København H

København H, dánsky též Københavns Hovedbanegård, česky Kodaňské hlavní nádraží je největší železniční stanicí v Kodani, s průměrným počtem cestujících 90 000 denně.

København H
Kodaň centrální nádraží
Pohled na železniční stanici
StátDánsko Dánsko
RegionHovedstaden
MěstoKodaň
UliceReventlowsgade
Souřadnice55°40′22″ s. š., 12°33′52″ v. d.
København H
Provozovatel dráhyBanedanmark
TratěKopenhagen - Korsør, Kopenhagen - Køge, Kopenhagen - Malmö, Kopenhagen - Hillerød, Kopenhagen - Helsingør
Nadmořská výška........ m n. m.
V provozu od1911
Zabezpečovací zařízení........
Dopravních kolejí8 + 4 (S-tog)
Nástupišť (hran)4(8) + 2(4) (S-tog)
Počet cestujících90 000
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaPříměstská železnice, Metro
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původnímu centrálnímu nádraží předcházelo několik menších železničních stanic.

První železniční stanice postavená ze dřeva v roce 1847 sloužila západní železniční trati vedoucí z Kodaně do Roskilde. Ta byla později prodloužena z Roskilde do Korsør, provoz byl zahájen v roce 1856.

Plány na rozšíření železniční sítě v Dánsku poukazovaly na potřebu nové stanice. Tu navrhl H. J. Herholdt, otevřena byla v roce 1864. I ta se později ukázala jako malá.

Železniční stanice „Østbanegaarden“ „Východní nádraží“ dnes pojmenovaná dánsky Østerport Station, byla vybudována v letech 1896–1897. Navrhl ji architekt dánských státních drah DSB Heinrich Wenck. Původní staniční budova se dochovala do současnosti. Prošla rekonstrukcí v roce 1980 a mimo jiné slouží železnici dodnes.

Současné centrální nádraží bylo slavnostně otevřeno dne 30. listopadu 1911, za přítomnosti korunního prince Kristiána X. a tehdejšího ministra dopravy Thomase C. Larsena. Rovněž jej navrhl architekt dánských státních drah – DSB Heinrich Wenck. Vznik nové železniční stanice byl velice obtížný. Heinrich Wenck v letech 1898–1902 připravil několik návrhů na novou staniční budovu, ale byl odmítnut. Přesto všechno je tato železniční stanice jednou z nejvíce unikátních v Evropě. Převažujícími stavebními materiály jsou cihla, břidlice a žula, bohaté na mnoho dekorativních detailů. Staniční základy jsou postaveny ze železobetonu. Počínaje rokem 1980 a následně v letech 2004–2008 prošlo nádraží rekonstrukcí.

Železniční doprava

S-tog – všechny tratě příměstské železnice vedoucí přes kodaňské centrální nádraží spojují oblasti hlavního města, jedinou výjimkou je linka F Ny EllebjergFlintholmHellerup.

  • A Solrød StrandHundigeKøbenhavn HFarum
  • B Høje TaastrupKøbenhavn HHolte
  • C FrederikssundBallerupKøbenhavn HKlampenborg
  • E KøgeKøbenhavn HHillerød
  • F Ny EllebjergFlintholmHellerup
  • H FrederikssundKøbenhavn HØsterportFarum
  • Bx Høje TaastrupØsterport

Kodaňské centrální nádraží obsluhuje dálkové vnitrostátní i mezinárodní spoje dánských státních drah – DSB, jedoucí přes Velký Belt, dánsky Storebælt do Hamburku, Lübecku, Berlína, Amsterdamu, Frankfurtu, Mnichova, Basileje. Některé ze spojů jedoucí do Hamburku a Berlína naopak směřují do Rødby na ostrově Lolland. Odtud převážejí tyto osobní vlaky přes Fehmarnský průliv v Baltském moři železniční trajekty, směřující do Puttgarden na ostrově Fehmarn. Také obsluhuje spoje jedoucí přes Öresund druhý největší pevný most na světě, dánsky Øresundsbroen, švédsky Öresundsbron do Malmö, Göteborgu.

Galerie

Odkazy

Literatura

  • Larsen, Morten Flindt, Vi mødes under uret… Glimt af Livet på Københavns Hovedbanegård gennem tiden, Roskilde: Bane Bøger 1994. ISBN 87-88632-51-2
  • Vibæk, Jens (1989), „Debatten om Københavns 3. hovedbanegård 1864–1911“, Historiske Meddelelser om København 1989, København: Københavns Kommune, ISBN 87-89457-00-5

Externí odkazy

København H
Trať Kopenhagen - Korsør (km traťový: 0,000)
Korsør
vzdálenost: 108,300 km
Trať Kopenhagen - Køge (km traťový: 0,000)
vzdálenost: 39,000 km
Trať Kopenhagen - Malmö (km traťový: 0,000)
vzdálenost: - km
Trať Kopenhagen - Hillerød (km traťový: 0,000)
vzdálenost: 36,500 km
Trať Kopenhagen - Helsingør (km traťový: 0,000)
vzdálenost: 46,200 km
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.