Josef Gudenus

Josef hrabě von Gudenus (Josef František Serafínský Ghislain hrabě z Gudenusu / Joseph Franz Seraphin Ghislain Graf von Gudenus) (31. července 1841 Mühlbach[2][3]17. srpna 1919 Mühlbach[2][3]) byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a maršálek Dolních Rakous. Spolu se svými bratry byl v roce 1907 povýšen do hraběcího stavu.

Josef Gudenus
Erb rodu Gudenusů
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1882  1883
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu
Ve funkci:
1880  1884
Ve funkci:
1896  1902
Maršálek Dolních Rakous
Ve funkci:
1896  1902
PředchůdceOtto Abensperg-Traun
NástupceFrigdian Schmolk
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. ústavověrného velkostatku
Str. konzervativního velkostatku

Narození31. července 1841
Mühlbach
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. srpna 1919
Mühlbach
Rakousko Rakousko
ChoťKarolína von Colloredo-Mannsfeld
RodičeGabriel Jan Jiří Babtist Virgil Antonín von Gudenus Louisa Tereza z Bartensteina
PříbuzníHeinrich Gudenus a Leopold Gudenus (sourozenci)
Gabriel Freiherr von Gudenus[1] (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Zámek Mühlbach v Dolním Rakousku, sídlo Josefa Gudenuse

Pocházel ze staré rakouské šlechtické rodiny Gudenusů[2][3], narodil se jako druhorozený syn barona Gabriela Gudenuse (1795–1879) a jeho manželky Luisy, rozené Bartensteinové (1814–1878). Výchovu získal v jezuitském konviktu v belgické Lovani.[2]

V zemských volbách roku 1880 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii velkostatkářskou. Setrval zde do roku 1884. Zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku. Na sněm se vrátil roku 1896 a zemským poslancem byl až do roku 1902. Nyní zastupoval Strany konzervativního velkostatku. Od prosince 1896 do prosince 1902 zastával funkci zemského maršálka, tedy předsedy sněmu a nejvyššího představitele zemské samosprávy v Dolních Rakousích (v jiných zemích monarchie se tento post nazýval zemským hejtmanem).[2]

Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii velkostatářskou v Dolních Rakousích. Slib složil 5. prosince 1882. Rezignaci oznámil dopisem 14. dubna 1883.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako baron Josef von Gudenus, statkář, bytem Vídeň.[5] V roce 1882 se uvádí jako německo-liberální (ústavověrný) poslanec Říšské rady.[6]

Majetek a rodina

Při dělení otcovského dědictví obdržel jako podíl velkostatek Mühlbach v Dolním Rakousku o rozloze 828 hektarů půdy.[7]

V roce 1872 se ve Vídni oženil s hraběnkou Karolínou Vilemínou Colloredo-Mansfeldovou (1844–1916), dcerou knížete Josefa Colloredo-Mansfelda. Z jejich manželství se narodilo pět dětí. Karolínina mladší sestra Ida (1845–1914) se provdala za Josefova bratra Leopolda.

Josefův nejstarší bratr Jindřich (1839–1915) byl majitelem velkostatků v Dolním Rakousku (Waidhofen an der Thaya) a v roce 1907 byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny. Další bratr Leopold (1843–1913) byl též politikem a také vysoce postaveným dvořanem (v letech 1904–1913 nejvyšší komoří císařského dvora[2] Nejmladší bratr Gabriel (1853–1915) vlastnil velkostatek Moravec na Moravě. Všichni sourozenci byli v roce 1907 povýšeni do hraběcího stavu.

Jeho švagrem byl hrabě Jeroným Colloredo-Mansfeld (1842–1881), v letech 1875–1879 rakouský ministr zemědělství.

Odkazy

Reference

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-08-13]. Dostupné online. (německy)
  3. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 98. (německy)
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=182
  6. Vorarlberger Volksblatt 8. 12. 1882, s. 2.
  7. Majetek Josefa Gudenuse in: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 83–84 dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.