Přebuzská hornatina

Přebuzská hornatina
	Dračí skála
Nejvyšší bod	1009 m n. m. (Zaječí vrch)
Rozloha	202,75 km²
Nadřazená jednotka	Klínovecká hornatina
Sousední; jednotky	Jindřichovická vrchovina; Jáchymovská hornatina; Ostrovská pánev
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	Přebuzská hornatina
Horniny	granit, granodiorit, fylit
Souřadnice	50°21′35″ s. š., 12°39′25″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přebuzská hornatina je geomorfologický okrsek v západní části Krušných hor. Je součástí geomorfologického podcelku Klínovecká hornatina a zasahuje do okresů Sokolov a Karlovy Vary.[1] Rozloha okrsku je 202,75 km².[2]

Poloha a sídla

Na severu je hranice uměle vymezena státní hranicí s Německem. Východní hranici tvoří údolí Blatenského potoka a Bystřice. Jižní hranice vede mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi, za kterými se stáčí k severozápadu. Zde hranici přibližně vymezují sídla Nový Fojtov, Nejdek, Šindelová, Rotava a Kraslice. Od Kraslic hranice vede nejprve údolím Svatavy a poté údolím Stříbrného potoka k vrchu Kamenáč a ke státní hranici.[1]

Geologie

Z hornin v Přebuzské hornatině převládají granit až granodiorit ze svrchních prvohor. Méně často se vyskytuje kambrický fylit.[2]

Geomorfologie

Rolavská vrchoviště

Malé jeřábí jezero

Charakteristickým znakem krajiny jsou rozsáhlé plošiny s četnými rašeliništi a skalními útvary mrazového i tropického zvětrávání a odnosu žul. Mezi Nejdkem a Hroznětínem okrsek vybíhá širokým hřbetem k východu.[3]

V geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-1.[2] V rámci Krušných hor sousedí na jihu a na západě s okrskem Jindřichovická vrchovina a na východě s okrskem Jáchymovská hornatina. Krátký úsek hranice mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi odděluje Přebuzskou hornatinu od Sokolovské pánve (okrsek Ostrovská pánev).[3]

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Přebuzské hornatiny je Zaječí vrch (1009 m n. m.) severně od Nových Hamrů. Další významné vrcholy jsou Jeřábí vrch (965 m n. m.), Čertova hora (987 m n. m.), Dračí skála (953 m n. m.),[2] Tisovský vrch (976 m n. m.) nebo Špičák (991 m n. m.).

Ochrana přírody

Velkou část především západní a střední části okrsku zaujímají přírodní parky Přebuz a Jelení vrch. Kromě nich se zde nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:[2]

národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště (nahradila dvojici starších národních přírodních rezervací Velké jeřábí jezero a Velký močál),
přírodní památka Přebuzské vřesoviště,
přírodní památka Rašeliniště Haar,
přírodní rezervace Malé jeřábí jezero,
přírodní rezervace Oceán.

Reference

CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přebuzská hornatina, s. 364.
BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Přebuzská hornatina na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[geoportal-1] CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.

[demek-2] Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přebuzská hornatina, s. 364.

[bina-3] BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.