Jindřich Maštálka

Jindřich Maštálka, plným jménem Jindřich Gustav Maštálka (22. února 1866 Sobotka[1]9. září 1926 Domousnice[2][3]), byl rakouský a český politik, na konci 19. a počátku 20. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, za první světové války představitel prorakouského křídla mladočeské strany.

Jindřich Maštálka
Jindřich Maštálka jako poslanec Říšské rady (podle fotografie kreslil Jan Vilím, 1897)
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897  1918
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1901  1913
Stranická příslušnost
Členstvímladočeská str.

Narození22. února 1866
Sobotka
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. září 1926 (ve věku 60 let)
Domousnice
Československo Československo
Místo pohřbeníSobotka
Profesepolitik
CommonsJindřich Maštálka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Hrobka Jindřicha Maštálky v Sobotce

Vystudoval nižší gymnázium v Jičíně a Českoslovanskou obchodní akademii v Praze, kde maturoval roku 1885. Vzdělání si pak doplňoval v cizině (krátké studium na právnické fakultě[4] Ženevské univerzity roku 1887). V letech 18881908 působil jako okresní tajemník v rodné Sobotce, ale svým politickým vlivem brzy přesáhl regionální rozměr. Byl také aktivní v podnikání. Od roku 1893 byl spoluvlastníkem cukrovaru v Dolním Bousově.[2]

Na konci 19. století se zapojil do celostátní politiky v rámci mladočeské strany. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za kurii městskou, obvod Jičín, Sobotka. Za týž obvod uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1901. Mandát obhájil také ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy se stal poslancem za obvod Čechy 22. Usedl do poslanecké frakce Český klub (širší aliance českých, národně-konzervativních a liberálních subjektů). Mandát získal za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[5] K roku 1911 se profesně uvádí jako majitel továrny.[6]

Kromě toho po dvě funkční období zasedal i na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen poprvé v zemských volbách roku 1901 (kurie městská, obvod Lomnice nad Popelkou, Sobotka, Nová Paka).[7] Mandát zde obhájil i v zemských volbách roku 1908,[8] stále za mladočeskou stranu.[9] Kvůli setrvalým česko-německým obstrukcím se ovšem plénum sněmu po roce 1908 fakticky nescházelo.

V rámci mladočeské strany a české politiky zastával významné funkce. V letech 18971903 byl členem zemské zemědělské rady. Od roku 1909 byl též členem státní železniční komise a od roku 1913 i kontrolní komise pro státní dluh.[2] Důležitá byla i jeho činnost v České průmyslové bance a v Pražské akciové tiskárně. Působil v mnoha správních radách průmyslových podniků. V zákonodárných sborech se věnoval hlavně otázkám železničním, melioračním a finančním. Zasloužil se o vybudování železniční trati Mladá Boleslav – Stará Paka a regulaci Klenice.

Po reorganizaci mladočeské strany roku 1907 (v souvislosti se zavedením všeobecného a rovného volebního práva) se stal členem jejího užšího vedení a patřil mezi blízké spolupracovníky Karla Kramáře. Když byl Kramář za světové války uvězněn, byl Maštálka spolu s Františkem Fiedlerem a Zdeňkem Tobolkou hlavním představitelem mladočeské strany a dal jí aktivistickou, prorakouskou orientaci. V roce 1916 se angažoval v pokusu o sloučení nesocialistických proudů české politiky do Národní strany a zasedl v jejím předsednictvu. Šlo ovšem fakticky jen o volné spojení mladočeské a straročeské strany, které nevyvíjelo výraznější aktivitu. Téhož roku se také stal jedním z místopředsedů Českého svazu, převážně aktivisticky orientované střechové platformy, sdružující všechny české politické strany ve Vídni,[2][10] a jedním z místopředsedů Národního výboru (analogická široká koalice českých politických stran v Praze, na zemské, české úrovni).[11] Zároveň ale českému protirakouskému odboji, takzvané Maffii, poskytoval četné informace a osobními intervencemi se přimlouval za stíhané osoby.[4] Tiskovým orgánem aktivistického křídla mladočeské strany byly Národní listy, po jejich zastavení Česká svoboda.[12]

Když se Kramář roku 1917 vrátil z vězení a česká politická reprezentace začala stupňovat federalistické a protirakouské motivy, stáhl se Maštálka fakticky z politického života. V srpnu 1918 potom rezignoval i na mandát v Říšské radě.[2] Žil potom převážně na svém velkostatku Domousnice, který koupil roku 1917, když již od roku 1893 byl jedním z majitelů dolnobousovského cukrovaru.

Dne 18. ledna 1906 byl jmenován čestným občanem města Sobotky. Sestra jeho manželky Leopoldiny byla manželkou poslance Josefa Seiferta.

Zemřel náhle v Domousnicích 9. září 1926.[4] Pohřben je v Sobotce, jeho hrob zdobí epitaf od F. Šrámka a busta od J. Drahoňovského z roku 1933.

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Sobotce, sign. 3474, ukn 8909, str. 34. Dostupné online.
  2. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Maštálka, Jindřich (1866-1926), Politiker, s. 132. (německy)
  3. V Österreichisches Biographisches Lexikon uváděno místo úmrtí Dolní Bousov, ale dobový nekrolog v Národních listech uvádí, že zemřel v obci Domousnice, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=4654100
  4. Jindřich Maštálka. Národní listy. Září 1926, roč. 66, čís. 247, s. 2. Dostupné online.
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=290&size=45
  7. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
  8. http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  9. Národní politika 28. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196153&picp=&it=0&s=djvu
  10. kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 173–174. (česky)
  11. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 604, 616. (česky)
  12. kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 162. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.