Josef Seifert (politik)

Narodil se v Novém Mlýnu u České Lípy. Vystudoval gymnázium v Jičíně a absolvoval práva na Univerzitě Karlově v Praze (během vysokoškolských studií byl aktivní v akademickém čtenářském spolku, spolu Slávie i v akademické jednotě v Jičíně[2]). Profesně a politicky potom působil na Moravě. Od roku 1897 byl advokátním koncipientem v Uherském Hradišti, kde si později otevřel samostatnou advokátní kancelář.[3]

Počátkem 20. století se angažoval v pokrokovém hnutí a byl členem organizace Pokrokový klub pro Moravu v Brně. V Uherském Hradišti založil a vydával v letech 1898-1899 list Náš kraj a pak v letech 1899-1902 Slovácký kraj. Za Moravskou stranu pokrokovou kandidoval v zemských volbách roku 1906 na Moravský zemský sněm a patřil mezi pět pokrokářských kandidátů, kteří byli na Moravě zvoleni. Stal se pak místopředsedou jejich poslaneckého klubu.[4] Byl zvolen za českou městskou kurii, obvod Uherské Hradiště, Uherský Brod, Luhačovice atd. Mandát zde obhájil i v zemských volbách roku 1913.[5][6] Roku 1908 přešel po sloučení pokrokové strany do Lidové strany pokrokové na Moravě.[3]

Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1925 jako náhradník poté, co rezignoval senátor Adolf Stránský.[7]

Profesí byl advokátem v Uherském Hradišti.[8] Působil i jako člen výboru městské spořitelny a předseda městské finanční komise v Uherském Hradišti.[3] V Uherském Hradišti byl přes dvacet let členem obecního zastupitelstva a zasedal v okresní školní radě. Po vzniku ČSR byl též povolán k státnímu soudu v Brně.[2]

Zemřel na infarkt myokardu na návštěvě u svého švagra Jindřicha Maštálky. V poslední době před smrtí byl nemocný.[2]

Jeho vnučkou byla Jelena Rennerová, v letech 1948–1952 první manželka pozdějšího švédského premiéra Olofa Palmeho.[9]