Jiří Štěpnička

Je synem české herečky Jiřiny Štěpničkové (1912–1985) a profesora kreslení ze Strakonic Jana Samce (1917–1988),[2] za kterého se Jiřina Štěpničková provdala krátce před synovým narozením. Místem svého narození získal anglické občanství a při křtu dostal pět jmen podle svých kmotrů: Jiří Jan Jaroslav Martin Otto.[2] Po návratu rodiny do Československa byla Jiřina Štěpničková herecky odstavena a na základě podvrženého dopisu režiséra Františka Čápa se s tříletým synem v náručí pokusila o emigraci na Šumavě přechodem přes státní hranici. Převaděč generál Hruška byl konfidentem Státní bezpečnosti, zadržel ji a byla odsouzena na 15 let. Byla vězněna až do amnestie deset let a syna vychovával otec s partnerkou v Karlových Varech, kde Jiří absolvoval základní školu. V Praze pak Jiří Štěpnička absolvoval Gymnázium Jana Nerudy na Malé Straně. Zde byli jeho spolužáky Jaromír Hanzlík a Martin Štěpánek.[3]

V jeho 13 letech se matka vrátila z vězení k synovi a bydleli díky režisérovi Martinu Fričovi v Praze 4 – Hodkovičkách.

Jiří Štěpnička je ženatý, s manželkou Janou má syna Jakuba a dceru Juditu.

Po ukončení studia herectví na pražské DAMU v roce 1969 na pokyn Vojtěcha Kabeláče působil nejprve v Klicperově divadle v Hradci Králové (do roku 1972), odkud přešel do Státního divadla v Brně. Od roku 1974 je stálým členem Činohry Národního divadla v Praze.

Hraje rovněž v českých filmech a v televizi: např. tendenční pětidílný seriál Gottwald z roku 1986 nebo velmi populární a reprízovaný seriál Vyprávěj, kde vystupuje v roli vedoucího kanceláře Radka Krásy. Také se úspěšně věnuje dabingu a jeho hlasem v Česku promlouvá např. herec Harrison Ford, Michael Douglas, Steven Seagal nebo Gérard Depardieu.

• 2002 Cena Františka Filipovského za mužský herecký výkon v dabingu filmu Po čem ženy touží
• 2010 Cena Thálie v kategorii činohra

• 1983; Nová scéna; Strakonický dudák (Švanda); režie Václav Hudeček
• 2002; Národní divadlo; Cyrano z Bergeracu (Ragueneau); režie Michal Dočekal
• 2004; Národní divadlo; Coriolanus (Junius Brutus); režie Ivan Rajmont
• 2004; Národní divadlo; Naši furianti (Filip Dubský); režie Jan Antonín Pitínský
• 2005; Národní divadlo; Úklady a láska (Premiér von Walter); režie Jan Nebeský
• 2005; Národní divadlo; Duše krajina širá (Von Aigner); režie Ivan Rajmont
• 2006; Národní divadlo; Richard III. (Lord Hastings); režie Michal Dočekal
• 2006; Národní divadlo; Zvony (Peterka); režie Jan Antonín Pitínský
• 2007; Národní divadlo; Anglická milenka (Pierre Lannes); režie Daniel Špinar
• 2008; Národní divadlo; Don Juan (Pan Neděle); režie Jan Nebeský
• 2009; Národní divadlo; Listy důvěrné (Leoš Janáček); režie Lucie Bělohradská
• 2009; Národní divadlo; Radúz a Mahulena (Radovid); režie Jan Antonín Pitínský
• 2009; Národní divadlo; Kupec benátský (Shylock); režie Martin Čičvák
• 2010; Národní divadlo; Blackbird (Raymond); režie Jiří Pokorný
• 2011; Národní divadlo; Zkrocení zlé ženy (Grumio); režie Martin Čičvák
• 2011; Národní divadlo; Ohrožené druhy (Jiří Čejka); režie Petr Zelenka
• 2012; Národní divadlo; Pán z Prasečkova (Oront); režie Hana Burešová

• 1961 Tažní ptáci – žák Kučera
• 1965 Škola hříšníků – chovanec
• 1966 Kočky neberem – Milda
• 1968 Ta třetí – Bíťák
• 1969 Slasti Otce vlasti – pobočník Enrico
• 1970 Dlouhá bílá nit – Slávek
• 1976 Muž na radnici – Vít Marek
• 1977 Hněv – Richard Hepner
• 1977 Tichý Američan v Praze – Urquart
• 1979 Poprask na silnici E 4 – Kaplan
• 1979 Inženýrska odysea – Přikryl
• 1979 Křehké vztahy – Sakl
• 1980 Hra o královnu – Hynek z Dubé
• 1980 Okres na severu – Ivan Prokop
• 1981 Hodina života – Ulrich
• 1983 Pasáček z doliny – Blondýn
• 1984 Jak básníci přicházejí o iluze – doktor Fast
• 1984 My všichni školou povinní
• 1985 Synové a dcery Jakuba skláře – Ludvík
• 1985 Podivná přátelství herce Jesenia – Ing. Šupich
• 1985 Zastihla mě noc – Jabůrek
• 1985 Tísňové volání – Kosek
• 1988 Stupně poražených – Tomšovský
• 1988 Chlapci a chlapi – podplukovník Mareš
• 1991 Zachýsek zvaný Rumělka
• 1991 Rudá Divuše
• 1991 Elektro, má lásko
• 2000 Oběti a vrazi – Doubrava
• 2001 Samota
• 2003 Nezvěstný
• 2003 Když chcípne pes – Václav Holar
• 2003 O svatební krajce – králův rádce
• 2003 Das siebte Foto
• 2003 PF 77
• 2004 Zlatá brána – Jaromír
• 2004 Homo Pollert – politik
• 2004 Povodeň – notář
• 2005 Bazén – MUDr. Norbert Zikmund
• 2005 Ordinace v růžové zahradě – MUDr. Petr Pavlis
• 2006 Náves – Šťastný
• 2007 O uloupené divožence
• 2007 Tři životy – kovář
• 2009 Vyprávěj – Radek Krása
• 2010 Ach, ty vraždy (seriál)
• 2010 Kajínek (z filmu nakonec vystřižen)
• 2010 Čapkovy kapsy – Korbel (epizoda Zmizení herce Bendy)
• 2010 Kriminálka Staré Město – Ondruš, Zuzanin otec
• 2011 Expozitura – otec Terezy
• 2012 Ve stínu – plukovník Pánek
• 2017 Modrý kód – primář Bojan
• 2020 Sestřičky – bývalý primář, psychiatr

• 2002 Johann Nepomuk Nestroy: Talisman, překlad Eva Bezděková, rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová, hudba Vadim Petrov, režie Otakar Kosek. Hráli: Titus Lišák (Jiří Langmajer), Paní z Cypřišova (Daniela Kolářová), Ema, její dcera (Kateřina Vaníčková), Konstance, její komorná (Naďa Konvalinková), Flora, zahradnice (Bára Štěpánová), Semínko, zahradnický pomocník (Bohumil Klepl), Pan Markýz, vlásenkář (Jiří Štěpnička), Salome, husopaska (Tereza Bebarová), Zátka, pivovarník (Bořivoj Navrátil) a Konrád, sluha (Jan Skopeček). (76 min).