Jindřichovická vrchovina

Jindřichovická vrchovina
	Skalní útvary na Vysokém kameni
Nejvyšší bod	936,1 m n. m. (Kamenáč)
Rozloha	256,41 km²
Nadřazená jednotka	Klínovecká hornatina
Sousední; jednotky	Krajkovská pahorkatina; Přebuzská hornatina; Sokolovská pánev; Chebská pánev; Ašská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	Jindřichovická vrchovina
Horniny	svor, fylit, kvarcit, granit, granodiorit
Souřadnice	50°17′50″ s. š., 12°34′9″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichovická vrchovina je geomorfologický okrsek v západní části Krušných hor. Je součástí geomorfologického podcelku Klínovecká hornatina a zasahuje do okresů Cheb, Sokolov a Karlovy Vary.[1] Rozloha okrsku je 256,41 km².[2]

Poloha a sídla

Jindřichovická vrchovina představuje západní okraj Krušných hor. Na severu je její hranice uměle vymezena státní hranicí s Německem. Odsud hranice vede údolím Stříbrného potoka a Svatavy, ale na jižním okraji Kraslic uhýbá na východ k Rotavě, Šindelové a Nejdku. Za Nejdkem vytváří oblouk přes Děpoltovice k Nové Roli. Jižní hranici přibližně vymezují sídla Vřesová, Dolní Nivy, Boučí, Libnov a Kopanina. Od Kopaniny se hranice vrací k severovýchodu přes Čižebnou, Božetín, Opatov, Valtéřov a zpět ke státní hranici.[1]

Geologie

Okrsek tvoří horniny krušnohorského krystalinika (starohorní až prvohorní svory, fylity a kvarcity) a pozdně variské granity a granodiority.[2]

Geomorfologie

Jindřichovickou vrchovinu tvoří zaoblené hřbety[3] s denudačními plošinami oddělené hlubokými údolími Svatavy a jejích přítoků.[2] Často se zde vyskytují čedičové a krystalinické suky.[3]

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Jindřichovické vrchoviny je Kamenáč (936,1 m n. m.)[2] severně od Bublavy u hranice s Německem. Dalšími významnými vrcholy jsou Počátecký vrch (818 m n. m.), Olověný vrch (802 m n. m.) nebo Dančí vrch (718,14 m n. m.).

Ochrana přírody

Většinu území okrsku překrývá přírodní park Leopoldovy Hamry a do nejvýchodnější části okolo Kamenáče zasahuje také přírodní park Přebuz. Kromě něj se zde nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:[2]

přírodní památka Rotava,
přírodní památka Vysoký kámen,
přírodní památka Studenec,
přírodní památka Kamenný hřib,
přírodní rezervace V rašelinách.

Reference

CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jindřichovická vrchovina, s. 204.
BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichovická vrchovina na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[geoportal-1] CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.

[demek-2] Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jindřichovická vrchovina, s. 204.

[bina-3] BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.