Kostel Nejsvětější Trojice (Chlumec nad Cidlinou)

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1359,[1] sondami byly ale zjištěny románské základy kostela.[3] V soukromé knize chlumeckého měšťana Dárka je uvedeno: „R. 1734 vykopán byl na zdi kostela sv. Trojice kámen a dle nápisu na něm uplynulo od zbudování tohoto kostela 600 let a několik měsícův.“[4] To by ukazovalo na založení kostela v roce 1134, tedy již za panování Soběslava I.

Do roku 1544 byl farním kostelem, poté – po výstavbě kostela sv. Voršily – už sloužil jen jako kostel hřbitovní.[3] Roku 1556 se uskutečnila pozemkové směna mezi obcí a měšťanem Janem Macurou: Macura přenechal svoji zahradu, která s kostelem sousedila, obci na rozšíření hřbitova, a na oplátku dostal „jedno jitro louky a nějaký kousek obecní za lukami rychtářskými“ k dědičnému užívání. Tehdy nabyl hřbitov asi té velikosti a rozsahu, jaké měl až do svého zrušení v roce 1904, kdy byl přeměněn v park.[4]

Jediným pozůstatkem bývalého hřbitova je Zubatovská hrobka (též Zubatovské kaple) vybudovaná v letech 1836–1842 J. Wunderlichem.[5] Jedná se o empírovou hrobku chlumeckého poštmistra Aloise Zubatého.[2] Krypta hrobky sloužila k pohřbům chlumeckých děkanů, mimo jiné zde byl pochován děkan Alois Velich (1774–1853) a mecenáš Boženy Němcové Josef Šafránek (1806–1880). Hrobka byla opravována v letech 1870 a poté 1970. V roce 2014 provedla celkovou rekonstrukci objektu v hodnotě cca 680 000 Kč společnost Stavoka Kosice.[6] Od roku 1964 je kostel i s kaplí kulturní památkou.[7]

Současná podoba kostela pochází pravděpodobně z doby po husitských válkách. Jedná se o jednolodní stavbu uzavřenou trojbokým presbytářem, západní příčná loď byla přistavěna až v 19. století. Z této doby také pochází dřevěná věž (tzv. sanktusník).[2] Valbová střecha s příčným sedlem kruchty opatřeným z obou stran štíty je kryta břidlicí, obedněný čtyřboký sanktusník plechovou jehlancovou střechu s trojúhelnými štítky na všech čtyřech stranách, zakončenou makovicí s plechovou korouhví tvaru kohouta.[2] Na vnějších stěnách jsou cenné renesanční náhrobky ze 16. století a okolo presbytáře empírové pomníky ze Suchardovy dílny pocházející z doby kolem roku 1800.[8]

Zubatovská hrobka je empírová stavba s dórským portikem, mohutným kladím a tympanonem s božím okem.[9]

V lodi kostela i v presbytáři je dřevěný trámový strop.[3] Na oltářním obraze kostela je zachycena podoba původního chlumeckého vodního hradu. Barokní kruchta pochází ze 17. století.[2] V podkroví odpočívá bohatě profilovaná rakev z josefínské doby, která se při epidemiích během pohřbů vracela od hrobu zpět k dalšímu použití.[3]

V interiéru Zubatovské hrobky je obraz Vzkříšení od J. Hellicha z roku 1838.[5]

Kostel je po většinu roku uzavřen. Bohoslužby se zde konají pouze v letním období (v roce 2018 od května do října), a to v úterý od 18.00.[10] V adventním čase se v kostele pořádá výstava Čekání na Vánoce.

Ve znaku města Chlumce nad Cidlinou je údajně zjednodušené zobrazení tohoto kostela.[8] Spíše se ale jedná o původní, historickou podobu kostela.[4]

Děkan Karel Khun ve své publikaci z roku 1932 uvádí, že ve znaku lze vidět: „V modrém poli kostel stříbrné barvy se třemi okny, cihlovou střechou, stříbrnou vížkou též s cihlovou stříškou, na jejímž nejvyšším bodě jest kulička se zlatým křížem.“[4] Tento popis se v několika detailech liší od současné podoby znaku a zdá se tedy, že znak v průběhu 20. století prošel drobnou proměnou.

Městský znak údajně Chlumeckým daroval Ota IV. z Bergova.[4]

• 
  Zubatovská hrobka
• 
  Náhrobní kameny u kostela
• 
  Zubatovská hrobka po celkové rekonstrukci v roce 2014