Karel Antonín Hohenzollernský
Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví. Jako pruský premiér (německy Ministerpräsident) (1858-1862) prováděl výrazně liberální politiku.
Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský | |
---|---|
Rodné jméno | Karl Anton Joachim Zephyrin Friedrich Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen |
Narození | 7. září 1811 Krauchenwies |
Úmrtí | 2. června 1885 (ve věku 73 let) Sigmaringen |
Místo pohřbení | Sigmaringen |
Alma mater | Ženevská univerzita |
Povolání | politik |
Ocenění | Řád Fridrichův Řád sv. Ondřeje |
Politická strana | nezávislý |
Choť | Josefína Bádenská (1834–1885) |
Děti | Leopold Hohenzollernský Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen Karel I. Rumunský Anton von Hohenzollern-Sigmaringen Fridrich Hohenzollernsko-Sigmaringenský Marie Luisa Hohenzollernská |
Rodiče | Karel Hohenzollernsko-Sigmaringenský a Marie Antoinette Muratová |
Rod | dynastie Hohenzollern-Sigmaringen |
Příbuzní | Karolína z Hohenzollern-Sigmaringenu, Amálie Hohenzollernsko-Sigmaringenská a Frederika z Hohenzollern-Sigmaringenu (sourozenci) Vilém Hohenzollernský, Ferdinand I. Rumunský a Karel Anton Hohenzollern (vnoučata) |
Funkce | člen Pruské panské sněmovny |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Původ, mládí
Karel Anton, celým jménem Karel Antonín Jáchym Zefyrinus Bedřich Meinrad z Hohenzollern-Sigmaringenu, se narodil jako druhé dítě/první syn a následník knížete Karla z Hohenzollern-Sigmaringenu (1785–1853, kníže od 1831 do 1848) a jeho manželky princezny Marie Antonie Muratové (1793–1847), neteře napoleonského maršála Joachima Murata.
Karel Antonín studoval právo v Ženevě a univerzitu v Tübingen a v Berlíně, odkud psal mnoho dopisů plných stesku po domově. V knížectví Hohenzollern-Sigmaringen byl posléze činný ve státní správě.
V roce 1848 se otec Karla Antonína zřekl vlády v synův prospěch, o rok později však byl Karel Antonín přinucen předat knížectví svému vzdálenému bratranci Fridrichu Vilémovi IV., který zemi připojil k Pruskému království.
V letech 1858 – 1862 byl Karel Anton ministerským předsedou Pruska, poté, co mezi králem a parlamentem vznikly problémy kvůli finančním otázkám, byl nucen odstoupit; na jeho místo nastoupil Otto von Bismarck.
Manželství, potomci
Karel Anton se 21. října roku 1814 v Karlsruhe oženil s bádenskou princeznou Josefínou (1813–1900), dcerou velkovévody Karla Ludvíka Fridricha Bádenského a jeho manželky Stéphanie Louise de Beauharnais, hraběnky von Beauharnais. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, čtyři synové a dvě dcery:
- Leopold Štěpán (1835–1905)
- Stefanie (1837–1859); ∞ portugalský král Petr V.
- Karel I. (1839–1914), rumunský král
- Antonín (1841–1866), padl v bitvě u Hradce Králové
- Fridrich (1843–1904)
- Marie Luisa Alexandrina (1845–1912); ∞ flanderský hrabě Filip Belgický (1837–1905).
Karel Anton zemřel v Sigmaringenu jako čtyřiasedmdesátiletý 2. června 1885. Jeho manželka ho přežila o patnáct let. Zemřela taktéž v Sigmaringenu roku 1900 v požehnaném věku 86 let.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský na Wikimedia Commons