Josef Vojtěch Hellich

V letech 1825-1829 studoval kresbu a malbu na pražské malířské akademii, jeho učitelem byl Josef Bergler)[3], v letech 1830-1833 pokračoval ve studiu na Akademii ve Vídni. Potom podnikl tří- až čtyřletou studijní cestu přes Mnichov do Itálie, Švýcarska, Francie a Anglie. V Římě se inspiroval příkladem skupiny nazarénů, stačil se spřátelit s Františkem Tkadlíkem i s Františkem Palackým.

Roku 1840 se vrátil do Prahy, ale neměl dostatek výtvarných zakázek, aby se uživil. Proto se na doporučení Františka Palackého[4] zapojil do činnosti Českého muzea. Stal se kustodem a dokumentátorem nově budované archeologické sbírky. V následujících letech sbíral historické předměty na Kouřimsku, Žatecku, Táborsku a Budějovicku. Získal pro muzeum některé vzácné nálezy (např. mosazné a zlaté ozdoby z pravěkých pohřebišť) a řadu dalších nakreslil. Muzeu přispěl i několika starožitnostmi z Francie a Itálie. Pod vedením profesora Jana Erazima Vocela pak sbírky třídil a popisoval. V roce 1845 svými litografiemi ilustroval Vocelovu populární práci O starožitnostech českých a o potřebě chránit je před zkázou, vydanou v českém a německém vydání, s cílem přesvědčit obyvatelstvo o nutnosti ochrany kulturního dědictví.[5]. Jakmile Hellich získal zakázky na velké obrazy, muzeum opustil.

Jako portrétista se v pražské společnosti proslavil portrétem Boženy Němcové, který u něj pro svůj salón objednal pražský lékař a politik Václav Staněk. Z účastníků Palackého salónu portrétoval jak organizátora, tak například Bohuslavu Čelakovskou-Rajskou. Ze skupinových portrétů v Amerlingově vídeňském stylu se dochoval Hugo II. Salm-Reifferscheidt-Raitz s manželkou Leopoldinou a 3 dětmi. Portrétní rysy vtiskoval také světcům a světicím, jež maloval jako oltářní obrazy pro české kostely.

Za svou kariéru namaloval asi 320 obrazů, z toho 290 oltářních obrazů chrámových.[5] Jeho díla zdobí mnoho oltářů českých a moravských kostelů, ve městech i obcích. Výběr:

• oltářní obrazy Sv. Anna a Sv. Jan Nepomucký v Hořičkách
• Svatý Bartoloměj, oltářní obraz v kostele sv. Bartoloměje
  • v Praze na Starém Městě v Týnském kostele
  • ve Strenicích
• oltářní obraz Svatí Fabián a Šebestián pro hlavní oltář kostela téhož patrocinia v Praze 6 – Liboci
• Svatý František, oltářní obraz v kostele sv. Františka v Praze na Starém Městě
• oltářní obraz Sv. Tři králové se sv. Ludmilou a sv. Václavem v Kostel svaté Máří Magdaleny
• Kristus Salvátor pro kostel téhož patrocinia jezuitů v Praze na Starém Městě
• oltářní obraz Sv. Martin ve Slivnu
• oltářní obraz sv. Václava
  • v kostele sv. Václava v Rychnově u Jablonce nad Nisou
  • Praskolesy
  • Žitovlice
• oltářní obraz Vzkříšení v Chlumci nad Cidlinou
• skládací oltář pro zámek v Rychnově nad Kněžnou
• oltářní obraz svatý Jan Křtitel v kostele Narození sv. Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem
• oltářní obraz Svatá Ludmila pro oltář kostela téhož patrocinia na Tetíně (nyní nahrazen kopií)
• oltářní obrazy Sv. Antonín a Panna Marie v kostele sv. Prokopa v Čestlicích
• oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie v kostele v Nových Benátkách.
• oltářní obraz Klanění Tří králů, Slavatovská kaple v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi (také přemaloval nástropní fresku v presbytáři)

Rok 1847 Hellich strávil ve Vídni. Založil Jednotu umělců výtvorných (JUV). Po návratu se zapojil do obnovy Týnského chrámu:

• za novogotický oltářní obraz sv. Lukáše získal ocenění na výstavách ve Vídni a v Praze.
• Ojedinělá je městská veduta Staroměstského náměstí s Krocínovou kašnou (1864).
• Pohnutou historii měl například oltář sv. Václava v Dobeníně u Nového Města nad Metují. Pod portrétem světce vypodobnil autor scénu z volby pražského biskupa 15. června 1068, kdy Kojata vytýká knížeti Vratislavovi jeho podporu pro německého kandidáta. Obraz byl roku 1853 vystaven na zámku v Novém Městě a v době Bachova absolutismu vzbudil jako politická narážka nevoli úřadů. Majitel ho musel schovat a umístil jej až roku 1858 v tichosti do dobenínského kostela. Roku 1866 byl silně poškozen při bitvě u Náchoda, ale později restaurován.

• Krok za soudce zvolen,
• Čestmír a Vlaslav,
• Čeští kronikáři,
• Záboj a Slavoj
• Svatopluk a jeho synové
• Kněžna Ludmila s knížetem Bořivojem na Budči vyučují sv. Václava
• Malíř Cimabue objevuje geniálního Giotta, kolem 1840
• Portrét Ferdinanda V. Dobrotivého pro univerzitní aulu v Karolinu
• Zachránění Rožmberka Voka z Vltavy pro Vyšebrodský klášter

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

• MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-05.
• Dyk, Alois: Josef V. Hellich 70 let mrtev. in: Lidová demokracie. Roč. 6, 24. 1. 1950
• Heisslerová (-Tibitanzlová), Radka - Pučalík, Marek: Josef Vojtěch Hellich a jeho podíl na beatifikačním procesu Anežky České. In: Svatá Anežka Česká a velké ženy její doby. Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, Nakladatelství Lidové noviny, 2013 s. 319-336.
• Hojda, Zdeněk - Prahl, Roman: Josef Hellich a (spolek) křesťanské(ho) umění. In: Bůh a bohové: církve, náboženství a spiritualita v českém 19. století, sborník příspěvků z 22. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 7.-9. března 2002. KLP-Koniasch Latin Press, Praha 2003 s. 302-310.
• Šopák Pavel: Josef Vojtěch Hellich a náboženská malba. Poznámky k tématu, Umění 44, 1996, s. 540-548

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hellich na Wikimedia Commons
• Autor Josef Vojtěch Hellich ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Vojtěch Hellich
• Dobromila Lebrová: Josef Vojtěch Hellich, malíř a archeolog – 205. výročí narození, podrobný životopis
• Josef Hellich v informačním systému abART
• a životopis^{[nedostupný zdroj]}
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Hellich, Josef Adalbert *1808