Jaroslav Čvančara

Jaroslav Čvančara
Jaroslav Čvančara
	Jaroslav Čvančara (2011)
Narození	20. listopadu 1948 (73 let) ; Praha ; Československo
Povolání	banjista, spisovatel, historik, hudebník a učitel
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Čvančara (* 20. listopadu 1948 Praha) je český spisovatel, publicista, autor literatury faktu, pedagog a hudebník – hráč na banjo, kapelník countryové hudební skupiny Taxmeni.

Jaroslav Čvančara se nejprve vyučil lakýrníkem a písmomalířem, později vystudoval pedagogickou školu a Střední školu technickou. Během svého života vystřídal řadu povolání – lodník Pražské paroplavební společnosti, kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník, pedagog a badatel-historik.

Jde o badatele, který se věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám (český protinacistický odboj, heydrichiáda, vyhlazení Lidic, operace Anthropoid apod.), o kterém vydal již tři publikace (trilogie) a působí také jako odborný poradce a spoluautorem při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav.

V současné době působí jako badatel v odboru zkoumání totalitních režimů ÚSTR, kde spolupracuje na výzkumném projektu Československý domácí a zahraniční odboj a nacistická okupační moc.

Stručný životopis

Jaroslav Čvančara je původem ze starého českého rodu ze středního Polabí. Jeho rodiče a blízcí příbuzní patřili k průkopníkům české kinematografie. V letech 1939 až 1940 vlastnili unikátní filmový archiv, který jim byl nacisty zabaven.[1][p 1] V době heydrichyády byli někteří členové rodiny popraveni. Někteří byli perzekvováni. I přes nepříznivé společenské ovzduší protekotrátu ukrývali jeho rodiče a strýc větší množství historicky cenných filmových dokumentů. V padesátých letech dvacátého století byla rodina opět vystavena nepřízni a tlaku totalitního režimu.[1]

Jaroslav se již od mládí zajímal o historii a to především o moderní evropské a československé dějiny především v době druhé světové války. Jako badatel-historik shromáždil značné množství dokumentárních materiálů, unikátních fotografií jakož i filmů. Po sametové revoluci, kdy byly zpřístupněny některé archivy (do té doby nepřístupné) pokračoval ve skládání a doplňování faktografické mozaiky, jejíž kostru již měl hotovu z předešlých terénních průzkumů. V desítkách článků v odborných časopisech pak publikoval průběžně svoje badatelské výstupy. V tuzemsku i zahraničí vzbudila pozornost především v roce 1991 vydaná fotograficko-dokumentární publikace "Akce atentát". Neméně zajímavá je i jeho knižní trilogie "Někomu život, někomu smrt" (1997 - 2008), která patří mezi stále žádané (a těžko dostupné) reprezentativní (křídový papír, velký formát tisku) publikace.[1]

Bibliografie

Monografie

Akce atentát. Magnet-Press, Praha 1991, 126 s. (ISBN 80-85110-77-6).
Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc. 3 díly (1939–1941; 1941–1943; 1943–1945), Laguna, Praha 1997 (2. díl.), Laguna, Praha 2003 (1. díl.), Laguna, Praha 2008 (3. díl.), 351 s.; 253 s., 415 s.
Ráje a pekla Otakara Batličky. Příběhy statečných. Lepres, 2003, s. 217–229.
Heydrich. Gallery, Praha 2004, 326 s. (ISBN 80-86010-87-2).
JELÍNEK, Zdeněk: Operace Silver A. Úvod a obrazová příloha Jaroslav Čvančara. Galacie Scriptorium, 2010.
KOTYK, Jiří: Hana a Václav Krupkovi pod koly dějin. Doslov – ČVANČARA, Jaroslav: Jak jsem je poznal. Evropské vydavatelství, 2011.
Heydrich. Gallery, Praha 2011, doplněné vydání.
ČVANČARA, Miroslav a ČVANČARA, Jaroslav: Zaniklý svět stříbrných pláten. Po stopách pražských biografů. Academia, Praha 2011, 650 s. (ISBN 978-80-200-1969-1).
ČVANČARA, Jaroslav a MAREK, Jindřich: Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938, Toužimský a Moravec, Praha, 2018, (ISBN 978-80-7264-189-5)

Studie v odborných periodikách a sbornících

Prezident Edvard Beneš okem kamery. In: Paměť a dějiny, 3/2011, s. 31–41.
My sloužíme svému národu. Anabáze Ctirada a Josefa Mašínových a Milana Paumera v US Army. In: Paměť a dějiny, 1/2011, s. 100–117.
Jaroslav Čvančara, Jaroslav Hazdra, Zdeněk Vajskebr, Jan: Naší ctí je věrnost. Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. In: Paměť a dějiny, 2/2010, s. 4–22.
Z jeviště na popraviště. Příběh herečky Anny Čalounové-Letenské. In: Paměť a dějiny, 2/2009, s. 101–115.
Jaroslav Čvančara, Uhlíř, Jan Boris: Chlebíčková aféra. Poslední odbojový čin ministerského předsedy Aloise Eliáše. In: Historie a vojenství, r. 55/2006, č. 4, s. 37–48.

Popularizační články, rozhovory

ČVANČARA, Jaroslav: Kněz, který po atentátu ukrýval parašutisty. Lidové noviny, ročník 15, číslo 120, strana 6, 24. 5. 2002
DOBIÁŠ, Jan: Jaroslav Čvančara. Čert na koze, 9. 12. 2008
TAUSSIG, Pavel: Vzkaz Jaroslava Čvančary. Česká televize (ČT), 2010.
POŠÍVAL, Zdeněk: Dvě řádky stop, Pozitivní noviny, 29. 11. 2010.
BENEŠOVÁ, Hana: Nacisty zaskočila odvaha. Reflex, číslo 21, strany 28 – 39, 26. 5. 2011.
ŘEBOUN, Ota: Atentát na Heydricha – Konečně vyjde úřední zpráva. Literární noviny, ročník XXII, strany 14 – 15, 26. 5. 2011.
KNOTEK, Jiří: Selhala zbraň ... nebo člověk? Zbraně & náboje, č. 9/2011, strany 47 – 51.

Výstavy

Po stopách Rychlých šípů (u příležitosti 90. narozenin Jaroslava Foglara a Jana Fischera, společně s Jiřím Stegbauerem. Archiv hlavního města Prahy, Muzeum hlavního města Prahy, 1997.
Česká společnost od Mnichova k válce (výstava k 70. výročí nacistické okupace) Společně se Zdeňkem Hazdrou, Lukášem Vlčkem, Ladislavem Kudrnou, Stanislavou Vodičkovou a Jaroslavem Rokovským. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2009.
2009 Spolupráce při budování Památníku Operaci Anthropoid v Praze-Libni
2011 Spolupráce na instalaci památníku 294 obětí heydrichiády na nádvoří chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici

Odborná spolupráce na audiovizuálních dílech

Česká televize: Neznámí hrdinové
Česká televize: Historie.cs
Česká televize: Heydrich – Konečné řešení – také jako účinkující
Šil jsem u Kubiše
Český rozhlas: spolupráce v rámci vzpomínek či výročí na osobnosti druhého odboje

Hrané filmy – poradce

Odkazy

Poznámky

V domě na adrese Kubelíkova 1150/48 v Praze 3 sídlila za protektorátu půjčovna filmů bratrů Františka Čvančary a Ferdinanda Čvančary. Půjčovna měla ve svém depozitáři sbírku vzácných historických filmů. Jen čtrnáct dnů uplynulo od obsazení republiky Němci a dne 28. března 1939 tuto filmovou půjčovnu obsadili příslušníci gestapa a úředníci Říšského ministerstva lidové osvěty a propagandy. Společně zabavili velké množství historicky cenných filmů. Zabavené předměty skončily dílem v Říšském filmovém archivu a dílem v Reichsfilmarchivu v Berlíně. V rámci dobývání Berlína Rudou armádou se předměty z berlínského Reichsfilmarchivu staly pravděpodobně kořistí této vítězné armády.[2]

Reference

ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941–1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 251. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939–1941; 1941–1943; 1943–1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003–2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.
PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 3, s. 433.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Čvančara na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Čvančara
Jaroslav Čvančara ve Filmové databázi
DIVÍŠEK, Martin. Spisovatel Jaroslav Čvančara o lidech, kteří zabili Heydricha a zaplatili za to. Deník CZ [online]. 2012-05-25 [cit. 2018-09-02]. Rozhovor pro Deník CZ. Dostupné online.
Jaroslav Čvančara - životopis. Databáze knih CZ [online]. [cit. 2018-09-02]. Upraveno podle původního zdroje: www.certnakoze.cz. Dostupné online.
ČVANČARA, Jaroslav. Otevřený dopis Jaroslava Čvančary redakci časopisu Národní osvobození.. Červenobílí CZ [online]. 2011-12-13 [cit. 2018-09-02]. Dostupné online.
Jaroslav Čvančara (1948) - Životopis. Paměť národa (Post Bellum, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR)) [online]. [cit. 2018-09-02]. (Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-02.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[3] V domě na adrese Kubelíkova 1150/48 v Praze 3 sídlila za protektorátu půjčovna filmů bratrů Františka Čvančary a Ferdinanda Čvančary. Půjčovna měla ve svém depozitáři sbírku vzácných historických filmů. Jen čtrnáct dnů uplynulo od obsazení republiky Němci a dne 28. března 1939 tuto filmovou půjčovnu obsadili příslušníci gestapa a úředníci Říšského ministerstva lidové osvěty a propagandy. Společně zabavili velké množství historicky cenných filmů. Zabavené předměty skončily dílem v Říšském filmovém archivu a dílem v Reichsfilmarchivu v Berlíně. V rámci dobývání Berlína Rudou armádou se předměty z berlínského Reichsfilmarchivu staly pravděpodobně kořistí této vítězné armády.[2]

[JaroslavCvancaraNZNS2-1] ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941–1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 251. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939–1941; 1941–1943; 1943–1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003–2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.

[Padevet433-2] PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Praha 3, s. 433.