Krajkovská pahorkatina

Krajkovská pahorkatina
	Větší část vodní nádrže Horka se nachází v Krajkovské pahorkatině
Nejvyšší bod	623,4 m n. m. (K rozhledně)
Rozloha	57 km²
Střední výška	519,7 m n. m.
Nadřazená jednotka	Jáchymovská hornatina
Sousední; jednotky	Jindřichovická vrchovina; Chodovská pánev; Svatavská pánev; Chlumský práh; Chebská pánev
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	Krajkovská pahorkatina
Horniny	svor, pararula
Povodí	Ohře
Souřadnice	50°12′28″ s. š., 12°33′9″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajkovská pahorkatina je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Krušných hor. Nachází se především v okrese Sokolov, ale její nejzápadnější část zasahuje také do okresu Cheb.[1] Rozloha okrsku je 57 km² a střední výška přibližně 520 metrů.[2]

Poloha a sídla

Krajkovská pahorkatina tvoří jihozápadní cíp Krušných hor. Na jihovýchodě, kde sousedí s celkem Sokolovská pánev, její hranici přibližně vymezuje linie sídel Vintířov, Lomnice, Svatava, Habartov, Lítov a Hluboká. Od ní pokračuje po levé straně Libockého potoka k Horce a dále ke Kopanině, za kterou se stočí k severovýchodu. Severní hranice po levé straně míjí Libnov, Boučí a Dolní Nivy, od kterých pokračuje na jihovýchod k Vintířovu. Většími sídly uvnitř okrsku jsou Krajková a Josefov.[1]

Geologie

Hlavními horninami oblasti jsou muskovitické dvojslídné svory a pararuly krušnohorského krystalinika. V jihovýchodní části se vyskytují denudační zbytky oligocenních pískovců a křemenců.[2]

Geomorfologie

Okrsek tvoří mírně zvlněná[3] kerná pahorkatina s hlubokými údolími Libockého potoka a říčky Svatavy, která oddělují zbytky holoroviny na rozvodních hřbetech.[2] Jihovýchodní okraj je ovlivněn těžební činností v Sokolovské pánvi. Zasahují sem lomy a jejich výsypky.[3]

V geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-4.[2] V rámci Krušných hor sousedí na severu a na východě s geomorfologickým okrskem Jindřichovická vrchovina. Na jihu sousedí se Sokolovskou pánví (okrsky Chodovská pánev, Svatavská pánev a Chlumský práh) a na západě s celkem Chebská pánev.[3]

Nejvyšším vrcholem Krajkovské pahorkatiny je kóta K rozhledně (623,4 m n. m.)[2] jižně od osady Květná. Dalšími významnými vrcholy jsou Svatavský vrch (507,7 m n. m.) a Větrný vrch (608,6 m n. m.).[2]

Ochrana přírody

Jediným chráněným územím v okrsku je přírodní park Leopoldovy Hamry, který zasahuje do jeho nejzápadnější části na pravém břehu Libockého potoka.[1]

Reference

CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Krajkovská pahorkatina, s. 245.
BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajkovská pahorkatina na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[geoportal-1] CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.

[demek-2] Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Krajkovská pahorkatina, s. 245.

[bina-3] BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.