Karel Prokop

Budova jinonického akcízu
Foto: Zdeněk Novotný

V přízemí jinonického akcízu se nacházela kancelář finanční stráže, v prvním poschodí byt velitele stanice Karla Prokopa, ve kterém bydlel se svou manželkou Emilií a synem Miroslavem. Při zátahu gestapa na Jinonický akcíz (v noci z 3. na 4. října 1941) se Karlu Prokopovi (jako jedinému) podařilo uniknout.[1] Když jej jeden z gestapáků přinutil jít nahoru do služebního bytu, Karel Prokop se náhle svému strážci v tmavé chodbě vysmekl a uskočil ke dveřím do dvora. V mžiku jimi proběhl, zabouchl je za sebou a otočil klíčem. Následně prchal zadem z domu, aniž hlídka před akcízem tušila, co se uvnitř domu děje. Když zaskočený příslušník gestapa vyběhl ven, měl již Karel Prokop pěkný náskok. Velitel finančníků vyběhl přes zahradu do polí a v nich se svým pronásledovatelům ztratil.[6]

Karel Prokop uprchl k členovi jinonické odbojové skupiny Jiřímu Pilmajerovi[7] [p 5] do Slivence a odtamtud pokračoval pěšky až do Karlštejna (což je asi 20 kilometrů). Tady nastoupil do vlaku směr Plzeň,[8] kde se ukryl jako pacient na interní klinice profesora MUDr. Františka Šimera.[8] Tento úkryt zprostředkoval Karlu Prokopovi MUC. Václav Rusý. Rusý dodal Prokopovi také falešné osobní doklady na jméno "Karel Kropáček".[1]

• Falešné dokumenty Karla Prokopa na jméno Karel Kropáček
• 
  Rodný a křestní list (1941)[2]
• 
  Domovský list (1941)[2]
• 
  Policejní přihláška (1941)[2]
• 
  Legitimace (1941)[2]

Žádost o milost adresovaná Adolfu Hitlerovi do Berlína[2]

V noci na 4. července 1942 však přesto Karla Prokopa zatkli v Plzni - Skvrňanech. Byl vyslýchán, vězněn, souzen a konečný verdikt (z 21. června 1943) byl zdůvodněn takto:

Obviněný Karel Prokop úmyslnou podporou českého hnutí odporu připravoval odtržení protektorátních území od říše a podporoval nepřátele říše. Obzvláště se provinil tím, že dal svůj byt k dispozici pro radiové vysílání zpráv do Londýna. Proto byl odsouzen k trestu smrti a navždy k propadnutí občanských práv.

—Jménem německého lidu:, volný překlad zdůvodnění rozsudku smrti[2]

Německy psaná žádost Karla Prokopa o milost, adresovaná Adolfu Hitlerovi do Berlína, kterou vlastnoručně na smrt odsouzený dne 25. června 1943 sepsal, nebyla vyslyšena.[2] Při tzv. „krvavých nocích“ dne 8. září 1943 jej popravili ve věznici v Berlíně-Plötzensee.[6]

• Vazební fotografie Karla Prokopa (rok 1942)
• 
   
• 
   
• 
   [2]

Emilii Prokopovou rovněž při akci zatklo gestapo a hned ji na místě podrobilo výslechu. Cílem zásahu gestapa v akcízu však nebylo jen zlikvidovat členy odboje, ale především získat cenné depeše. Význačnou depeši, kterou na akcíz dopravil kurýr, ve zmatku akce a tmě paní Emilie spolkla, na což ale gestapo nepřišlo.[9] Jejím dalším místem pobytu byla Pankrác. Zanedlouho ji pak transportovali i s dalšími ženami do koncentračního tábora Ravensbrück. Tam se poznala s paní Boženou Klečkovou – manželkou radiotelegrafisty Jindřicha Klečky. Obě ženy válku přežily a v koncentračním táboře Ravensbrück se dočkaly osvobození.[10] Dlouhého života si ale Emílie Prokopová neužila. Brzy po osvobození zemřela na následky předchozích útrap.[1]

První leta protektorátu zastihla Miroslava Prokopa v roli studenta obchodní školy, byl členem Skauta a Sokola. V době přepadení akcízu byl doma ve služebním bytě Prokopových. Mirek měl pro případ zátahu gestapa předem připravený úkryt, do něhož se mu podařilo včas se uchýlit. V úkrytu setrval i po skončení zátahu, ale objevil jej příliš horlivý protektorátní policista Kraus až skoro k ránu schovaného na půdě ve výklenku za komínem. (Člen finanční stráže Stanislav Medřík později tvrdil, že se mladý Prokop schoval pod necky). Kraus Prokopa okamžitě vydal gestapu a to jej odvezlo na Pankrác do samovazby. [p 6] Mladý Prokop prošel velmi krutými výslechy v Petschkově paláci. Byl odvezen do Terezína, pak do Mauthausenu odkud se již nevrátil. Byl odsouzen k trestu smrti a 13. února 1942 (v 15.25) popraven v Mauthausenu smrtící benzinovou injekcí (vpíchnutou do srdeční krajiny).[10]

• Karel Prokop a jeho syn Miroslav Prokop
• 
  Karel Prokop – inspektor I. třídy finanční stráže
• 
  Odznak povstalecké skupiny Věrný pes
• 
  student Miroslav Prokop

Poblíž místa, kde ještě v roce 2001 stával v Praze jinonický akcíz se nyní (2016) nachází ulice "Prokopových". Ta nese svůj název od roku 2008 jako vzpomínku na velitele akcízu Karla Prokopa a jeho syna Miroslava Prokopa. (Ulice "Prokopových" je zalomena do pravého úhlu a spojuje delší cestou dvojici ulic "Řeporyjská" a "Radlická". Obdobnou, ale mnohem kratší spojnicí týchž ulic pak tvoří ulice sousední – "Stará Stodůlecká".)[15]