Jozef Kopáči

Pocházel z chudé šlechtické rodiny. Gymnázium vystudoval v rodném Veszprému a teologické studia absolvoval na Emericaneu v Bratislavě.

Na kněze byl vysvěcen 30. května 1798 v maďarském městě Zirc. Od roku 1799 přednášel církevní právo a dějiny na Vesprémské semináři. V roce 1806 se stal farářem a vicearcidiákonem a od roku 1807 získal post kanovníka Vesprémské kapituly.

V roce 1822 byl jmenován biskupem v Székesfehérváru. Biskupské svěcení přijal z rukou ostřihomského arcibiskupa Alexandra Rudnaye 16. června 1822.[1] V roce 1827 byl zvolen do čela vesprémské diecéze.

V roce 1831 korunoval ve svatomartinském dómu  Bratislavě Karolínu Augustu Bavorskou, čtvrtou manželku císaře Františka I. V roce 1833 nařídil používání maďarštiny při vedení církevních matrik.

20. prosince 1838 byl jmenován ostřihomským arcibiskupem a 18. února následujícího roku potvrzen Svatým stolcem. Při jmenování si dal podmínku, že bude ještě po tři roky zastávat i funkci vesprémského biskupa.

Kopáči byl prvním ostřihomský arcibiskupem, který vydával Arcidiecézní oběžníky v maďarštině. Pokračoval ve výstavbě ostřihomské katedrály s výdaji okolo půl milionu forintů. Podporoval sbírání a výzkum dokumentů k církevním dějinám. Financoval vydání Gesta Hunnorum et Hungarorum kronikáře Šimona z Kézy a Budínské kroniky.