Krateva

Krateva[1] (Crateva, dříve též Crataeva) je rod rostlin z čeledi kaparovité. Jsou to dřeviny s trojčetnými střídavými listy a nápadnými, lehce dvoustranně souměrnými květy. Plodem je bobule na dlouhé stopce. Rod zahrnuje asi 21 druhů a je rozšířen v tropech téměř celého světa. Některé druhy mají jedlé plody či květy. Jsou také využívány v tradiční indické medicíně.

Krateva
Krateva Crataeva magna
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďkaparovité (Capparaceae)
Rodkrateva (Crateva)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace Crateva religiosa z 80. let 19. století

Popis

Kratevy jsou opadavé nebo stálezelené, většinou lysé stromy, dorůstající výšky až 30 metrů, nebo řidčeji keře. Větévky mohou být oblé nebo hranaté, vyplněné dření nebo duté, s lenticelami. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, dlanitě složené ze tří (výjimečně ze 4 nebo 5) krátce řapíčkatých lístků, s drobnými, opadavými, trojúhelníkovitými palisty. Květy jsou lehce dvoustranně souměrné, oboupohlavné nebo jednopohlavné, dlouze stopkaté, čtyřčetné, s diskovitým receptákulem, uspořádané v chocholičnatých hroznech vyrůstajících na koncích mladých větévek. Kališní lístky jsou zelené, menší než koruna, opadavé. Korunní lístky jsou bílé, smetanové nebo žluté, nehetnaté, s vejčitou až kosočtverečnou čepelí. Tyčinek bývá větší počet (8 až 80), nitky jsou na bázi krátce srostlé. Gynofor je 2 až 8 cm dlouhý, pouze v samčích květech redukovaný. Semeník obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky na dvou placentách, blizna je nezřetelná, knoflíkovitá, přisedlá nebo spočívající na krátké čnělce. Plodem je šedá, červená, purpurová nebo hnědá, kulovitá nebo elipsoidní, dlouze stopkatá a převislá bobule s kožovitým oplodím. Plody obsahují větší počet semen obklopených máslovitou, páchnoucí nebo čpavou dužninou (mezokarpem). Stopka, receptákulum a gynofor dřevnatějí.[2][3]

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 21 druhů.[4] Je rozšířen v tropech téměř celého světa s přesahy do subtropů. Chybí na většině území Austrálie a na Nové Kaledonii. Centrum druhové diverzity je v Asii a na Madagaskaru. V Asii roste 6 druhů, areál sahá od Indie a Srí Lanky přes Čínu po Japonsko a přes Indočínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu po Tichomoří. Rozsáhlý areál mají v Asii zejména druhy Crateva religiosa, Crateva magna a Crateva unilocularis. Druh Crateva religiosa zasahuje jako jediný i do australského Queenslandu (pouze na Yorský poloostrov). Ze subsaharské Afriky je uváděno 5 druhů, největší areál má C. adansonii. Chybí na jihu a jihozápadě kontinentu. Celkem 6 druhů jsou endemity Madagaskaru. V tropické Americe se rod ve 4 druzích vyskytuje od Mexika po severní Argentinu a také na Karibských ostrovech. Největší areál má Crateva tapia.[4][5] Crateva religiosa je vysoký strom, běžně rozšířený v tropické Asii (zejména v Indii, Myanmaru a Srí Lance).[6]

Ekologické interakce

Různé druhy kratev jsou přizpůsobené různým opylovačům. Květy asijského druhu Crateva religiosa navštěvuje rozličný hmyz (zejména včely, denní i noční motýli, vosy a ploštice) a také ptáci (strdimil fialový, alexandr malý, kukačka koel, holub skalní).[6] Květy druhu Crateva tapia z tropické Ameriky jsou opylovány netopýry.[7] Madagaskarský druh Crateva greveana je naproti tomu opylován lemurem maki kočičí (Phaner furcifer).[8]

Kratevy jsou v Asii a Austrálii živnými rostlinami řady druhů motýlů z čeledi běláskovití, mj. Appias ada, Appias lyncida, Belenois java, Catopsilia pyranthe, Catopsilia scylla, Hebomoia glaucippe, Leptosia nina a Prioneris thestylis.[9][10][11]

Taxonomie

Podle výsledků fylogenetických studií představuje rod Crateva bazální vývojovou větev čeledi Capparaceae.[12] V roce 2018 byl do něj vřazen rod Euadenia (4 druhy v tropické Africe).

Význam

Plody jihoamerického druhu Crateva tapia mají velikost menšího pomeranče a moučnatou, nasládlou, česnekově vonící dužninu. Jsou jedlé, nejsou však příliš chutné. V Indočíně jsou konzumovány plody Crateva magna, na Madagaskaru Crateva obovata. V rovníkové Africe se z mladých výhonů Crateva religiosa připravuje špenát. Konzumují se také květy některých druhů, jmenovitě Crateva magna, Crateva religiosa a Crateva adansonii.[13][14] Crateva religiosa je v Asii pěstována v zahradách jako okrasná i užitková rostlina.

Druhy Crateva adansonii, Crateva magna, Crateva nurvala a Crateva religiosa mají význam v tradiční indické medicíně.[15] V tropické Americe slouží jako léčivá rostlina Crateva tapia. Plody tohoto druhu také poskytují purpurové barvivo.[16]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. ZHANG, Mingli; TUCKER, Gordon C. Flora of China: Crateva [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky)
  4. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  5. The Atlas of Living Australia [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky)
  6. SHARMA, Shashi Bala; RANA, Anita; CHAUHAN, S. V. S. Reproductive biology of Crataeva religiosa Forst.. Current Science. March 2006, čís. 90(5).
  7. FLEMING, Theodore H.; GEISELMAN, Cullen; KRESS, W. John. The evolution of bat pollination: a phylogenetic perspective. Annals of Botany. 2009, čís. 104.
  8. SUSSMAN, Robert W.; RAVEN, Peter H. Pollination by lemurs and marsupials: An archaic coevolutionary system. Science, New Series. May 1978, čís. 200 (4343).
  9. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
  10. ORR, Albert; KITCHING, Roger. Butterflies of Australia. [s.l.]: Jacana Books, 2010. ISBN 978-1-74175-108-6. (anglicky)
  11. VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online.
  12. TAMBOLI, Asif S. et al. Molecular phylogeny and genetic diversity of genus Capparis (Capparaceae) based on plastid DNA sequences and ISSR markers. Plant Systematics and Evolution. Feb. 2018, čís. 304(2).
  13. LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 7, flowers. [s.l.]: Springer, 2014. ISBN 978-94-007-7394-3. (anglicky)
  14. HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
  15. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
  16. GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.