Karl Dönitz

Karl Dönitz (16. září 1891 Grünau, dnes součást Berlína – 24. prosince 1980 Aumühle u Hamburku) byl vrcholný vojenský představitel nacistického Německa, velkoadmirál, budovatel a vrchní velitel německého ponorkového loďstva (1939–1945), vrchní velitel německého válečného námořnictva (1943–1945) a krátce také poslední říšský prezident (po Hitlerově sebevraždě).

Karl Dönitz
Karl Dönitz
Prezident Třetí říše
Ve funkci:
30. dubna 1945 – 23. května 1945
PředchůdceAdolf Hitler
NástupceSpojenecká okupace Německa
Stranická příslušnost
Členstvínestraník
Vojenská služba
Služba Německé císařství
Výmarská republika
Třetí říše
Složka Kaiserliche Marine
Reichsmarine
Kriegsmarine
Doba služby1910 – 1945
HodnostVelkoadmirál
Bitvy/válkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
VyznamenáníRytířský kříž s dubovou ratolestí
Narození16. září 1891
Berlín, Německé císařství
Úmrtí24. prosinec 1980
(ve věku 89 let)
Aumühle, Západní Německo
Místo pohřbeníLesní hřbitov v Aumühle (53°31′10″ s. š., 10°18′54″ v. d.)
DětiKlaus Dönitz
Peter Dönitz
PříbuzníGünther Hessler (zeť)
Alma materMarineschule Mürwik
Profesepolitik, autor autobiografie, ponorkář a důstojník
Náboženstvíprotestantismus
luteránství
OceněníŽelezný kříž 2. třídy (1914)
Železný kříž 1. třídy (1916)
Sudetská pamětní medaile (1939)
Válečný odznak ponorkáře (1940)
Rytířský kříž Železného kříže (1940)
… více na Wikidatech
Podpis
CommonsKarl Dönitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl hlavním stratégem německé ponorkové války, jeho koncepce neomezené ponorkové války přivedla Německo v roce 1942 blízko k vítězství nad Velkou Británií (viz Druhá bitva o Atlantik). V Norimberském procesu byl obžalován z válečných zločinů a zločinů proti míru, za něž byl odsouzen k 10 letům vězení. Rozsudek nad ním byl vnímán rozporuplně: zatímco někteří se domnívali, že měl být (tak jako několik jiných nacistických armádních velitelů) oběšen, řada námořních důstojníků z řad Spojenců vyjádřila nad rozsudkem znechucení, neboť podle nich byl Dönitz odsouzen za to, co běžně praktikovali i oni sami. Chester Nimitz prohlásil, že neomezenou ponorkovou válku vedly Spojené státy americké v Tichém oceánu od prvního dne, kdy vstoupily do války.[1]

Dönitz byl historicky první hlavou státu odsouzenou mezinárodním tribunálem, a jedinou takovou až do roku 2012, kdy byl odsouzen prezident Libérie Charles Taylor.

Po válce

Po Hitlerově sebevraždě 30. dubna 1945 převzal Dönitz úřad říšského prezidenta. Poprvé nový kabinet zasedl 3. května ve Flensburgu-Mürwik. Po kapitulaci ještě vláda zhruba dva týdny existovala.[2][3] Po kapitulaci Německa v druhé světové válce se stal válečným zajatcem. Byl souzen a odsouzen v Norimberském procesu k 10 letům vězení, které si odpykal ve vězení ve Spandau v Západním Berlíně. Poté byl 1. října 1956 propuštěn a odešel do malé vesnice Aumühle ve Šlesvicku-Holštýnsku v severní části tehdejšího Západního Německa. Tam v ústraní prožil zbytek života; jen výjimečně se sešel s americkými sběrateli německé námořní historie. Napsal dvě knihy pamětí. Jedna kniha s názvem Zehn Jahre, Zwanzig Tage („Deset let, dvacet dní“) popisuje jeho zážitky jako velitele lodi (10 let) a říšského prezidenta (23 dní). V knize popisoval nacistický režim jako produkt své doby a také tvrdil, že nebyl politik a popíral svou odpovědnost ze zločinů. Jeho druhá kniha Mein wechselvolles Leben se zabývá událostmi jeho života před rokem 1934. Tato druhá kniha byla poprvé vydána v roce 1968 a nové vydání vyšlo v roce 1998 s revidovaným titulem Mein soldatisches Leben.

Zemřel v 89 letech na infarkt myokardu na Štědrý den roku 1980. Jako poslední německý důstojník v hodnosti velkoadmirál byl poctěn mnoha bývalými vojáky a zahraničními námořními důstojníky, kteří se přišli poklonit jeho památce na pohřeb 6. ledna 1981. Byl pohřben na hřbitově ve Waldfriedhof Aumühle bez vojenských poct. Na pohřbu vojáci nesměli mít uniformy, tento příkaz platil hlavně pro příslušníky Royal Navy. Ale řada německých a zahraničních námořních důstojníků se vzepřela splnit tento rozkaz, mezi nimi byl reverend Dr. John Cameron, a také přes sto nositelů Rytířského kříže Železného kříže.

Vyznamenání

Dílo
  • Zehn Jahre und zwanzig Tage. Erinnerungen 1935-1945
  • Mein Leben soldatisches

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Dönitz na anglické Wikipedii.

  1. www.yale.edu [online]. [cit. 26-05-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-08-2012.
  2. Zatčení poslední německé vlády ve Flensburgu 23. 5. 1945 - 75 let
  3. Dva květnové týdny, jež nahlodaly důvěru
  4. Válka.cz, Válečný ponorkový odznak
  5. Válka.cz, Vojenský řád Savojska
  6. Válka.cz, Medaile na památku návratu Memelu

Externí odkazy
Seznam prezidentů Německa
Předchůdce:
Adolf Hitler jako říšský vůdce		 1945
Karl Dönitz		 Nástupce:
Theodor Heuss
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.