Josef Seifert (politik)

Josef Seifert (6. ledna 1870 Nový Mlýn u České Lípy[1]17. srpna 1926 Domousnice[2])[3] ,byl český a československý politik, člen Moravské strany pokrokové a po vzniku Československa senátor Národního shromáždění ČSR za Československou národní demokracii.

Josef Seifert
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906  1918
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925  1925
Stranická příslušnost
ČlenstvíMor. str. pokroková
Lid. str. pokroková
Čs. národní demokracie

Narození6. ledna 1870
Nový Mlýn u České Lípy
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. srpna 1926 (ve věku 56 let)
Domousnice
Československo Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
vnučka Jelena Rennerová

Biografie

Narodil se v Novém Mlýnu u České Lípy. Vystudoval gymnázium v Jičíně a absolvoval práva na Univerzitě Karlově v Praze (během vysokoškolských studií byl aktivní v akademickém čtenářském spolku, spolu Slávie i v akademické jednotě v Jičíně[2]). Profesně a politicky potom působil na Moravě. Od roku 1897 byl advokátním koncipientem v Uherském Hradišti, kde si později otevřel samostatnou advokátní kancelář.[3]

Počátkem 20. století se angažoval v pokrokovém hnutí a byl členem organizace Pokrokový klub pro Moravu v Brně. V Uherském Hradišti založil a vydával v letech 1898-1899 list Náš kraj a pak v letech 1899-1902 Slovácký kraj. Za Moravskou stranu pokrokovou kandidoval v zemských volbách roku 1906 na Moravský zemský sněm a patřil mezi pět pokrokářských kandidátů, kteří byli na Moravě zvoleni. Stal se pak místopředsedou jejich poslaneckého klubu.[4] Byl zvolen za českou městskou kurii, obvod Uherské Hradiště, Uherský Brod, Luhačovice atd. Mandát zde obhájil i v zemských volbách roku 1913.[5][6] Roku 1908 přešel po sloučení pokrokové strany do Lidové strany pokrokové na Moravě.[3]

Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1925 jako náhradník poté, co rezignoval senátor Adolf Stránský.[7]

Profesí byl advokátem v Uherském Hradišti.[8] Působil i jako člen výboru městské spořitelny a předseda městské finanční komise v Uherském Hradišti.[3] V Uherském Hradišti byl přes dvacet let členem obecního zastupitelstva a zasedal v okresní školní radě. Po vzniku ČSR byl též povolán k státnímu soudu v Brně.[2]

Zemřel na infarkt myokardu na návštěvě u svého švagra Jindřicha Maštálky. V poslední době před smrtí byl nemocný.[2]

Jeho vnučkou byla Jelena Rennerová, v letech 1948–1952 první manželka pozdějšího švédského premiéra Olofa Palmeho.[9]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Jablonec u Mimoně
  2. Národní listy 18. 8. 1926
  3. Autoritní záznam SVK v Kladně
  4. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 357, 360, 364-365. (česky)
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
  6. Nekrolog v Národních listech uvádí, že byl roku 1911 zvolen i poslancem Říšské rady ve Vídni, ale v seznamu poslanců nefiguruje.
  7. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné online. (česky)
  8. 282. schůze, ověření mandátu [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (česky)
  9. HRUBÝ, Dan. Pražské příběhy. Na cestě Malou Stranou.. Jarošov nad Nežárkou: Pejdlova Rosička, 2015. ISBN 978-80-905720-3-4. S. 255–256.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.