního pojmu: romský holokaust.

Protektorát Čechy a Morava
Stolpersteine Brno Černovičky

Od počátku války probíhal romský holokaust také na území nacisty zřízeného Protektorátu Čechy a Morava. 10. července 1942 vydal velitel protektorátní neuniformované policie nařízení o soupisu Cikánů. Dosavadní kárné pracovní tábory byly změněny na „cikánské sběrné tábory“. Na konci roku 1942 bylo vydáno prováděcí nařízení o deportacích romského obyvatelstva do židovského a cikánského tábora Auschwitz[7], konkrétně do části tábora Auschwitz II Birkenau.

2. srpna 1944 byl cikánský tábor v Auschwitz nacisty zrušen a asi 4 200 - 4 300 Romů bylo usmrceno v plynových komorách. Zhruba 1 700 práceschopných Romů bylo před tím přemístěno do jiných koncentračních táborů.[8] Internací v táboře v Letech prošlo celkem 1 309 registrovaných osob, dalších 1 396 osob prošlo táborem v Hodoníně u Kunštátu. V táboře v Letech zemřelo nejméně 326 osob, v Hodonínku 207, z toho část v důsledku tyfové epidemie.

Na Slovensku

Na území Slovenského státu začaly hromadné deportace Romů až po porážce Slovenského národního povstání, kterého se účastnili také romští partyzáni, a po obsazení Slovenska německým vojskem v roce 1944.

Památný den romského holokaustu

V noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor, součást koncentračního tábora Auschwitz–Birkenau. Více než čtyři tisíce Romů a Sintů z tábora bylo přes noc zavražděno. Na základě této události je připomínán 2. srpen jako Památný den romského holokaustu.[9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Porajmos na anglické Wikipedii.

  1. Janos Barsony, “Facts and Debates: The Roma Holocaust,” in Pharrajimos: The Fate of the Roma During the Holocaust, ed. Janos Barsony and Agnes Daroczi (New York: International Debate Education Association, 2008), 1.
  2. Hancock, Ian. The Historiography of the Holocaust. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2005. ISBN 1-4039-9927-9. Kapitola True Romanies and the Holocaust: A Re-evaluation and an overview, s. 383–396. (anglicky)
  3. Hancock, Ian. Downplaying the Porrajmos: The Trend to Minimize the Romani Holocaust. Patrin. 2000. Dostupné online [cit. July 15, 2011]. (anglicky)
  4. http://www.hawaii.edu/powerkills/NAZIS.TAB1.1.GIF, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  5. Line 1881, http://www.hawaii.edu/powerkills/SOD.TAB14.1D.GIF, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  6. See the estimates listed at lines 195-201 in Table 9.1, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  7. Ctibor Nečas: Holocaust českých Romů, Kalendář událostí, stará verze stránek prezidenta České republiky.
  8. ŠTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. Praha: Grada Publishing, s.r.o., 2001. ISBN 80-247-0277-0. Kapitola 1. Romové za 2. světové války, s. 12–13.
  9. 2. 8. Památný den romského holocaustu [online]. Muzeum romské kultury [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.