Kávovina
Kávoviny (označované také jako kávové náhražky nebo kávové surogáty) jsou nápoje - nahrazující kávu bez obsahu kofeinu. Kávoviny byly odedávna využívány především z důvodů ekonomických, dále i zdravotních, v některých náboženských společnostech z důvodů askeze, nebo jen proto, že káva není na trhu dostupná.
Historie
Náhražky kávy se objevily již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. Do Evropy byly zavedeny koncem 17. století, například do Nizozemí, a všeobecně v období napoleonských válek, kdy vázl námořní obchod s dovozem pravé kávy z kolonií. V celé Evropě, tedy i v českých zemích se pila cikorka, melta nebo nejčastěji směs s podílem praženého obilí, sladu, fíků a jiných ovocných plodů. Sortiment a znalosti o výrobě podávají technologické příručky z 19. století.[1] Prodávaly se zejména během obou světových válek Ve 2. světové válce byly v Americe kávoviny navzdory pachuti připravovány ze žaludů. V období rozvoje instantních nápojů v 70. letech 20. století se kávoviny v prášku staly důležitým obchodním artiklem, distribuují se takto dosud nejen do obchodů, ale i v automatech. Většina průmyslově vyráběných kávovin není jednodruhová, ale ze směsi. Jako jednodruhová bývala v historii inzerovánaː žitná káva nebo káva fíková. V české historii většina závodů uváděla všechny kávoviny, například Pečecká továrna na kávoviny Antonína Kosteleckého sídlící v 1. polovině 20. století v Pečkách, nebo byla jejich produkce pouze doplňkem k výrobě kakaa, čokolády či cukrovinek, například ve firmách Velimská v Praze nebo Jordan & Timaeus v Děčíně-Podmoklech.
Využití
Kávoviny jsou někdy používány k přípravě jídel určených dětem nebo lidem, kteří se běžné kávě vyhýbají, ať už z jakýchkoliv důvodů. Například členové církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů věří, že káva obsahuje pro tělo škodlivé látky, a proto ji nepijí.
Některé kulinářské tradice, jako například korejské, obsahují nápoje z pražených obilných zrn namísto kávy či čaje. Tyto nemají kávu nahrazovat, ale jsou chápány jako běžné horké nápoje.
Složení
- Kávoviny se nejčastěji připravují pražením nebo vývarem různých obilných zrn nebo ovocných plodů. Mohou to býtː mandle, žalud, chřest, slad ječmen, bukvice, řepa červená, mrkev, čekankový kořen, kukuřice, bavlníkové semínko, pampeliškový kořen, fík, ibiškový kořínek, hrách, tomelové semínko, bramborová slupka, žito, pšeničné otruby.
- Cikorka je pražený čekankový kořen - viz samostatné heslo.
Příprava
- Některé komerčně dostupné směsi jsou práškové konzistence a ve vodě rozpustné.
- Některé kávoviny, jako například cikorka, jsou mlety a vařeny stejně tak jako káva.
- Některé náhražky kávy, jako pražené ječné obilky, jsou ponechány vcelku, a poté vařeny a máčeny jako čaj.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coffee substitute na anglické Wikipedii.
- František Alois HORAː Technologie, Vídeň 1862, s. 50-82 (česky)
Literatura
- KEJŘOVÁ, Anuše. Úsporná kuchařka. Praha: Paseka, 1990, 8.vydání. ISBN 80-85192-03-9. Kapitola Nápoje, s. 305.
Související články
- Bikava
- Caro
- Vitakáva
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kávovina na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo kávovina ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Kávové surrogáty v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích