Antonín Němeček (odbojář)

Antonín Němeček (8. května 1915, Dolní Roveň, Rakousko-Uhersko [1] – 12. února 1942, Mauthausen, Německá říše) – student učitelského ústavu kongregace školských Bratří křesťanských škol u Svatého Jana pod Skalou [1] – byl český odbojář, který za protektorátu působil v nekomunistickém protiněmeckém odboji jako pomocník radiotelegrafistů[2] ilegální organizace ÚVOD.

Antonín Němeček
Nový památník (z roku 2014) hrdinům z jinonického akcízu
Narození8. května 1915 [1]
Dolní Roveň u Pardubic,
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1942 (ve věku 26 let)
Mauthausen,
Německá říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven
BydlištěSlavojova 536/3, 128 00 Praha - Nusle
Povolánísluha, pekař, kuchař,
řeholník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Od časného mládí byl sirotkem. Když povyrostl pracoval tento nazrzlý mladík vyšší postavy [1] jako sluha, pekař a kuchař v církevních útulcích a v učitelském ústavu kongregace školských bratří u svatého Jana pod Skalou. Ke 2. březnu 1941 byl kandidátem[pozn. 1] řádu Benediktinů v Praze – Emauzích a přijal jméno Ivan. [1] V Emauzích byl i ubytován. Když byl klášter Němci zrušen (18. července 1941 [3]) a mniši i opat Arnošt Vykoukal vyhnáni, našel Němeček ubytování u rodiny Linhartů [1] v Praze – Nuslích, Albíkova ulice číslo 3.[pozn. 2][4]

Odbojová činnost
Pamětní deska z jinonického akcízu

Za protektorátu se zapojil do odboje jako spolupracovník radistů (přenášel vysílačky, hlídal během radiových relací a podílel se i na samotném vysílání[1]) v rámci působení radioskupiny v ilegální organizaci ÚVOD. Po zatčení gestapem v jinonickém akcízu (v noci ze 3. října 1941 na 4. října 1941)[5] byl jako šestadvacetiletý mladík (spolu s devatenáctiletým synem Karla Prokopa studentem Miroslavem Prokopem) zasahujícími gestapáky zmlácen do krve. Zmučení mladíci zakrátko prozradili hlubočepský domek manželů Antonína a Anny Springerových. Zbitý Němeček navíc prozradil bratry Linhartovy. (Zdeňku Linhartovi se sice podařilo uniknout, ale zanedlouho byl dopaden.[1]) Antonín Němeček prošel výslechy v Petschkově paláci a vězněním v německých věznicích. Dne 19. ledna 1942 byl v nepřítomnosti odsouzen stanným soudem v Praze na Pankráci k trestu smrti. Byl transportován do Mauthausenu kde byl dne 12. února 1942 popraven.[6][pozn. 3][7]

Pamětní desky

Původní pamětní deska z jinonického akcízu

Jméno Antonína Němečka je uvedeno na původní pamětní desce věnované hrdinům z jinonického akcízu. Deska se v současnosti (2015) nachází v předsíni budovy TJ Sokola Jinonice (Butovická 33/100, Praha 5 – Jinonice).[8][9]

Nový památník hrdinům z jinonického akcízu

Jméno Antonína Němečka je uvedeno i na bronzové pamětní desce, na pískovcovém pomníku z dílny akademického sochaře Milana Váchy odhaleném 3. října 2014, který se nachází na veřejném prostranství (bulváru)[pozn. 4] poblíž stanice metra Nové Butovice v Praze 13.[10]

Odkazy

Poznámky
  1. Tzv. "fráterem" tedy řeholníkem bez kněžského svěcení neboli "bratrem laikem"
  2. Dnes (2015) je to adresa: Slavojova 536/3, 128 00 Praha - Nusle
  3. V protinacistickém odboji za protektorátu působil i jmenovec Antonína Němečka (* 1915 - † 1942) - Antonín Němeček (komunista), povoláním horník, člen ilegální organizace S21B, který žil v Bohdašíně u Červeného Kostelce. Přepravil například vysílačku Libuši spolu s šifrantem a radistou četařem Jiřím Potůčkem z Rosic a pak i na další místa na Červenokostelecku.
  4. GPS souřadnice 50°03′03″ s. š., 14°21′01″ v. d.

Reference
  1. ČVANČARA, Jaroslav. Pátek třináctého (Žádná oběť není marná. Pokud lidé nezapomenou…) [online]. 2014-02-01 [cit. 2015-12-01]. Příběh 20. století; 2014/02 paměť a dějiny, str. 100 až 110. Dostupné online.
  2. Zbytečné demolice – Jinonický Akcíz. Jinonický Kurýr. Srpen 2013, ročník 1, číslo 2, s. 1,4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-06. MK ČR E 21243. Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine
  3. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík ulic: Vyšehradská 320/49; 128 00 Praha 2 - Nové Město). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 412, 413.
  4. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 508, 543, 392.
  5. OPATRNÁ, Věra. Výlet do minulosti: Lidé v odboji – jinonická ilegální skupina. Stodůlecký posel. Květen 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-06. Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine
  6. VOSTATEK, Miroslav, RNDr. Odbojář Antonín Němeček, nejen o Klečkovi [online]. Pardubice: 2005-07-16 [cit. 2015-09-08]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  7. VOSTATEK, Miroslav. Odbojář Antonín Němeček. Zprávy Klubu přátel Pardubicka. 2002, s. 34-36
  8. Sekce: Jinonice; Název: 5 obětí akcízu [online]. Praha: Městská část Praha 5 [cit. 2014-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-20.
  9. Pamětní desky Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s. (vets.cz) [cit. 2014-06-02]. Dostupné online. (česky)
  10. 1941: Jediné radiové spojení s Londýnem zajišťovali odbojáři z Jinonic [online]. Česká televize, ČT24, Regiony, Praha: www.ceskatelevize.cz, 2014-10-03 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.