Kolová
Kolová je sport podobný sálovému fotbalu, jen hráči po hřišti (o rozměrech 14×11 m) jezdí na kolech. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb míče po hřišti na upravených kolech bez brzd s pevným převodem (tzv. furtošlap). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. Brankář v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem.[1]

Míč na kolovou je potažen látkou a naplněn srnčími chlupy. Proto je jeho hmotnost cca 600 gramů. Průměr má 17–18 cm.
Poprvé byla tato hra představena roku 1893 Němco-Američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce 1929. Kolová je populární v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Česku, Francii, Belgii. Tyto země hrají mistrovství světa skupiny A. Dále se hraje na mezinárodní úrovni v Japonsku, Malajsii, Hongkongu, Kanadě, Arménii, Lichtenštejnsku a Maďarsku.
S kolovou je úzce spřízněná krasojízda, ve které sportovci předvádějí jistý druh gymnastiky či akrobacie prováděné na kolech. Stejně jako cyklistická krasojízda je i kolová jedním z odvětví cyklistiky spadající do kategorie sálové cyklistiky. Obě disciplíny mají společné mistrovství světa a mistrovství Evropy (v juniorské kategorii).
Historie
Nejúspěšnějšími týmem kolové všech dob jsou bratři Pospíšilové, kteří dokázali získat titul mistrů světa 20×, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání se všemi ostatními sporty vůbec). Z jednotlivců je nejúspěšnějším hráčem Jindřich Pospíšil, který má 20 zlatých medailí, 5 stříbrných a 2 bronzové, tj. o jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili více než jeho mladší bratr a týmový kolega (získal je v letech 1961 a 1962 spolu s Jaroslavem Svobodou v době, kdy Jan ještě hrál dorostenecké soutěže). Až s dlouhým odstupem za nimi jsou Walter Osterwalder ze Švýcarska (7× mistr světa v letech 1946–1956) a reprezentanti Německa Eugen Blersch (7×) a Wilhelm Schreiber (6× – oba v letech 1931–1937).
Z národů jsou v kolové nejúspěšnější Němci s 33 tituly, druzí jsou Češi s 25 tituly.
Mistrovství Evropy
Mistrovství Evropy v kolové se konalo celkem třikrát v letech 1927 až 1929, poté je nahradilo mistrovství světa. Prvními mistry Evropy se v roce 1927 stali Němci Walter a Georg Stolzeové, kteří svůj titul v roce 1928 obhájili. V současné době se mistrovství Evropy hraje v kategorii juniorů.
ME | Rok | Pořadatelské město | ![]() |
![]() |
![]() |
---|---|---|---|---|---|
1 | 1927 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
2 | 1928 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
3 | 1929 | ![]() |
![]() |
![]() |
neobsazeno |
Mistrovství Evropy juniorů (od roku 1975)
Přehled jednotlivých ročníků MEJ
MEJ | Rok | Pořadatelské město | ![]() |
![]() |
![]() |
---|---|---|---|---|---|
1 | 1975 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
2 | 1976 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
3 | 1977 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
4 | 1978 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
5 | 1979 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
6 | 1980 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
7 | 1981 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
38 | 2012 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
39 | 2013 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
40 | 2014 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
41 | 2015 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
42 | 2016 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
43 | 2017 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
44 | 2018 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
45 | 2019 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
46 | 2020 | nehráno | přesunuto na rok 2021 | ||
47 | 2021 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Mistrovství světa
Kolová je disciplína Mistrovství světa v sálové cyklistice které se koná každý rok vyjma přestávky v období 2. světové války (1939–1945) nepřetržitě už od roku 1930. Prvními mistry světa v kolové se v roce 1930 stali Němci Karl Berndt a Willi Scheibe.
Z Československa jsou prvními mistry světa František Sedláček a Bohumil Daneš (Praha 1948) – reprezentanti pražského oddílu (dnešního TJ Pankrác). Nejvíce titulů (20) zde získali bratři Pospíšilové z Brna, což je nejvíc titulů v československém i českém sportu vůbec (k roku 2017).
MS | Rok | Pořadatelské město | ![]() |
![]() |
![]() |
---|---|---|---|---|---|
1 | 1930 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
2 | 1931 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
3 | 1932 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
4 | 1933 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
5 | 1934 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
6 | 1935 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
7 | 1936 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
8 | 1937 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
9 | 1938 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
10 | 1946 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
11 | 1947 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
12 | 1948 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
13 | 1949 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
14 | 1950 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
15 | 1951 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
16 | 1952 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
17 | 1953 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
18 | 1954 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
19 | 1955 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
20 | 1956 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
21 | 1957 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
22 | 1958 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
23 | 1959 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
24 | 1960 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
25 | 1961 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
26 | 1962 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
27 | 1963 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
28 | 1964 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
29 | 1965 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
30 | 1966 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
31 | 1967 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
32 | 1968 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
33 | 1969 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
34 | 1970 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
35 | 1971 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
36 | 1972 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
37 | 1973 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
38 | 1974 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
39 | 1975 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
40 | 1976 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
41 | 1977 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
42 | 1978 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
43 | 1979 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
44 | 1980 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
45 | 1981 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
46 | 1982 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
47 | 1983 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
48 | 1984 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
49 | 1985 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
50 | 1986 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
51 | 1987 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
52 | 1988 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
53 | 1989 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
54 | 1990 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
55 | 1991 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
56 | 1992 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
57 | 1993 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
58 | 1994 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
59 | 1995 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
60 | 1996 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
61 | 1997 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
62 | 1998 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
63 | 1999 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
64 | 2000 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
65 | 2001 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
66 | 2002 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
67 | 2003 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
68 | 2004 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
69 | 2005 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
70 | 2006 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
71 | 2007 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
72 | 2008 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
73 | 2009 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
74 | 2010 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
75 | 2011 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
76 | 2012 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
77 | 2013 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
78 | 2014 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
79 | 2015 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
80 | 2016 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
81 | 2017 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
82 | 2018 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
83 | 2019 | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Mistrovství světa v roce 2020 bylo kvůli aktuální situaci v Evropě odloženo o rok. Nový termín MS byl určen na 29.–31. října 2021. Pořadatelským místem zůstává německý Stuttgart.
Počty medailí z MS dle států
Započteno 83 již proběhlých MS od roku 1930 do roku 2019 včetně. Výsledky NSR jsou připočteny Německu, výsledky ČSSR Česku.
Pořadí | Stát | ![]() |
![]() |
![]() |
---|---|---|---|---|
1. | ![]() |
31 | 27 | 11 |
2. | ![]() |
25 | 14 | 14 |
3. | ![]() |
18 | 27 | 20 |
4. | ![]() |
7 | 7 | 14 |
5. | ![]() |
2 | 4 | 4 |
6. | ![]() |
0 | 4 | 15 |
7. | ![]() |
0 | 0 | 5 |
Pořadatelství MS dle států
Od roku 1930 se všechna MS konala v Evropě. Až v roce 1993 se konalo první MS v Asii (Hongkong). Nejčastějšími pořadatelskými městy jsou Curych (Švýcarsko) a Vídeň (Rakousko) – 4×. Započteno 83 již proběhlých MS od roku 1930 do roku 2019 včetně.
Pořadí | Stát | Počet MS | Naposledy |
---|---|---|---|
1. | ![]() |
19 | 2016 |
2. | ![]() |
15 | 2019 |
3. | ![]() |
9 | 2003 |
4. | ![]() |
8 | 2017 |
5. | ![]() |
7 | 2014 |
6. | ![]() |
6 | 2018 |
7. | ![]() |
5 | 1987 |
8. | ![]() |
3 | 1989 |
9. | ![]() |
2 | 1955 |
10. | ![]() |
2 | 2009 |
11. | ![]() |
2 | 2011 |
12. | ![]() |
2 | 2015 |
13. | ![]() |
1 | 1952 |
14. | ![]() |
1 | 1993 |
15. | ![]() |
1 | 2004 |
Čeští medailisté MS
Prvními českými medailisty na MS v kolové byli již v roce 1946 Jaroslav Novák a Jan Novák, kteří získali bronzové medaile v Curychu. Prvními mistry světa se stali František Sedláček a Bohumil Daneš v Praze roku 1948. Nejúspěšnějšími českými hráči jsou bratři Pospíšilové.
Pořadí | Jméno | ![]() |
![]() |
![]() |
---|---|---|---|---|
1. | Jindřich Pospíšil | 20 (1965, 1968–1981, 1984–1988) | 5 (1962, 1964, 1967, 1982, 1983) | 2 (1961, 1966) |
2. | Jan Pospíšil | 20 (1965, 1968–1981, 1984–1988) | 4 (1964, 1967, 1982, 1983) | 1 (1966) |
3. | Miroslav Berger[2] | 2 (1989, 2003) | 5 (1990, 1994, 1995, 1998, 2005) | 1 (1992) |
4. | Jiří Hrdlička[2] [3][4][5][6] | 2 (2003, 2008) | 2 (2005, 2006) | 1 (2019) |
5. | Miroslav Kratochvíl | 1 (1989) | 4 (1990, 1994, 1995, 1998) | 1 (1992) |
6. | František Sedláček[7] | 1 (1948) | 2 (1947, 1955) | 3 (1949, 1953, 1954) |
7. | Pavel Šmíd[8] [9][10] | 1 (2004) | 1 (1997) | 4 (1999, 2001, 2002, 2014) |
8. | Bohumil Daneš[7] | 1 (1948) | 1 (1947) | 1 (1949) |
9. | Petr Skoták[9][10] | 1 (2004) | 0 | 4 (1999, 2001, 2002, 2014) |
10. | Radim Hasoň[4] | 1 (2008) | 0 | 0 |
11. | Jaroslav Novák[11] | 0 | 1 (1955) | 4 (1946, 1953, 1954, 1956) |
12. | Jaroslav Svoboda[12][13] | 0 | 1 (1962) | 1 (1961) |
13. | Oldřich Groch[8] | 0 | 1 (1997) | 0 |
14. | Jiří Böhm[3] | 0 | 1 (2006) | 0 |
15. | Jan Novák[11] | 0 | 0 | 1 (1946) |
16. | Jaroslav Beneš[14] | 0 | 0 | 1 (1956) |
17. | Zdeněk Bíma[7][15][16] | 0 | 0 | 1 (1959) |
18. | Lubomír Špachmann[15] | 0 | 0 | 1 (1959) |
19. | Pavel Loskot[6] | 0 | 0 | 1 (2019) |
Kolová v Česku
V České republice je celkem 13 oddílů kolové:
- TJ Pankrác Praha
- TJ Start VD Plzeň
- TJ Favorit Brno
- MO Svitávka
- SC Svitávka
- Lokomotiva Liberec
- Spartak Chrastava
- SK Chodsko
- Sokol Šitbořice
- Spartak Přerov
- Sokol Zlín-Prštné
- MILO Olomouc
- Prima Nezamyslice
Odkazy
Reference
- http://salovacyklistika.sweb.cz/pravidla_kolova.htm Archivováno 5. 4. 2012 na Wayback Machine Pravidla kolové
- Na zlato jsme neměli, přiznal Berger. iDNES.cz [online]. 2005-11-27 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- Hrdlička s Böhmem vicemistry světa v kolové. iDNES.cz [online]. 2006-11-26 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- Hrdlička s Hasoněm jsou mistry světa v kolové. iDNES.cz [online]. 2008-10-26 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- Reprerodina. Divím se, že syn moje řvaní vydrží, říká Hrdlička starší. iDNES.cz [online]. 2017-12-04 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- VLACH, Zdeněk. Všichni nám bronz přáli, shodují se po MS v kolové Hrdlička st. a Loskot. Blanenský deník. 2019-12-18. Dostupné online [cit. 2021-06-20]. (česky)
- DANEŠ Bohumil 21.9.1922-12.12.1971 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- A.S, Economia. Cyklisté se dvěma stříbry. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1997-11-18 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (česky)
- Lítat s divočáky už není pro ně, i tak Skoták se Šmídem vyválčili bronz. iDNES.cz [online]. 2014-11-24 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- Lvíčata: Kolová. Česká televize [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (česky)
- Češi budou usilovat o třicáté zlato. iDNES.cz [online]. 2002-10-22 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- Česká kolová [online]. 2021-01-17 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (česky)
- KOTRBA, Jan; POSPÍŠIL, Jan; POSPÍŠIL, Jindřich. Duhové návraty. 1. vyd. Praha: Olympia, 1987. 172 s.
- Historie klubu SKC Prostějov | Historie | TUFO Pardus Prostějov. www.skcprostejov.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- Mukařov-sko - Jubileum jedné z legend kolové aneb na kole i v pětasedmdesáti - Zdeněk Bíma– osobnost Mukařov-ska. archiv-mukarov-sko.cz [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ŠOUPAL, Vítek. Přesně den před svými 84. narozeninami nás v srpnu opustil mukařovský soused a legenda české kolové Zdeněk Bíma. S. 11. Obecní zpravodaj pro Mukařov, Srbín a Žernovku [online]. Obec Mukařov, září/říjen 2018 [cit. 2021-06-19]. Roč. 4, s. 11. Dostupné online.
Související články
- Sálová cyklistika
Externí odkazy
Facebookové stránky jednotlivých oddílů
- Kolová TJ MILO Olomouc
- Kolová Pankrác PRAHA
- TJ Start VD PLZEŇ- oddíl kolová
- Favorit BRNO - kolová
- Kolová - Sálová Cyklistika SVITÁVKA
- Kolová - SK CHODSKO
- Kolová ŠITBOŘICE
- TJ Spartak PŘEROV - kolová
- TJ Sokol ZLÍN Prštné - kolová