Vysoký kámen (přírodní památka, okres Sokolov)

Lokalita se těšila zájmu turistů již v 19. století. Roku 1883 zde byla přímo pod skalními útvary postavena hospoda, která však již v roce 1885 vyhořela. Další hospoda byla postavena v roce 1886 (někde se uvádí 1887). I tento objekt však 14. srpna 1906 zcela shořel. Ještě téhož roku zde byla postavena již třetí hospoda, ke které v roce 1928 přibyl velký sál a ve třicátých letech 20. století nová přístavba. Veškeré objekty však 24. listopadu 1937 vyhořely, ale podařilo se je obnovit. Po roce 1945 došlo k začlenění území do pohraničního pásma a restaurace i s nedalekou kaplí z roku 1870 byly odstřeleny.[5]

Již dávno před vyhlášením zvláště chráněného území získala lokalita jistou ochranu. V roce 1907 vykoupil okres Kraslice pozemky se skalními útvary, aby zabránil těžbě kamene a lokalitu tak ochránil.[6] Území bylo chráněno usnesením rady Okresního národního výboru v Sokolově ze dne 12. července 1974 jako chráněný přírodní výtvor Vysoký kámen. Nově vyhlásil chráněné území Okresní úřad v Sokolově s účinností od 24. července 2000 pod názvem Přírodní památka Vysoký kámen.[7]

Skalní útvar z drobového kvarcitu je důležitým korelačním horizontem v metamorfovaných horninách ordovického stáří, s kamenným mořem, které je vzorovým příkladem kryogenního zvětrávání hornin ve čtvrtohorách.[8] Drobový kvarcit díky své odolnosti vůči zvětrávání vytváří skalní útvary Vysokého kamene a dalších izolovaných rozpukaných skalních věží 10–20 metrů vysokých, v jejichž okolí se nacházejí balvanitá pole. Nejvyšší skalní věží je Vyhlídková skála (780 m n. m.[2]). Hřeben uzavírá skalní věž Větrná skála. Kvarcit obsahuje přibližně 90 % křemene, jeho tmavošedou barvu způsobuje celkem rovnoměrné rozptýlení rudních minerálů hematitu a ilmenitu s vysokým obsahem železa. V polohách kvarcitů jsou hojné, často do ležatých vrás zvrásněné žilky a čočky šedobílého křemene.[9]

Prostor přírodní památky zaujímá vrcholovou partii stejnojmenného vrchu s vrcholem 780 m n. m.[2], který geomorfologicky spadá do celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Přebuzská hornatina, podokrsku Jindřichovická vrchovina a její samostatné části Bublavská vrchovina.[12]

Na vrcholu je vyhlídková plošina s kruhovým výhledem na Krušné hory, Slavkovský les a Smrčiny.

• 
  tmavý kvarcit (křemenec) s žilkami světlého křemene
• 
  osladič obecný ve skalní štěrbině na lokalitě v červenci 2014
• 
  pohled z vrcholu západním směrem do Německa
• 
  skalní útvar "zobák"
• 
  skalní útvary
• 
  skalní útvary
• 
  motýl na skalce