Jindřich V. Brunšvický

Jindřich V. Welfský (117328. duben 1227), člen rodu Welfů, byl v letech 1195-1213 rýnský falckrabě.

Jindřich V. Brunšvický
Narození 1173
Úmrtí 28. dubna 1227
Braunschweig
Pohřben Katedrála svatého Blažeje v Brunšviku
Potomci Jindřich VI. Brunšvický, Irmengarda Brunšvická a Anežka Brunšvická
Otec Jindřich Lev
Matka Matylda Anglická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jindřich byl nejstarším synem Jindřicha Lva, saského a bavorského vévody, a Matyldy, nejstarší dcery anglického krále Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské.

Potom, co byl jeho otec císařem Fridrichem Barbarossou sesazen, vyrůstal Jindřich v Anglii. Když se rodina v roce 1189 vrátila do Říše, vyznamenal se Jindřich tím, že bránil sídlo Welfů Braunschweig proti silám císařova syna, krále Jindřicha VI. Mír byl uzavřen příštího roku, za předpokladu, že Jindřich a jeho mladší bratr Lothar (d.1190) budou drženi jako rukojmí. Jindřich se musel v roce 1191 připojit k říšskému tažení do království Sicílie a podílet se na obléhání Neapole. Jindřich vojsko nakonec opustil, uprchl do Marseille, a vrátil se do Říše, kde falešně prohlásil Jindřicha VI. za mrtvého a sám se snažil zdůraznit své vlastní schopnosti jako jeho možný nástupce.

Stal se dědicem rýnského falckrabství když se v roce 1193 oženil s Anežkou, sestřenicí císaře Jindřicha VI. a dcerou Konráda Štaufského. Krátce nato se v roce 1195 usmířil s císařem a stal se Konrádovým nástupcem. Jako jeho blízký spojenec doprovázel císaře při dobývání Sicílie v roce 1194/1195 a na křížové výpravě v roce 1197.

Po císařově náhlé smrti v roce 1197, se stal Jindřichův mladší bratr Ota jedním z kandidátů na trůn Svaté říše římské. Zpočátku ho podporoval, ale v roce 1203 přešel na stranu Filipa Švábského. Poté, co rozdělil Welf mezi své mladší bratry, Otu a Viléma, stal se Jindřich vládcem severních saských území kolem města Stade a Altencelle a také byl králem Filipem potvrzen falckrabětem. Když se římský trůn po zdařilém atentátu na Filipa Švábského v roce 1208, opět uprázdnil, podpořil Jindřich znovu svého bratra Otu.

Po smrti jeho bratrance Artura I. Bretaňského, se Jindřich stal dědicem svého strýce Jana Bezzemka, na anglickém trůně, tento nárok však nikdy neuplatnil, protože v říjnu 1207 se králi Janovi narodil syn Jindřich.

Poté, co po svém bratrovi Vilémovi v roce 1213 zdědil další významné saské pozemky, postoupil Rýnskou falc svému synovi Jindřichovi a přemístil se na sever. Po synově brzké smrti, předal Welf svému synovci, Vilémovu synovi Otovi, který se v roce 1235 stal prvním vévodou Brunšvicko-Lüneburským. Jindřich zemřel v roce 1227 a byl pohřben v katedrále svatého Blažeje v Brunšviku.

Manželství a potomci

V roce 1193 se Jindřich oženil s Anežkou Štaufskou (1177-1204), dcerou falckraběte Konráda Štaufského. Měli spolu následující potomky:

Kolem roku 1209 se oženil s Anežkou z Landsbergu.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Welf IV. Bavorský
 
 
Jindřich IX. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Judita Flanderská
 
 
Jindřich Pyšný
 
 
 
 
 
 
Magnus I. Saský
 
 
Wulfhilda Saská
 
 
 
 
 
 
Žofie Uherská
 
 
Jindřich Lev
 
 
 
 
 
 
Gebhard ze Supplinburgu
 
 
Lothar III.
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Formbachu
 
 
Gertruda Saská
 
 
 
 
 
 
Jindřich z Northeimu
 
 
Richenza z Northeimu
 
 
 
 
 
 
Gertruda Brunšvická
 
Jindřich V. Brunšvický
 
 
 
 
 
Fulko V. z Anjou
 
 
Geoffrey V. z Anjou
 
 
 
 
 
 
Ermengarda z Maine
 
 
Jindřich II. Plantagenet
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Anglický
 
 
Matylda Anglická
 
 
 
 
 
 
Matylda Skotská
 
 
Matylda Anglická
 
 
 
 
 
 
Vilém IX. Akvitánský
 
 
Vilém X. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Filipa z Toulouse
 
 
Eleonora Akvitánská
 
 
 
 
 
 
Aimery I. ze Châtelleraultu
 
 
Eleonora ze Châtelleraultu
 
 
 
 
 
 
Dangereuse z L'Isle Bouchard
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry V, Count Palatine of the Rhine na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.