Kaparovité

Ve starších taxonomických zatříděních, např. v  Tachtadžjanově systému a Cronquistově systému byla čeleď kaparovité zařazena do řádu Capparales. V nejmodernějším taxonomickém systému APG III je čeleď kaparovité začleněna do nového řádu brukvotvaré (Brassicales), který nahradil v rozšířené podobě řád Capparales.

Zároveň byla z bývalé čeledě kaparovitých vydělena skupina okolo rodu luštěnice (Cleome), (bývalá podčeleď Cleomoideae), a vytvořena z ní čeleď luštěnicovité (Cleomaceae).[1]

Je to čeleď rostlin výrazně teplomilných, největší celosvětové rozšíření mají v subtropických a tropických oblastech, řidčeji v mírném pásmu. V České republice ve volné přírodě žádný zástupce této čeledě neroste, v jižní Evropě roste rod kapara.[2]

Čeleď kaparovité je tvořena keři, popínavými rostlinami, vzácně i bylinami, bývají opadavé i stálezelené. Listy má velice variabilní, bývají složené nebo jednoduché, většinou mají řapíky, často mívají palisty a ty bývají obvykle trnité. Čepele listů mohou být celokrajné i hluboce rozeklané, hodně mají tvar evolventy.

Květy, až na rod Apophyllum jsou oboupohlavné, vyrůstají samostatně nebo jsou organizovány do terminálních nebo postranních hroznatých květenství. Kališní lístky bývají 4 a jsou uspořádány do dvou přeslenů, vnitřní jsou volné a vnější srostlé. Korunní lístky jsou převážně 4 a jsou volné. Tyčinek bývá od jedné až po velký počet. Vícepouzdrý semeník vznikl srůstem více plodolistů. Květy opyluje hmyz. Plody jsou stopkaté tobolky, peckovice nebo bobule s jedním až mnoha semeny.[3][4]

• boscie (Boscia)
• kadaba (Cadaba)
• kapara (Capparis)
• krateva (Crateva)
• merua (Maerua)
• rozklan (Morisonia)[5][6]

Některé druhy jsou pěstovány pro ozdobu zahrad, jiné jako zelenina. Pro nás nejznámější jsou tzv. kapary, což jsou nerozvitá poupata kapary trnité nakládána v octu a používána jako koření nebo ozdoba stravy.[7]

Existuje několik odborných názorů, které rody jsou synonyma a které právoplatně přísluší do čeledě kaparovitých. Zde je předložen jeden renomovaný.[8]